Větrné elektrárny, které stojí jen 400 metrů daleko, brání Martinu Burianovi z Nové Vsi na Chomutovsku, aby pobýval v polovině svého domu. "V ložnici, která je na straně k větrníkům, se nedá v noci vydržet, takže musím spát v pokoji na opačné straně domu," popisuje své trápení Burian.
Větrný park Chomutov
|
Kvůli větrníkům se chce soudit a žádat náhradu škody. Hlavně ale zvažuje, že se úplně odstěhuje. Tím spíš, že v okolí se mají stavět další. Ty by jeho dům v podstatě obklíčily a už by před jejich monotónním hlukem neměl kam utéct.
Právě kvůli stavbě dalších větrníků se konala schůzka jejich odpůrců z Výsluní a zástupce investora, jímž je firma APB Plzeň. V okolí Výsluní má v příštích letech vyrůst skoro 80 dalších elektráren. Přímo v katastru městečka plánuje APB stavbu 11 vrtulí.
"My vás tady nechceme. Krušné hory jsou jako náš lesopark, chodíme si do nich užívat přírody, nechceme tady masy betonu a vrtulí," zlobil se na zástupce investora René Vaněček z vesničky Volyně, jež patří pod Výsluní a k níž mají být větrníky nejblíž.
Další muž, kterému patří několik nemovitostí v okolí, se přidal. "V minulosti nás trápily kyselé deště, lesy tu byly polomrtvé. A teď si to tady vyhlédla APB a zase máme trpět?" zlobil se.
Petici podepsaly stovky lidí
Proti stavbě elektráren lidé z celého okolí protestují už dva roky, loni dokonce posbírali přes 400 podpisů na petici proti vrtulím.
Loni v říjnu začal platit nový předpis, Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, který zpřísnil pravidla pro stavbu větrníků a kritikům z Výsluní pomohl. Jenže krajské zásady nyní projednává Nejvyšší správní soud a není vyloučené, že omezení zruší. Na to APB spoléhá.
"Já si dokonce myslím, že to je hodně reálný scénář a celkem brzy začneme stavět," prohlásil při schůzce zástupce firmy Pavel Hrouda.
Výsluní s ní v minulosti uzavřelo dohodu o spolupráci, ale loni ji zastupitelé odmítli.
"Lidé mění názor kvůli tomu, že už tady jsou nějaké zkušenosti s tím, jak větrníky škodí. A také nám vadí, jak firma postupuje. Nedodržuje předpisy, třeba lesní zákon nebo výšková omezení. Když žádala o stavební povolení, bylo to jen na základě výjimek," vysvětlila výhrady Hana Klenotová z občanského sdružení Krušno, které schůzku svolalo.
Plzeňská firma se hájí, že město jednou dohodu o spolupráci podepsalo, a že tedy platí. Spoléhá na to, že úřady změní svůj názor a APB bude moci stavbu zahájit i přes odpor místních. Podle Hroudy se ale chce firma i tak s Výsluním dohodnout. Nabízí roční příspěvek zhruba 1,8 milionu korun a slibuje, že díky stavbě větrníků získají desítky lidí z okolí práci. V první fázi by to bylo hlavně při výkopech v lesních porostech.
