Bytový dům v Malátově ulici měl mít osm pater s 68 byty od 1+1 do 3+1, dvě...

Bytový dům v Malátově ulici měl mít osm pater s 68 byty od 1+1 do 3+1, dvě podlaží měla sloužit k parkování. | foto: Atelier AP

Ústí bránilo stavbě, až ji zhatil územní plán. Investor žádá odškodné

  • 3
Česká republika čelí žalobě o odškodnění za zmařenou investici kvůli postupu ústeckého magistrátu. Podal ji Michal Voplakal, který chtěl ve městě postavit bytový dům.

Stavební úřad záměr pětkrát zamítl, krajský úřad rozhodnutí vždy zrušil. Město však mezitím přijalo územní plán, podle něhož se na pozemku stavět nesmí.

"Je podaná žaloba na náhradu škody při výkonu veřejné moci," řekl MF DNES Michal Voplakal, který projekt výstavby bytového domu u křižovatky Malátovy a Hoření ulice v ústecké části Skřivánek převzal po svém zemřelém otci Miroslavovi.

Miroslav Voplakal požádal jako jednatel investorské firmy Mivo o územní rozhodnutí poprvé na jaře 2008. Stavební úřad v říjnu toho roku žádosti nevyhověl s odůvodněním, že je projekt v rozporu s patřičnými částmi stavebního zákona.

Investor se odvolal ke krajskému úřadu, který v březnu 2009 verdikt magistrátu zrušil. Napsal, že postup stavebního úřadu nebyl v souladu s legislativou.

Magistrát pak žádost o územní rozhodnutí zamítl stejným způsobem ještě třikrát a krajský úřad mu věc pokaždé s výtkami vrátil.

"Zlomil jsem nad Ústím nad Labem hůl," říká o přístupu ústeckého magistrátu Michal Voplakal.

Podle nového územního plánu na pozemku stavět nelze

Letos v červnu magistrát územní řízení dokonce přerušil, ale krajský úřad po dalším odvolání investora nařídil stavebnímu odboru, aby pokračoval. Magistrát tedy pokračoval, a stejně jako v minulosti územní rozhodnutí nevydal. Tentokrát ale s novým argumentem.

"Záměr není v souladu s územním plánem města Ústí nad Labem," stojí mimo jiné v rozhodnutí šéfa ústeckého stavebního úřadu Vlastimila Hudečka.

Věc se totiž táhla tak dlouho, že Ústí mezitím vypracovalo a přijalo nový územní plán. Zatímco při minulých žádostech o územní rozhodnutí stavební úřad vycházel z plánu z roku 1996, poslední rozhodnutí se vztahuje k plánu přijatému v roce 2011, a ten pro část pozemků zamýšlených pro vybudování bytového domu stavbu takového typu zapovídá.

"To podle mě znamená, že investor má smůlu. Stavět se tam nedá," uvažuje oslovený aktivista David Daduč, který se problematikou územního plánu zabývá.

Investor se sice může opět odvolat ke krajskému úřadu, ale ten už tentokrát s velkou pravděpodobností odvolání zamítne. Lze také požádat o změnu územního plánu, to je ale záležitost na roky.