Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Heidenau se po násilnostech uklidňuje, kolem tábora běženců jsou hlídky

  8:06aktualizováno  8:06
Po víkendových násilnostech způsobených protesty radikálů proti uprchlíkům se situace v Heidenau uklidňuje. Policie kilometr před a kilometr za táborem zřídila hlídanou zónu, v níž se neustále pohybuje a současně chrání imigranty.

Napjaté situace kolem uprchlíků v Heidenau zneužívají extremisté. | foto: Reuters

Uprchlický tábor vznikl v bývalém nákupním centru Baumarkt, zatím je v něm zhruba 350 utečenců převážně ze Sýrie, celkový počet by měl vzrůst na 700.

„Při vstupu do oblasti policie kontroluje totožnost lidí a může je odtud vykázat,“ řekl policejní mluvčí Thomas Geithner. A Čechy vyhledávaný nákupní dům Real je součástí zóny.  Do tábora přes plot pokrytý igelitem není vidět, jeho vchod hlídá policie. Uprchlíci ale ven mohou, hovoří s novináři, někteří místní lidé pro ně pořádají sbírky oblečení, potravin, hraček.

„Německy? Neumím. A co vy kurdsky?“ odpověděl na dotaz mladý muž. Lámanou angličtinou se pak představil jako Adnan a řekl, že v Německu je 16 dní.

„Na cestu z Iráku jsme se s bratrem a kamarádem vydali přes Turecko před měsícem,“ říká.

Adnan je jedním ze zhruba 20 tisíc běženců, kteří jsou v Sasku. Přitom ještě na jaře saská vláda počítala, že jich sem z Blízkého východu a Afriky do konce roku přijde a bude umístěno 15 300.

Podle aktuálních „nejpesimičtějších“ odhadů spolkové vlády pak do celé země v roce 2015 zamíří 800 tisíc migrantů, což je čtyřikrát více než loni. Kolik jich celkem skončí v Sasku, není jasné.

Podle kvót, které spolková vláda na jaře přijala, měla tato šestá nejlidnatější německá země přijmout 5,1 procenta ze všech běženců, kteří do Německa přijdou. Podle nejnapjatějšího scénáře by to tedy mělo být zhruba 41 tisíc lidí.

Více uprchlíků do východního Německa, uvažuje vláda

Do čísel ale aktuálně zasahuje plán německé vlády, v níž se vede diskuze o tom, zda v zemích bývalé NDR nerozmístit běženců mnohem víc než v západní části Německa. V Sasku, ale i v Braniborsku jsou tisíce volných domů, které opustili mladí Němci hledající štěstí v Berlíně anebo v západní části země.

Příkladem může být bývalý dům pro postižené v Döberkitz v okrese Budyšín. Zde by mělo být ubytováno 85 žadatelů o azyl a později by zde měl být domov pro mladé cizince mladší 18 let, kteří přicházejí Německa bez rodičů.

Ve Zhořelci se zase místní přou s úřady o 90 apartmánů pro 600 běženců v 10 let nevyužívaném panelovém bloku ve Friedrich-Engels-Straße.

Prakticky v každém městě Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky hledá místa pro ubytování běženců. Úřady prosí obyvatele, aby nabízeli volné domy a byty. Po desítkách byli ubytováni běženci například v menších městech jako Lugau, Aue, Annaberg-Buchholz, Pirna, Marienberg nebo Olbernhau.

Sasko podcenilo hnutí PEGIDA, míní politolog

Napjatou situaci zneužívají radikálové. Od dubna vzplálo hned několik ubytoven, nejblíže k české hranici hořelo v Tröglitz u Lipska a v Míšni. A pochoduje se městy, davy místních doplněných o extremisty protestovali proti uprchlíkům v Riese u Míšně, ve Freitalu, Schneebergu a naposledy v Heidenau. Na příští středu svolala velký mítink krajně pravicová NPD do Stolpenu.

Sasové obecně nejsou rasisté, jen mají obavy o bezpečnost a o svůj sociální systém. Podle politiologa Wernera Patzelta se první chyba stala již loni, když ulicemi chodili lidé na demonstrace hnutí PEGIDA (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu). Vládnoucí politikové hnutí odsoudili, přitom každý týden do ulic chodily desetitisíce lidí.

 „Nedělo se nic, jako by byl imaginární problém zamotaných hlupáků,“ míní Patzelt. „Ale řada lidí má obyčejný strach z migrace a k pravici, která je slyší, se přidali. Jak bude uprchlíků přibývat, xenofobie poroste, pravice si buduje prostor.“

Uvažuje se o znovuzavedení strážní policie

Ostatně vidět to není jen v ulicích, ale třeba i na sociálních sítích, kde sílí rasistická propaganda. Podle saské policie se počet extremistických trestných činů na téma azylu na internetu zdvojnásobil. Od ledna do konce července vyšetřovala policie 169 rasově motivovaných trestných činů. Na stránkách Schneeberg se brání!, Hnutí občanů pro Chemnitz nebo Saské Švýcarsko a východní Krušnohoří není váš domov se najde i pár pisatelů, kteří litují, že při útocích na azylanty nebyl žádný mrtvý.

Politici v Sasku proto hodlají přitvrdit, zástupci CDU a SPD jsou pro znovuzavedení strážní policie, která fungovala po teroristických útoků v New Yorku. Pomáhali by policii například s ochranou uprchlických táborů. „Je nutné více sledovat extremistické pachatele a mít více lidí ke sledování extremistických útoků na internetu,“ říká saský šéf SPD Dirk Panter.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policista zastavuje na pražské magistrále auto během bezpečnostní akce.
Mladý opilý řidič na křižovatce zhasl světla a zběsile ujížděl policii

Ústecká policejní hlídka při nočním průjezdu městem zpozorovala Volkswagen Golf, který na kruhovém objezdu náhle zhasl světla a prudce zrychlil. Policejní vůz...  celý článek

Stará Škoda 105 S, kterou kvůli nezájmu musely úřady zlikvidovat.
Hlídka honila po poli auto s opilcem, jiný opilý s ním pak zbořil plot

Policie v Teplicích stíhala na poli starou škodovku, ve které jí unikal opilý devatenáctiletý řidič. S autem zajel až k maringotce, kde popíjeli jeho známí, a...  celý článek

Ústecký neurochirurg Petr Vachata.
Operujeme až deset těžkých úrazů krční páteře ročně, říká neurochirurg

Německý řidič utrpěl při nedávné nehodě v Teplicích vážné zranění páteře. Podobné případy ale lékaři v Ústí nad Labem zvládají. „U velmi těžkých úrazů páteře...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.