Původní technologii za tu nejmodernější Spolchemie střídá kvůli legislativním požadavkům z Evropské unie. V celé Evropě musí provoz rtuťových elektrolýz skončit nejpozději do konce letošního roku (psali jsme o tom zde).
Chemička výstupy z elektrolýzy využívá i pro vlastní výrobu rozpouštědel a lepidel.
„Už z našich starších studií vyplývá, že rtuť z chemičky unikala jako emise do ovzduší nebo odpadní vodou do řeky Bíliny a dál do Labe, kde se ukládala v těle ryb,“ říká Jitka Straková z ekologického sdružení Arnika. Nová technologie je podle ní velkým příspěvkem ke zlepšení životního prostředí.
Straková ale současně upozorňuje, že Spolchemie, která podle jejích slov za sebou historicky nechala velký kus ekologické zátěže, čekala s membránovou elektrolýzou příliš dlouho, vlastně až na poslední možný termín.
Podle lidí z Arniky už mohla Spolchemie šetrnější elektrolýzu dávno mít, kdyby před finanční krizí neinvestovala do koupě nového zahraničního závodu.
Stará technologie se likviduje
Zařízení staré amalgamové elektrolýzy se v současnosti postupně asanuje. Následně se rozebere a její podloží i stavební materiály se uloží do sanačního zařízení, takzvaného ekokontejmentu.
Spuštění membránové elektrolýzy umožní téměř zdvojnásobení dosavadní produkce, ročně tak nyní ústecká chemička vyrobí až 60 kilotun hydroxidu draselného a 43 kilotun hydroxidu sodného.
„Ne všichni výrobci v Evropě se totiž k přechodu na finančně náročné nové technologie odhodlali a my v tom spatřujeme velkou příležitost na trhu,” vysvětlil další důvod investice ředitel chemičky Daniel Tamchyna.
Celkové náklady na výstavbu nové technologie dosáhly 1,9 miliardy korun, což znamená největší investici v novodobých dějinách firmy. Částkou 195 milionů korun přispěla i Evropská unie.
