„Ředitelství silnic a dálnic teď může pokračovat tam, kde před lety skončilo. Připravit projektové práce a až se dokončí projekt, zajistit územní rozhodnutí a stavební povolení, aby se mohlo začít stavět,“ raduje se z rozhodnutí zastupitelstva vedoucí odboru dopravy bílinské radnice Miroslav Jedlička.
V tom se ale bílinská radnice možná přepočítala. Projekt za tři miliony korun se totiž nyní už zdá ministerstvu dopravy drahý.
„Tato stavba bohužel nemá pozitivní ekonomické hodnocení, je příliš drahá. Projektová příprava na obchvat Bíliny proto v tuto chvíli neběží, nejdříve musíme najít průchodné a ekonomicky efektivní řešení. Na dalším jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic, které plánujeme na červen, budeme hledat možnosti, zda a případně jakým způsobem pokračovat,“ krotí nadšení mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Zastupitelé Bíliny přijali původní východní variantu nazvanou podle toho, že by osm kilometrů dlouhá dvouproudová silnice se čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami vedla východní stranou města.
Proti obchvatu protestovali zahrádkáři
Ze silnice I/13 od Teplic má obchvat odbočit těsně před Bílinou doleva, podél Radovesické výsypky zamířit k rybníkům na Bezovce, stočit se k poliklinice a dál k Bořni přes zahrádkářskou kolonii a zhruba 50 metrů od zahrad a rodinných domů na Pražském předměstí se stočit zpět na silnici 1/13.
Právě v poslední části trasy je problém. Když v roce 2012 vedení města tuto variantu představilo lidem, strhla se vlna odporu. Proti byli hlavně lidé, kteří žijí na Pražském předměstí nebo mají zahrádku ve zdejší kolonii, jejíž část by se musela zbourat. Jedni protestovali, že přijdou o klid, druzí se nechtěli vzdát zahrádky.
„Je to jediná klidová zóna ve městě a my si ji zničíme průtahem? V Bílině už nic nezbude,“ zlobil se tehdy například Václav Fanta. Petici proti stavbě podepsalo 439 lidí a při veřejném projednávání v sále divadla proti ní hlasovalo 87 lidí ze 120.
Nyní radnice věří, že se s protesty vyrovná. „Část zahrádek by musela ustoupit, to je pravda. Ale vždycky bude někdo protestovat, tisíce aut nyní projíždí po silnici středem města kolem nádraží,“ podotkl starosta Bíliny Oldřich Bubeníček.
O obchvatu Bíliny se mluví třicet let
O obchvatu Bíliny se mluví už od 80. let, kdy začala doprava výrazně houstnout. Jednou plány zhatily revoluční překotné události, jindy protesty ekologů, pak zase výměna ministra dopravy. Východní varianta je v územním plánu od roku 1994, ministerstvo dopravy na ni vyčlenilo peníze v roce 2005.
Hned rok poté byly zahájeny přípravné práce a začaly se zpracovávat posudky o vlivu stavby na životní prostředí. Ředitelství silnic a dálnic jako vlastník silnice a investor stavby získal kladné stanovisko o vlivu na přírodu v roce 2011.
Jenže po protestech zahrádkářů a lidí z Pražského předměstí nechalo vedení Bíliny zpracovat takzvanou variantu X a Ředitelství silnic a dálnic práce na východní variantě zastavilo.
„Dlouhodobá nejednotnost a nejasný postoj samosprávy byl dosud jedním z hlavních důvodů, proč byla další příprava stavby dosud pozastavena,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.
Bílina tři roky vymýšlela jiný obchvat, stál by deset miliard
Zpracování studie nového obchvatu, u kterého se počítalo s tunelem, zabralo tři roky a výsledkem byla stavba, která by vyšla zhruba na deset miliard korun. A tolik stát dát nechtěl.
Bílinská radnice mezitím nechala namísto křižovatek se semafory postavit kruhové objezdy v naději, že to dopravě pomůže. Doprava na frekventované silnici mezi Teplicemi a Mostem je sice trochu plynulejší, městem ale řidiči stále projíždí v jedné souvislé koloně.
„Silnice tolik aut prostě nepojme, obchvat je nutný,“ říká vedoucí odboru dopravy Jedlička.
Vedení města teď plány na obchvat vytáhlo proto, že příští rok uplyne platnost původně vydané studie o vlivu na přírodu (EIA). „Ředitelství silnic a dálnic ale může požádat o prodloužení a není důvod, aby neuspělo,“ míní Jedlička.
