„Myslela jsem si, že pan Houska střílí. On si vždycky pro radost párkrát vystřelil nějaké petardy,“ vypověděla Houskova sousedka Dana Poláková, která loňského 18. listopadu v podvečer zrovna stála před domem a kouřila.
Houskovu zálibu v pyrotechnice potvrdil i její manžel Pavel. „Střílel vánoční rakety. Dělal to v létě i v zimě,“ řekl.
Domnělé petardy ve skutečnosti byly zvuky doprovázející výboje paralyzéru, kterým Krnáč podle obžaloby Housku před střelbou omráčil.
„Na 90 procent jsem si jistá, že to byl paralyzér,“ dodala u soudu Poláková. Přístroj si totiž později sama vyzkoušela a zněl podle ní totožně.
Výboje byly slyšet jen pár minut před 18. hodinou. Záhy se ozvaly výstřely. „Slyšel jsem rychle po sobě tři nebo čtyři výstřely,“ popsal Polák.
Zpanikařil jsem, vypověděl podnikatel, který Housku našel
Krátce po čtvrt na sedm přijel na místo podnikatel Vlastimil Rindoš, který měl s Houskou ten den smluvenou schůzku. To už u garáže leželo přikryté Houskovo tělo. Rindoš zůstal v autě, protože ho vyděsila ležící mrtvola a zapomenutý paralyzér, který červeně blikal.
„Viděl jsem tělo pod plachtou, poté jsem zpanikařil. Zpod plachty byla vidět část ruky. Říkal jsem si, že by to mohl být Roman. Zkoušel jsem mu volat, ale nezvedal to. Volal jsem i jeho družce (exhejtmance Janě Vaňhové), taky mi to nezvedala,“ vypověděl Rindoš.
Soudce Jiřího Bednáře překvapilo, že podnikatel nezavolal policii ani záchranku. „Vždyť ten člověk ještě mohl dýchat,“ podotkl soudce.
„Nejsem v tomhle žádný hrdina. Kdybych tam šel, tak se tam sesypu,“ reagoval na to podnikatel.
Telefon zvedl až radní Klouda
Dovolal se až na třetí pokus chomutovskému radnímu Martinu Kloudovi, s kterým zrovna Vaňhová seděla na zasedání rady města. „Říkal, že je otevřená garáž a že tam pravděpodobně leží tělo,“ vypověděl Klouda.
Rindoš pak přijel oběma sdělit podrobnosti před magistrát. Klouda svezl Vaňhovou k vile, Rindoš už s nimi ale nejel. „Rozklepal jsem se a šel jsem do hospody,“ vypověděl.
Eskorta přivádí bývalého vojáka Michala Krnáče k soudu:
24. listopadu 2013 |
Vaňhová mezitím stihla zavolat partnerovi Houskovy starší dcery Jindřichu Fröhlichovi, aby se jel k domu podívat, než tam dorazí ona.
„Viděl jsem několik stop od krve, byly dva až tři metry od garáže. Snažil jsem se do nich nešlápnout,“ popsal první okamžiky Fröhlich. „Pod plachtu jsem se podívat nechtěl,“ dodal třesoucím se hlasem.
Pod plachtu se podívala až policie
Když na místo dorazil Klouda s Vaňhovou, Fröhlich se zrovna vracel od domu. Klouda poté Vaňhovou doprovodil k Polákovým, aby se tam uklidnila. „Byla rozrušená a vystrašená,“ popsala Poláková.
Teprve po sedmé večer zavolal Fröhlich policii, která na místo dorazila více než po půl hodině. „Přišlo mi to divné,“ podotkl Klouda k době, za kterou policie přijela.
Pod plachtu se jako první podívali až kriminalisté. Fröhlicha pak vyzvali k identifikaci těla. „Měl jsem ho rád takového, jaký byl. Byl to dobrý člověk,“ uzavřel svou výpověď Fröhlich.
.
