Reklama

Marmelády z Děčína oslovily Londýn. Tvůrkyně uspěla s grepem a rumem

Štěpánka Holcmanová z Děčína dokáže uvařit kvalitní marmeládu nebo džem z jakéhokoli ovoce. Povinnost zpracovat přebytky ze zděděné zahrady u ní přerostla ve vášeň. Nyní ji korunovala úspěchem v prestižní celosvětové londýnské soutěži.

Štěpánka Holcmanová a její marmelády. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Na šampionátu v Londýně každoročně bojuje na dva tisíce výrobků z celého světa a hodnotí je odborná porota. Tři džemy Štěpánky Holcmanové letos získaly bronzová ocenění v amatérské kategorii.

„Do toho, chlubit se svojí výrobou veřejně, mě navezla má kamarádka, když řekla, že moje marmelády jsou tak dobré, že by bylo škoda, aby je neochutnali i ostatní,“ směje se čtyřiačtyřicetiletá Holcmanová.

V soutěži uspěla například s marmeládou z grapefruitu, která je tak trochu chlapská - díky příběhu svého vzniku.

Fotogalerie

Reklama

Své výrobky testovala na kamarádech, rodině a také na kolegovi v práci. Po jeho dotazu, zda mu uvaří marmeládu z jakéhokoli ovoce, bez rozmyšlení kývla. Bylo to v době, kdy byla hojnost tuzemského ovoce.

„Tak jsem nečekala, že si na mě vymyslí nějakou specialitku. Jenže kolega si počkal a ovoce donesl až v době, kdy už tuzemské skoro nebylo. Donesl tři kila grepů s dodatkem od manželky, že marmeláda nemá být moc sladká,“ popisuje Holcmanová zrod oceněného produktu.

Chvíli si nad grepy lámala hlavu, ale pak ji napadlo použít rum, třtinový bílý a k tomu i něco hnědého cukru a trochu přírodního pektinu pro konzervaci.

„Zkusila jsem, doladila a výsledek byl vynikající. Marmeláda není sladká, spíš nahořklá, rum jí dodává říz. Proto asi chutná hlavně mužům,“ dodává s úsměvem.

Než se propracovala ke svým marmeládám, přečetla spousty knih, čerpala inspiraci u zkušenějších kolegyň i na internetu. Ovoce má z vlastní zahrady, dostává přebytky od sousedů a pro exotické si chodí do běžných obchodů.

„Nekupuji každé, jsem vybíravá, když se mi pomeranče nelíbí, počkám si na lepší. Kupuji vždycky tři čtyři kila. Marmelády vařím v malém množství a na žádnou velkovýrobu se nechystám. Chci, aby moje výrobky byly jedinečné,a to by se mi ve velkých kotlích nemohlo dařit,“ vypráví.

V londýnské soutěži coby amatérka uspěla už podruhé. Loni tam naposílala marmelád hodně a uspěla jen jedna, byla stříbrná.

„Výhodou je, že se vám zpátky vrátí kartičky, na kterých je přesně zapsáno, kolik bodů která marmeláda dostala, a ještě poznámky porotců, co jim chybělo, případně přebývalo,“ líčí Holcmanová.

Letos přihlásila jen čtyři, na kterých si ale dala hodně záležet. „Tři uspěly, ale ta čtvrtá, na tom se s porotou neshodnu. Je to zázvor, med a citron a jim připadá příliš ostrá. Já ji ale takovou chci mít,“ poznamenává.

Jejím dalším cílem teď je uspět i v soutěži profesionálů. Od letoška totiž vyrábí marmelády také v malé provozovně v Děčíně.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

1 příspěvek v diskusi

Reklama