„Jsou velmi ohroženou skupinou. Venku nemají zázemí, někdy dluží za pobyt ve věznici, často je dostihne dluh z minulosti. Hrozí proto, že se opět dopustí trestného činu, aby si zajistili obživu,“ přibližuje situaci propuštěných trestanců generální vikář litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.
Vězeňství v číslechZaměstnanost ve věznicích se pohybuje dlouhodobě kolem 60 procent práceschopných. Roční náklady na jednoho vězně jsou 394 200 Kč, průměrný denní náklad na jednoho vězně je tedy zhruba 1 080 Kč. Celkové výdaje Vězeňské služby byly minulý rok necelých osm miliard korun. Z toho se 480 milionů vrátilo zpět například díky zaměstnání vězňů. Při amnestii v roce 2013 bylo propuštěno 6 471 vězňů. Počet lidí v českých věznicích díky tomu klesl z 22 645 (k 31. prosinci 2012) na 16 091 (k 22. únoru 2013). Věznice v litoměřické diecézi: Nové Sedlo, Všehrdy, Bělušice, Stráž pod Ralskem, Rýnovice. Vazební věznice: Teplice, Litoměřice, Liberec. |
Diecéze proto v Litoměřicích uspořádala setkání se zástupci Vězeňské služby, Agentury pro sociální začleňování či úřadu práce a navrhla spolupráci v oblasti sociálního podnikání, které by umožnilo propuštěné vězně zaměstnávat.
Jedním z prvních projektů bude zemědělská sociální farma na Českolipsku, kde najde práci několik propuštěných vězňů. Svou činnost by měla zahájit už koncem tohoto roku.
„V rámci republiky půjde o pilotní projekt. Litoměřická diecéze je totiž s koncepční pomocí propuštěným vězňům nejdále,“ upozorňuje hlavní kaplanka Vězeňské služby ČR Květoslava Jakubalová.
Pracovníky v zemědělské farmě později doplní i skupina, která bude pracovat v lesích diecéze, a stavební četa. Své služby by však propuštění vězni nabízeli i firmám a soukromým osobám.
Kaplani vhodné trestance vytipují už ve věznicích
Na území litoměřické diecéze se nachází hned osm věznic, což je nejvíce v zemi. O tom, kdo z propuštěných vězňů výhodu v podobě zaměstnání v sociálním podniku získá, rozhodnou pracovníci diecéze a Vězeňské služby.
Kdo pomůžeO začlenění bývalých vězňů zpět do společnosti usiluje Probační a mediační služba. Dohled nad její činností provádí Ministerstvo spravedlnosti. Kromě toho v tomto směru hrají významnou roli nestátní neziskové organizace, jako je například sdružení Na svobodě, Za branou či centrum Rubikon. |
„Vytipujeme lidi, kteří v dohledné době končí výkon trestu a zůstávají v lokalitě, kde bychom jim mohli nabídnout práci. Musí to být lidé pracovití a spolehliví, musí ctít určitá pravidla. Nemůže jít o osoby, které pak budou na svobodě další tři lidé hlídat,“ říká Jakubalová.
Podle Stanislava Přibyla je v tomto ohledu velkou výhodou to, že kaplani s vězni dlouhodobě pracují, a mohou je tedy dobře poznat.
„Nebudeme je odchytávat až před bránou trestnice. Můžeme je naopak připravovat už ve výkonu trestu. Je totiž třeba začínat s lidmi, kteří projektem projdou lehčeji,“ podotkl Přibyl. Oba duchovní zároveň říkají, že katolická víra vstupenkou do projektu nebude.
„Zájem o duchovenskou činnost se však mezi vězni zvyšuje. Je u nich cítit hlubší zájem pracovat na sobě. Vnímáme to jako dobrý odrazový můstek,“ naznačuje Jakubalová, jakým lidem by církev spolu s věznicemi měla vyjít vstříc v první řadě. Třeba tím, že pro ně připraví rekvalifikační kurzy. Uvažuje například o kurzech práce s motorovou pilou či křovinořezem.
Výběr vězňů má předejít nevoli okolí
Pečlivý výběr vhodných adeptů má také zamezit tomu, aby se proti sociální firmě bouřili lidé z okolí.
„S jinými projekty, v nichž figurují vězni, jsme mnohde naráželi na nevoli. Lidé nechtěli, aby v jejich sousedství pracovaly či žily trestané osoby. Pak se to ale zlomí a lidé poznají, že jim žádné nebezpečí nehrozí,“ říká Jakubalová. Propuštění vězni si totiž podle ní šance pracovat neobyčejně cení.
Aktivita litoměřického biskupství v oblasti podpory zaměstnanosti znevýhodněných skupin už během letošního roku začala i v jiných sférách a vedla už k vytvoření 42 nových pracovních míst v Libereckém kraji a 24 v okrese Teplice.
Inspirací pro chystaný projekt s vězni byla hlavně aktivita Farní charity v České Lípě, která od letoška provozuje sociální podnik na údržbu zeleně. Zaměstnává zhruba 15 handicapovaných lidí a některým z nich poskytuje také ubytování ve vlastní sociální ubytovně.
Zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatel řeší i vládní Agentura pro sociální začleňování, která se v současné době podílí na přípravě zákona o sociálním podnikání.
