"Roční limit pro benzo(a)pyren činí jeden nanogram na metr krychlový, ale v letech 2009 až 2011 byly v Ústí nad Labem naměřeny o šedesát až osmdesát procent vyšší," informoval lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Ovzduší v Ústí nad LabemPočet dnů v roce s překročením denních limitů pro prach 2009: centrum - 47, Všebořice - 44 2010: centrum - 63, Všebořice - 69 2011: centrum - 72, Všebořice - 72 Roční koncentrace oxidu dusičitého ve Všebořické ulici (limit 40 g/m³) 2009: 58,8 g/m³ 2010: 47,8 g/m³ 2011: 38,1 g/m³ Roční koncentrace benzo(a)pyrenu v Pasteurově ulici (limit 1,0 ng/m³) 2009: 1,7 ng/m³ 2010: 1,6 ng/m³ 2011: 1,8 ng/m³ |
Benzo(a)pyren je produktem nedokonalého spalování. Zdroje, odkud tento polyaromatický uhlovodík pochází, se v praxi těžko určují. Škodlivina má vazbu na prach.
"Benzo(a)pyren se obvykle váže na prachové částice, ty tak fungují jako přenašeč dalších škodlivin, jako jsou třeba těžké kovy," popsal souvislosti Šuta. S prachem má centrum Ústí problémy především na podzim a v zimě, kdy se často potýká se smogem.
Další problém tkví podle Šuty ve stálém překračování ročních limitů pro znečištění oxidem dusičitým. Ten je stanovený na 40 mikrogramů na metr krychlový.
"Ulice Všebořická, která je hodně zatížená dopravou, tuto hranici v minulosti opakovaně překračovala," uvedl lékař. Tuto silnici hojně využívají kamiony, slouží jako přivaděč k nedaleké dálnici D8. Právě doprava se na zvýšených koncentracích oxidu dusíku podílí nejvíce.
Město pro zlepšení nedělá skoro nic, kritizuje ekolog
Ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal však upozorňuje, že situace je i tak mnohem lepší než kupříkladu v 80. letech minulého století. "S tímto obdobím se současný stav nedá srovnávat, v tomto ohledu došlo k výraznému zlepšení," říká Trmal.
Připouští nicméně, že rozptylové podmínky se za posledních několik let v Ústí nad Labem zhoršily.
"Faktem je, že přímo v centru města koncentrace stoupají. Jakmile se však změní počasí a začne třeba foukat vítr, hned se to zlepší," říká Trmal. Problém je rovněž v tom, že údolím Labe do Ústí denně proudí tisíce osobních a nákladních aut.
Karel Nepraš z ústecké organizace Strany zelených upozorňuje, že město má, co se týče kvality ovzduší, nevýhodnou geografickou polohu. "Je zde velký počet bezvětrných dnů," říká Nepraš. A zdůrazňuje, že díl viny na zvýšení koncentrací škodlivých látek nese i vedení města.
"Pro zlepšení situace nedělá skoro nic. Významným zdrojem znečištění je doprava, jenže centrum města se pro ni v posledních letech spíše otevřelo," říká Nepraš.
Nízkoemisní zónu Ústí nezavede. Kvůli nedostavěné dálnici
Nepraš se domnívá, že za zhoršujícím se stavem stojí i snižující se atraktivita veřejné dopravy. Jejích služeb lidé už tolik nevyužívají. Na zhoršující se stav ovzduší ve městě podle Nepraše nereagovali ani tvůrci nového územního plánu.
Ovzduší v centru města by pomohlo zlepšit zavedení nízkoemisní zóny, což umožnila novela zákona o ochraně životního prostředí. Město ale už dříve reagovalo, že o jejím vyhlášení v dohledné době neuvažuje.
Nízkoemisní zónu totiž lze zavést pouze tam, kde existuje silnice stejné nebo vyšší třídy, kterou je možné použít jako náhradní trasu. Objízdnou silnici I/30 podél Labe zatím není možné nahradit proto, že stále není dokončená dálnice D8.
