„Soudci dospěli k názoru, že jsou specifické důvody pro organizaci místního referenda současně s nastávajícími komunálními volbami. Zájem na co nejširší účasti občanů při hlasování převažuje nad zájmem na úspoře finančních prostředků, jakkoliv i ten může být významný. Při poměřování významu těchto dvou hodnot je třeba upřednostnit zájem na tom, aby občané hlasovali v termínu, kdy lze očekávat jejich vyšší účast,“ informovala mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.
Přípravný výbor pro místní referendum o zákazu hazardu ve Štětí doručil na radnici petici s potřebnými hlasy v červnu. Zastupitelstvu nezbylo, než referendum vyhlásit. Termín ale stanovilo na 5. září 2014, přestože organizátoři požadovali jeho uspořádání v den voleb.
Přípravný výbor se kvůli tomu obrátil na Krajský soud v Ústí nad Labem. Ten dal organizátorům za pravdu a určil, že se referendum bude konat současně s volbami 10. a 11. října 2014.
Město Štětí s tím ale nesouhlasilo a podalo k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost. Starosta Tomáš Ryšánek označil referendum za předvolební kampaň organizátorů placenou z veřejných peněz a kritizoval, že soud zajímalo jen to, že by voliči museli k urnám dvakrát.
„Otázka financí soud nezajímala. Odhad nákladů na konání referenda mimo termín voleb je 250 tisíc korun. V době konání voleb budou kvůli neslučitelnosti volebních komisí a podobně o 50 tisíc vyšší,“ argumentoval Rašánek.
O kasační stížnosti Ústí soud zatím nerozhodl
Nejvyšší správní soud však rozhodnutí krajského soudu podpořil.
„Má-li referendum splnit svůj účel a nebýt pouhou Potěmkinovou vesnicí, je třeba podřídit organizaci referenda včetně volby termínu snaze o to, aby výsledky byly platné. Jen takový výklad vede k naplnění myslu a účelu právní úpravy. Tím není právo občanů vymoci si organizaci referenda, nýbrž možnost vyjádřit jeho prostřednictvím politicky validně svůj názor. To ovšem nastane pouze tehdy, je-li hlasování platné mimo jiné z hlediska minimální účasti v hlasování,“ uvedl předseda senátu Josef Baxa.
Místní referendum je totiž platné pouze v případě, že se ho zúčastnit 35 procent voličů.
„Přístup nadřazující náklady organizace referenda nad zájmem na co nejvyšší účasti občanů by mohl vést k tomu, že nižší finanční prostředky směřované k termínu s pravděpodobně menší účastí budou vynaloženy zcela vniveč,“ dodal Baxa.
Na Nejvyšší správní soud se kvůli vyhlášenému referendu o hazardu obrátil kasační stížností také magistrát Ústí nad Labem. „Kasační stížnost týkající se referenda o hazardu v Ústí nad Labem volební senát projednával, ale věc ještě není připravena k rozhodnutí,“ uvedla mluvčí soudu Dostálová.
