Ilustrační snímek z litvínovského sídliště Janov v létě 2016

Ilustrační snímek z litvínovského sídliště Janov v létě 2016 | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Pod dohledem „sociálky“ jsou na severu Čech tisíce dětí

  • 17
Každé sedmé dítě z Litvínova a okolí se loni ocitlo v evidenci Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Což znamená, že jeho výchova byla nějakým způsobem ohrožena. Sociální pracovníci v poslední době zaznamenávají problémové chování u čím dál menších dětí a častěji i u dívek.

V Litvínově, ale také Meziboří, Lomu či řadě vesnic žije 7 030 nezletilých dětí. Z nich více než 1 000 se loni ocitlo ve spisech Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

„Jde o data z celé oblasti obce s rozšířenou působností. Ale je pravda, že velká část dětí, které se ocitly v péči OSPOD, je ze sídliště Janov. Ta čísla ukazují, že naše oddělení má hodně práce a z velké části se zaměřuje právě na Janov,“ potvrdila místostarostka Litvínova Erika Sedláčková.

Problémy Janova souvisejí se současnou skladbou obyvatel, kteří se často přistěhovali nedávno, mají nízké nebo žádné vzdělání, a tedy i problémy se zaměstnáním.

„Je to mladé sídliště, kde žije hodně početných rodin, které mají dvě a více dětí,“ vysvětlila Sedláčková. Pro sociální pracovníky je hlavně důležité, zda mají děti správnou výchovu, chodí do školy, jsou zdravé nebo se netoulají zbytečně ulicemi.

Do Janova míří velká část sociálních služeb

Právě děti jsou jedním z důvodů, proč Litvínov směřuje do Janova velkou část svých sociálních služeb, od poradenství přes nízkoprahová centra až po víkendové pobyty a příměstské tábory. Ne vždy je tato snaha úspěšná.

Sociální kurátoři, kteří dohlížejí na děti a mládež s největšími problémy, loni pracovali v Litvínově s 233 klienty, z nich 146 bylo mladších patnácti let. Celkové číslo se proti předchozím rokům příliš nezměnilo.

„Ale mění se skladba, přibylo jednatřicet dětí do patnácti let. Negativní chování se přesouvá do nižších ročníků a v poslední době i mezi dívky,“ uvedla Sedláčková.

Přesto se nedá říci, že tisíc dětí z Litvínova a okolí je problémových. „Část spisů je spíše formálních, ale také se někdy musí dělat případové studie, kdy se kvůli dítěti opakovaně scházejí týmy odborníků, od pedagogů přes lékaře po psychology, a řeší, jak situaci dítěte napravit,“ upřesnila Sedláčková.

Jiné údaje než Litvínov má k dispozici Varnsdorf, kde jsou také sociálně problémové lokality. Přesto jeho úředníci v roce 2016 založili na rozdíl od Litvínova „jen“ 315 spisů.

Statistika není vše

„V roce 2016 jsme odebrali sedm dětí, u kterých byla soudem nařízená ústavní výchova. Dále evidujeme 27 dětí, u nichž je soudem nařízený dohled, aby se situace alespoň stabilizovala a nedošlo k takovému zhoršení, které by vyžadovalo umístění dítěte do ústavní výchovy,“ uvedla několik údajů Jana Křížová z odboru sociálních věcí na radnici ve Varnsdorfu.

Samotná statistika nemusí být zcela vypovídající. Třeba v Mostě evidují přes 12 tisíc nezletilých dětí s trvalým pobytem v regionu, z nichž v prosinci bylo v evidenci OSPOD odhadem dokonce 5 tisíc dětí.

„Ale nijak to nevypovídá o tom, že bychom tady měli extrémní problémy v sociálně vyloučených lokalitách. Jsou v tom započítané děti z celého okolí a navíc řada spisů je spíše formálních, jako je to v případě rozvodů. I když se rodiče na péči o dítě dohodnou, spis se založit musí,“ vysvětlil mluvčí magistrátu v Mostě Petr Dundek.

Ani Ústí nad Labem jako celek nemá tak extrémní problémy jako Litvínov. Přesto tam úředníci OSPOD loni každý měsíc měli 2 900 různě závažných spisů.