Dálnici bychom raději viděli v tunelu, říkají lidé pod sesuvem na D8

  • 20
Obyvatelé Prackovic a Litochovic se dívají skepticky na likvidaci sesuvu půdy na dálnici D8 blízko jejich domů. Že hlína ve svahu nad řekou Labe ujíždí, pro ně není žádná novinka. Děje se to po staletí. Hlavní problém, podzemní vodu v celé oblasti, podle nich nikdo neřeší.

"Pro nás to vlastně nic neznamená. Řešením by pro nás bylo, kdyby se celý problém s odvodněním lokality řešil komplexně," říká starostka Prackovic, pod něž patří i Litochovice, Andrea Svobodová.

Když se loni v červnu sesunula plocha o rozměrech 500 krát 200 metrů a zavalila i část rozestavěné dálnice D8, zastavila se hlína několik set metrů od nejbližších domů v Litochovicích.

"Strach nemám, i když bydlíme u hřbitova, kousek od toho. Určitě se nebojím, že by nás to zavalilo," říká Jana Bernášková z Litochovic.

"Není to tak, že by se lidé báli sesuvu. Ale vadí jim, že se krajina chová jinak a s nimi se nikdo nebaví," podotýká k tomu starostka Svobodová.

Po loňském sesuvu si starostka říkala, že se problémovou lokalitou začne konečně někdo zabývat. Na potíže s vodou totiž upozorňuje od roku 2010, kdy se po komunálních volbách dostala do funkce.

Tady byly sesuvy vždycky, říká starostka

Jenže se nic nezměnilo. Nikdo jí navíc nedal vědět ani to, že na sesuvu už začali pracovat lesní dělníci.

"O ničem nevím. Všechny informace máme jen z médií, s námi se nikdo nebaví," postěžovala si starostka.

Na starostku se přitom hrnou stížnosti obyvatelé obou obcí. Někomu kvůli podzemní vodě a sesuvu půdy spadla zeď u zahrady, jiný má zatopený sklep, dalšímu se stavební pozemek proměnil v bažinu.

"Voda se chová zcela nepředvídatelně. Někdy se nám tu valí i po malém dešti, jindy o ní nevíme. Třeba jsme tahali krávy z pastvin, které se změnily v bažinu. A za půl roku tam byla půda tvrdá jak kámen," přibližuje Svobodová potíže místních.

Lidé se hlavně diví, že se dálnice ve svahu nad Labem vůbec začala takto stavět. "Tady byly malé sesuvy vždycky. Různé remízky, bouličky, to jsou právě důkazy lokálních sesuvů," říkala Svobodová.

"Pro nás by bylo nejlepší, kdyby tu nebyla dálnice vůbec. A když je, tak bychom ji raději viděli v tunelu, o kterém se uvažovalo. Kdysi tu chodili takoví starší pánové, architekti, a ti říkali, že ten svah bude ujíždět vždycky, že to je samý jíl. Ale nikdo je asi nebral vážně," vzpomíná Bernášková.

Starostka má návrh architektů z Bavorska, nikdo ho nechce

Podle starostky by se i nyní daly potíže řešit. Dokonce má návrh, který jí poslali architekti z Bavorska, kteří mají vztah k sudetskému území.

"Že tady studii mám, o tom Ředitelství silnic a dálnic ví od října. Ale nikdo se neozval," krčí rameny starostka Svobodová. Chystá proto prezentaci aspoň pro veřejnost, projekt už nechala přeložit do češtiny.

Jestli bude Ředitelství silnic a dálnic nějak reagovat na německou studii nebo řešit potíže místních lokalit komplexně, to zatím není jasné. Odpověď na obě otázky, kterou MF DNES získala, byla neurčitá.

"Projekt sanace svahu a okolního území vyplyne až z geotechnického průzkumu, který bude zahájen hned po kácení lesa. Kácení lesního porostu by mělo trvat zhruba do konce března, začátku dubna," odpověděla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.