Věra Marešová u Krajského soudu v Ústí nad Labem (5. října 2015)

Věra Marešová u Krajského soudu v Ústí nad Labem (5. října 2015) | foto: Artur Janoušek, MF DNES

Psycholožka nenašla motiv, proč by měla sestra z Rumburku vraždit

  • 6
Psycholožka Štěpánka Tůmová nenašla vysvětlení, proč by bývalá zdravotní sestra z Lužické nemocnice v Rumburku měla vraždit pacienty. U ústeckého krajského soudu vystoupila jako znalkyně a zpochybnila tvrzení obžaloby, že si Marešová chtěla ulehčit práci, a tak postupně zavraždila šest lidí.

„Nezjistila jsem žádný psychologicky vysvětlitelný motiv,“ prohlásila u soudu Tůmová.

V obsáhlé řeči vylíčila Marešovou jako dominantní osobu se sebestřednými projevy. Obžalovaná je podle ní emočně labilní a není schopná pěstovat funkční mezilidské vztahy, což v ní pak vyvolává pocity nespokojenosti s vlastním životem. Navíc trpí syndromem vyhoření.

Psycholožka u ní ale nezjistila poruchu osobnosti, duševní chorobu, ani agresivní projevy. „Je schopná se ovládat a její intelekt je mírně nad průměrem,“ řekla Tůmová.

Marešová i při sezení s psycholožkou působila svérázně. Hned při prvním prohlásila o pacientech, že jsou nevděční, nepoděkují za péče, jednají s personálem jako s kusem hadru a dělají si ze sester služky.

„Bylo to netaktické,“ komentovala to Tůmová. Zvláště, když jiné rumburské zdravotnice o Marešové řekli, že je chladná, bez potřebné empatie.

„Jenže ona taková je, upřímná. Co na srdci to na jazyku, i když si tím naštve lidi kolem sebe. V průběhu soudního řízení se naučila být diplomatičtější,“ podotkla psycholožka. Dodala, že stejné pocity mívají na jednotkách intenzivní péče jistě i další zdravotníci, ale nemluví o nich.

Marešová také prohlásila, že zdravotní sestrou byla jen kvůli penězům. „Ve 52 letech je těžké opustit zaměstnání a najít si jinou práci. Člověk raději leccos skousne,“ komentovala to psycholožka.

Úmrtím se její pracovní doba jen prodloužila, namítla Tůmová

Hlavní část věnovala motivaci. „Kdo by byl schopen takového činu?“ položila Tůmová otázku. A vzápětí na ni odpověděla. „Někdo, kdo trpí poruchou osobnosti, je necitlivý, nemorální, nemá rád lidi. Obžalovaná poruchou netrpí. Dovede být hubatá, ale neznamená to, že by v ní nebyly city. Není nemorální, ani protispolečenská, vždy se snažila povinnosti plnit. Kdyby neměla ráda lidi, nemohla by takovou práci dělat,“ řekla psycholožka.

„Někdo by mohl namítnout, že se její postoj mohl během kariéry změnit. Ano, asi každý ztratí entusiasmus potom, co na jednotce intenzivní péče zažije. Ale že by nenáviděla lidi? Prostě jsem nenašla adekvátní motiv k takovému činu,“ shrnula Tůmová.

Zabývala se i tím, co by Marešová vražděním získala. „Odstranění jednoho pacienta není řešení. Místo něho přijde jiný, třeba s ještě horší diagnózou. Na jednotce intenzivní péče jsou samé vážné případy,“ řekla.

Motiv, že si Marešová chtěla ulehčit práci, tak podle ní nesedí. K některým úmrtím navíc došlo na konci pracovní doby Marešové. „Vždyť úmrtím se její pracovní doba naopak ještě prodloužila, musela obstarat spoustu věcí spojených se smrtí,“ podotkla Tůmová.

Navíc Marešovou označila za workoholičku, která vnímala zaměstnání jako jednu ze svých hlavních priorit. „Partnerství selhávalo, žila sama a musela dělat věci, o které se jiní lidé dělili. Dcera byla problematická, obžalovaná byla v životě nespokojená, a práci proto brala jako něco, kde se mohla realizovat,“ líčila Tůmová.

Proto také podle ní Marešová prohlásila, že vyhození z práce pro ni bylo největší urážkou.

Někdo manipuloval s důkazy, tvrdí Marešová

Celý příběh začal loni v noci na 5. června, kdy na JIP interního oddělení rumburské nemocnice zemřela 72letá pacientka na zástavu srdce. U jejího lůžka stála Marešová a manipulovala s jehlou a stříkačkou.

Pacientka ale před tím srdeční potíže neměla. Lékař Petr Vondráček pojal podezření, odebral okamžitě krev a laboratoř odhalila vysokou dávku draslíku.
Marešová byla obviněná z toho, že ženě úmyslně píchla draslík přímo do žíly, místo do infuze. Byla vyhozena a vyšetřovatelé následně našli dalších pět podobných úmrtí od roku 2010, při kterých měla Marešová službu.

Marešová v pondělí před soudem naznačovala, že někdo mohl manipulovat s důkazy. Soud má k dispozici infuzní vak, stříkačku a set s hadičkou z loňského 5. června. Marešová namítla, že znalkyně z oboru toxikologie u soudu řekla, že měla k dispozici jen vak a stříkačku, nikoliv infuzní set.

„Pokud by tam set nebyl, obsah vaku by vytekl, protože při zavádění setu se prorazí membrána. Tady je vak plný i se setem. Domnívám se, že bylo s důkazy nějakým způsobem manipulováno,“ řekla Marešová.

Líčení bude pokračovat, v úterý u soudu promluví další znalci. Marešové hrozí až doživotní trest.