Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sdružení obcí na Ústecku hrozí bankrot kvůli protipovoďnovým čidlům

  11:17aktualizováno  11:17
Sdružení severočeských obcí hrozí, že bude muset vrátit 36 milionů korun, které dostalo z Evropské unie na protipovodňová čidla. Část svazku čítajícího 150 měst a vesnic se totiž nehodlá podílet na nákladech provozu čidel. Teplice dokonce ze sdružení vystupují a Louny razantně snížily příspěvek.

Teplický primátor Jaroslav Kubera považuje čidlový projekt za partyzánskou akci. | foto: Karel Kopáč

"Je to velmi nepříjemná věc," přiznává ředitel Severočeského sdružení obcí (SESO) Vladislav Raška, jenž se označuje za krizového manažera, jehož hlavní úkol je sehnat peníze a projekt udržet.

Z počátku přitom všechno vypadalo perfektně. Když SESO před čtyřmi roky oznamovalo, že buduje systém, díky němuž budou lidé lépe informovaní a včas se připraví na povodeň, byla to velká sláva.

Protipovodňová čidla

Nápad na monitoring pohybu malých vodních toků vznikl v roce 2005. V roce 2006 byl hotový pilotní projekt v Ústí a Děčíně.

Umístění 111 hloubkoměrů, průtokoměrů a srážkoměrných stanic vyšlo na 40 milionů korun. Na 90 procent z částky dal Státní fond životního prostředí dotaci. Do září 2012 má být vše hotové.

Ke smlouvě se ale váže podmínka, že projekt musí fungovat následujících pět let. S tím jsou spojené roční náklady 2 až 2,5 milionů korun. Ty SESO rozpočítalo mezi obce, které sdružuje.

Třeba Hora Svaté Kateřiny schválila 7 515,50 koruny, Ústí slíbilo 200 tisíc korun. Jenže některé radnice dávat peníze nehodlají. Pokud SESO peníze nesežene, bude muset dotaci 36 milionů korun vrátit. Peníze ale nemá.

Politici pózovali novinářům a celou akci chválili. Projekt nazvaný "Monitoring pohybu malých vodních toků" se rozjel. Šlo o to hlídat potoky a říčky takzvanými hloubkoměry, průtokoměry a srážkoměrnými stanicemi v místech, kde hrozí záplavy.

Problémy s pětiletou udržitelností

V roce 2008 podalo SESO žádost o dotaci na montáž 111 čidel za 40 milionů korun. Státní fond životního prostředí zaplatil 90 procent, zbytek dalo SESO. Je umístěno asi 60 čidel, do září příštího roku mají fungovat všechna.

K vyplacení dotace se ale váže podmínka: po montáži následuje nejméně pětiletá lhůta, po kterou musí projekt fungovat. Tak se k tomu ústecké sdružení zavázalo ve smlouvě.

Jenže v tom je potíž. Roční provoz systému vyjde podle odhadů na zhruba 2,5 milionu korun. Ty sdružení nemá, proto se obrátilo s výzvou na své obce. Poplatky se odvíjejí od velikosti obce a jejího chráněného území. A v tom je další potíž: ne každé obci se to líbí.

"Jsou obce, kterým se zdá částka příliš vysoká," uvádí Raška. Jsou to například o Louny, které místo požadovaných 96 tisíc korun schválily jen 10 tisíc.

Projekt prý provázejí od počátku zmatky

"Je to hodně špatně vedený projekt, který od začátku provázejí zmatky. My jsme neměli možnost ovlivnit, kde čidla budou, nikdo se nás na nic neptal. A ta částka? Je to aktuální míra naší ochoty a možností," reagoval starosta Loun Jan Kerner.

A připojil historku o čidle, které u nich už je, ale při povodni v lednu moc nepomohlo. "Na počítači jsme nemohli najít údaje o měření. Nakonec jsme ke Smolenskému potoku poslali lidi, aby se podívali na hladinu," popsal Kerner.

Navíc třeba Teplice již oznámily, že místo 128 tisíc korun nedají nic. "Donedávna se vůbec nemluvilo, že by se mělo za provoz systému platit. Zmiňovala se jen výměna baterií jednou za tři roky. Byla to partyzánská akce," tvrdí primátor Jaroslav Kubera.

Pomoci by snad mohli podnikatelé

Teplice navíc nejsou jediné. Raška, který je ředitelem SESO teprve od letošního února, věří, že vedení Teplic a dalších obcí ještě přemluví. Tepličtí zastupitelé však minulý pátek dokonce rozhodli, že lázeňské město koncem roku SESO opustí.

Raška chce vyzvat některé obce, aby daly víc a chybějící peníze by se tak nahradily. Obrátí se i na podnikatele, jejichž podniky sídlí v chráněném území, aby také přispěli. Případně požádá o pomoc Ústecký kraj. Co by se stalo, kdyby Raška peníze nesehnal, si nepřipouští. "Věřím, že podmínky udržitelnosti projektu splníme. Je to můj úkol krizového manažera," říká. "Nicméně je potřeba vnímat takové nebezpečí," uvažuje Raška.

Podle primátora Kubery není jasné, kdo a komu by dotaci vracel. "Obce ne, ty jsou akcionáři, nikoli majitelé. Takže možná stát sám sobě nebo Evropské unii, protože zřejmě ta peníze poslala."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hidžáb (ilustrační foto)
Fotka oblečených muslimek u bufetu pobouřila plavce, akvapark se omluvil

Vlnu pohoršení vyvolala fotka dvou muslimských žen v chomutovském Aquasvětě. Zachytila je v typickém arabském oblečení v prostorech, kam smějí lidé jen v...  celý článek

Za hlavními vraty garáže se skrývaly další dvoje dveře.
Garáž hrůzy na Střekově, kde únosce Hryščenko věznil děti, se prodává

Zdeněk Hryščenko, jenž je zavřený za únos a věznění dvou dětí, zareagoval na výzvu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby nechal vyklidit garáž...  celý článek

Přípravné práce na stavbě nového autobusového nádraží v Lovosicích jsou v plném...
V Lovosicích se staví autobusové nádraží za více než 25 milionů

Zastřešené zastávky, nástupní ostrůvky, nové osvětlení, oddechovou zónu, tabule s jízdním řádem autobusů, vlaků i informacemi pro turisty nabídne v Lovosicích...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.