Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci pěstují ve skanzenu pravěkou pšenici, dokázala nahradit i maso

  9:31aktualizováno  9:31
V archeologickém skanzenu v Březně u Loun pěstují vědci přes sedm tisíc let staré druhy pšenic. Na experimentálním poli zjišťují výnosy, kvalitu a chemické složení zrna v porovnání s moderní pšenicí setou.

Michal Hejcman na políčku, kde se zelenají rostliny různých druhů pšenic. | foto: Miroslava Strnadová, 5plus2.cz

Na poli o rozměrech 10 x 4 metry se zelenají zhruba dvacet centimetrů vysoké rostliny různých druhů pšenic.

Fotogalerie

„Máme vysetou zimní odrůdu pšenice jednozrnky, dvouzrnky a špaldy. Na okraji roste moderní pšenice setá k porovnání. Sklízet budeme na přelomu července a srpna,“ říká Michal Hejcman z České zemědělské univerzity.

Odborníci zkoumají nejenom chemické složení, kvalitu zrna a výnosové rozdíly, ale i staré způsoby výsevu.

„Nyní máme vyseto do řádků širokých dvacet centimetrů. Předtím jsme zkoušeli výsev na široko. To znamená, že jsme osivo rozházeli po ploše a zapracovali do půdy hráběmi,“ doplňuje Hejcman.

Staré odrůdy se v mnohém liší

Pšenici jednozrnku a dvouzrnku pěstovali první zemědělci ve střední Evropě v období 5 600 let před naším letopočtem do stěhování národů v 6. století. Později je nahradila pšenice špalda a poté nastoupila moderní pšenice setá.

Staré odrůdy pšenic se od dnešních velmi liší. U moderní pšenice je nejdůležitějším kritériem výnos a množství lepku, který ovlivňuje kvalitu mouky a umožňuje výrobu kynutého pečiva.

Na lepek pšenice seté jsou ale někteří lidé citliví a způsobuje jim zdravotní problémy.

Dřívější druhy pšenic mají jiné složení lepku, proto se hodí spíše na výrobu placek a jsou méně vhodné na vyrobení kynutého chleba.

Absolutně bez chemie

„Mají také vyšší obsahy minerálních prvků jako fosforu, zinku, mědi, draslíku, hořčíku a vápníku. Pro pravěkého člověka, který neměl na jídelníčku každý den maso, tak byly velmi vhodné,“ poznamenává Hejcman.

Při pěstování vědci používají i staré zemědělské nástroje. V úvahu také nepřicházejí žádné chemické prostředky jako minerální hnojiva, pesticidní přípravky a regulátory růstu.

To, že experiment probíhá právě tady, není náhoda. Zemědělské a archeologické pokusy se dělají ve skanzenu už od 80. let minulého století. A další budou následovat.

„Připravuji na 20. května experiment s rituální kremací zvířete. Poodhalí nám, jak asi mohl probíhat žárový pohřební ritus v pravěku a kolik dřeva bylo potřeba,“ dodává Hejcman.



Témata: Louny, Ústecký kraj


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.