Zabezpečení skal v Hřensku bude stát 130 milionů korun. | foto: NP České Švýcarsko, Tomáš Salov

Pás sítí ochrání Hřensko před skalami, zadrží i desetitunové bloky

  • 6
Nad Hřenskem vzniká pás bariér, který dokáže zachytit až desetitunové bloky řítící se ze skal. Obyvatele Hřenska ohrožují padající skály neustále a několik balvanů už v minulosti spadlo až na silnici.

Výstavba bariér vyjde na 130 milionů korun a je placená ze státního rozpočtu a operačního programu životní prostředí. Dokončená by měla být v červenci, práce včetně úklidu mají skončit v září.

„Projekt jsme připravovali a hledali na něj peníze několik let. Hřensko je z hlediska řícení skal velice exponovanou oblastí. Od projektu si slibujeme, že obci uleví,“ řekl ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

Pás bariér je dlouhý tři kilometry. Začíná nad pravým břehem Labe nedaleko bezcelní zóny a pokračuje do obce, k soutoku Labe a Kamenice. Tam vede po skalách nad břehem Kamenice až k mlýnu Klepáč. Svým rozsahem je to největší sanace Hřenských skal v historii. Náročná je i použitím nejnovějších technologií.

„Máme dynamické záchytné bariéry od italské firmy, která je používá v Alpách i po celém světě. Jsou to speciální pevné, ale pružné záchytné sítě ukotvené na vzpěrách, které dole mají pohyblivý kloub. Takové sítě dokážou zachytit ohromnou energii řítících se kamenů,“ přiblížil Dušan Dufka, ředitel chomutovské firmy Strix, která má zkušenosti se stavbou takových zábran v celé zemi.

Hřensko se v posledních letech s padajícími skalami potýkalo několikrát. V roce 2002 musely být dokonce v obci na několik měsíců evakuovány desítky lidí. V roce 2009 zase zavalil obří balvan silnici do německé Schmilky a blokoval ji tři roky.

Turisté se tu nebudou bát přespat, říká starosta

„Vysokozátěžové sítě budou pro město velkým přínosem. Zachytí nejen bloky skal, ale i vyvrácené nebo zlomené stromy. Cílem bariér je chránit obec, její obyvatele i silnici před nejběžnějšími riziky. Pískovcové skály dál neustále monitorujeme, do budoucna se nedá vyloučit, že nějaký velký masiv bude nutné sanovat,“ přiblížil mluvčí parku Tomáš Salov.

Hřenská radnice výstavbu zábran ocenila. „Takové zábrany mají za hranicemi v Německu a mají s nimi dobré zkušenosti. Řícení skal je u nás prakticky neustálé, proto vítáme, že k tak razantnímu kroku národní park přikročil. Obyvatelé si konečně mohou oddechnout,“ pochvaluje si starosta Zdeněk Pánek.

Podle něj by zabezpečení skal mohlo do obce přivést víc turistů, hlavně na vyhlášené projížďky v soutěskách. „Myslím, že by se mohl zvýšit počet lidí, kteří u nás přenocují. Doposud se ubytovávali mimo Hřensko. Možná proto, že se cítili ohroženi,“ říká starosta.

Práce na zabezpečení skal ale znamenají i komplikace. Firmy obsadily část parkovišť u vodopádu Nad Klepáčem a Pod Skálou. Parkovací kapacity pro turisty byly omezeny, Hřensko proto rozšířilo parkoviště na Mezní Louce.

„Práce nás budou omezovat až do září, ale rádi to snášíme. Sítě pro nás znamenají nejlepší ochranu zdraví, života i majetku občanů. Ale naše problémy budou vyřešeny, situace mezi lidmi se zklidní. Ti se naučili pod kameny žít a spát, ale stejně to byl nepříjemný pocit,“ dodal starosta Pánek.