„Překvapilo nás to. Mysleli jsme si, že spor vyhrajeme,“ reagovala starostka Výsluní Dagmar Čadilková.
O větrných elektrárnách se ve Výsluní mluví už od roku 2006, kdy se do územního plánu dostaly čtyři lokality, na nichž se mohou sloupy s vrtulemi vztyčit. Tehdejší vedení města zlákala vidina peněz, které firmy provozující větrné elektrárny obcím platí. Zvlášť když o stavbu v horské krajině u Výsluní vzápětí projevila zájem firma APB Plzeň a na účet města složila jako odměnu pět milionů korun.
Ve Výsluní ale sílily hlasy proti a vedení města v roce 2009 peníze firmě vrátilo. „Vrtule dělají hluk, ale hlavně hyzdí krajinu. Vrtule sem nepatří. V horské krajině mají být lesy a stáda dobytka. Právě kvůli tomu sem jezdí turisté,“ říká starostka Čadilková (o protestech místních zde).
Firma APB Plzeň přesto dál předkládala návrhy. V katastru města chtěla roztočit přes deset vrtulí.
„Podle stále platného územního plánu už dávno mohly stát, kdyby firma plnila podmínky. Třeba, jak mají být sloupy vysoké, že nesmějí zasahovat do ochranného pásma lesa, že nesmějí být blíž než tři kilometry od zastavěného území a další,“ vyjmenovala starostka.
Problém byl, že Výsluní vyhlásilo uzávěru všude
Radnice se však chtěla zbavit větrných elektráren jednou pro vždy a letos v březnu schválila stavební uzávěru. Podle ní se nesmělo na celém území města postavit nic, vyjma míst, kde už je stará zástavba, nebo tam, kde platí pravomocné stavební povolení.
„To ale firma APB Plzeň nemá ani jedno,“ podotýká starostka.
Uzávěra měla platit ve Výsluní i v celé spádové oblasti. „Chtěli jsme ochránit všechno najednou,“ říká starostka.
Jenže právě v tom je právní problém. „Podle této stavební uzávěry by si ani hajný nemohl postavit posed. Musel by žádat o výjimku,“ poznamenal soudce Václav Trajer.
Důvodů ke zrušení našel soud hned několik
Trajer zmínil hned několik důvodů, proč soudní senát uzávěru zrušil.
„Stavební uzávěra je výjimečný institut, který se může vztahovat na jasně vymezené konkrétní území,“ řekl Trajer.
Pokud obec přeci jen stavebně uzavře celé své území, musí podle něj vypracovat podrobnou grafickou přílohu, kde bude jasně uvedeno, která území a k čemu mají nově sloužit a jak se mají změnit oproti předchozímu stavu. V případě vrtulí na Výsluní to sice platí, místo nich měly být prázdné louky, ale na jiných místech plánované uzávěry měly zůstat lesy a luka.
„Tahle grafická příloha, je neurčitá a neříká, na co se uzávěra vztahuje a na co ne,“ ukázal Trajer zeleně vybarvenou mapu, kterou mělo jako přílohu Výsluní.
Uzávěra navíc musí splňovat zákonné důvody. Nelze podle Trajera pouze konstatovat, že „má zabránit nekoordinované výstavbě“, jak to udělalo město.
Výsluní sází na nový územní plán
Město by paradoxně udělalo líp, kdyby uzávěru uplatnilo jen na lokality určené k výstavbě vrtulí. „Není vyloučeno, že pak by byla úspěšná,“ uvažuje Trajer.
„Spoléhali jsme na právního zástupce, který uzávěru připravoval,“ sdělila k tomu starostka.
Soudní verdikt teď znamená, že uzávěra padla a investor může dál usilovat o stavební povolení. Reakci zástupce APB Plzeň se nepodařilo získat. Sekretářka slíbila, že předá kontakt na redaktora MF DNES jednomu z šéfů firmy, ten se už ale neozval.
Výsluní zváží, zda podá proti verdiktu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvíc ale sází na nový územní plán, ze kterého mají plochy určené k výstavbě vrtulí zmizet.
