„S rozhodnutím odvolacího soudu jsem spokojen. Rozsudek zrušil a dal prvoinstančnímu soudu několik úkolů na doplnění dokazování. Bude to ještě běh na dlouhou trať, dovyslechnuto bude dvacet svědků,“ uvedl žalobce Jindřich Koželuh, který se ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem odvolával.
Jana Paurová |
Z rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že lounský soud vybral jen ty části, které vyznívaly ve prospěch obžalovaného, především svědectví o alkoholismu Paurové.
„Nikterak se již nevypořádal se svědectvími, která nasvědčují tomu, že obžalovaný poškozenou fyzicky napadal,“ stojí mimo jiné v závěru krajského soudu.
Pavel Paur podle obžaloby manželku týral od 1. ledna 2012 do 3. února 2013. Trestní oznámení na něj podala sociální pracovnice z lounské radnice. Podle žalobce Paur svoji manželku opakovaně urážel a fyzicky napadal, fackoval ji a škrtil.
Žalobce se přitom opíral o řadu výpovědí od rodiny Paurové a jejích kamarádek. Podle nich Paur manželku nejen mlátil, ale zamykal před ní i jídlo, dával jí málo peněz na chod domácnosti a několikrát ji znásilnil.
Paurovou hledá policie od února 2013
Jiní svědci naopak vypovídali o tom, že Paur je bezproblémový člověk, který by takových násilností nebyl schopen.
Paur se hájil tím, že se manželka často opíjela. Její modřiny vysvětloval tak, že vznikaly ze vzájemných roztržek, když se bránil napadení.
„Házela po mně věcmi, jednou na mě vytáhla nůž. Hádali jsme se kvůli jejímu pití, které mi vadilo. Modřiny měla od toho, jak jsem ji chytil, když se do mě pustila, nebo jsem ji posadil na sedačku. Ale netýral jsem ji,“ vypovídal loni u lounského soudu.
Manželé spolu vychovávali čtyři děti, ovšem potýkali se s mnoha problémy, kromě alkoholismu i s nevěrou. Z výpovědí příbuzných a přátel Paurové vyplynulo, že žena doma prožívala muka. Pít podle nich začala proto, že byla v manželství nešťastná a manžel ji ignoroval.
Případ je atypický tím, že chybí svědectví poškozené. Paurová zmizela v noci na 3. února 2013. Zmizení policii nahlásil Paur. Řekl, že v pátek večer byla opilá a šla spát a druhý den ráno už ji nenašel. Podle některých lidí se Paurová bála jít den před svým zmizením domů, protože měla jít následující den vypovídat o svém týrání na policii.