Majitelé bytů inkasující přes své nájemníky příspěvky na bydlení už dál nepřispívají na poskytované služby, ostatní nájemníci tak na ně doplácejí a společenství se dostávají do neřešitelných dluhů.
Šabatová se prošla ulicemi lemovanými vybydlenými domy a představitelům obcí slíbila pomoc. Veřejná ochránkyně práv chce, aby úřady práce posílaly příspěvky na bydlení přímo společenstvím. Legislativa to podle ní umožňuje.
Příspěvky na bydlení přímo společenstvím
„Považuji za závažné, pokud příplatky na bydlení z úřadu práce končí tam, kde končit nemají, tedy v rukou anonymních majitelů, kteří je použijí pro svoji potřebu a nepředají je společenství,“ upozornila Šabatová.
„Před třemi týdny jsem dopisem oslovila ministryni práce a sociálních věcí s názorem, že výklad zákona umožňuje příspěvky zasílat na účet společenství vlastníků,“ doplnila.
„Pokud se na tom neshodneme, obrátím se na poslance, aby situaci řešili legislativně nějakou zrychlenou formou. To by mohlo zachránit leckteré společenství vlastníků před úplným krachem,“ míní Šabatová.
Prázdné domy kvůli vysokým dluhům chátrají
V Obrnicích si veřejná ochránkyně práv prohlédla tři domy. Dvě společenství už zkrachovala a prázdné domy kvůli vysokým dluhů chátrají. Třetí společenství má milionové dluhy a hrozí, že skončí jako ostatní.
„Jeden objekt jsme před časem koupili za 2,5 milionu a připravujeme jeho demolici (o bytech jsme psali zde). Další je vybydlený a začínají ho rozebírat zloději a sběrači kovů,“ uvedla starostka Obrnic Drahomíra Miklošová (ODS).
„Chtěli jsme předvést, jak společenství reálně končí. Majitelé bytů čerpají příspěvek. Ovšem nebydlí tady a jenom prostředky určené nájemníkům berou do vlastní kapsy,“ připomněla.
Třetí dům je v ohrožení, že skončí stejně, protože společenství má pohledávky téměř dva miliony korun.
Když vadí posedávání na zídkách...
Příležitosti říci Šabatové svůj názor využila následně padesátka lidí, diskuse se točila především kolem obecně závazné vyhlášky, která zakazuje lidem sedět na zemi, obrubníku, schodech či zídce.
Veřejná ochránkyně práv s ní nesouhlasí a zkritizovala samosprávy, které vyhlášku přijaly. Na konci ledna se obrátila na Ústavní soud, aby ji zrušil. Vyhláška platí například v Postoloprtech, Litvínově, Bílině, Mostě a Duchcově.
„Jsem přesvědčena, že sezení na zídkách či schodech není protiprávní. Ustavení soud by měl naznačit, jak by měly obce dál postupovat. Obce mohou srocování lidí řešit jiným ustanovením přestupkového zákona,“ dodala Šabatová.
Proti jejímu stanovisku se ale ostře ohradila první místostarostka Litvínova Erika Sedláčková.
„Berete nám nástroj, jak zabránit problémové skupině lidí v posedávání na ulici do nočních hodin. Ničí veřejnou zeleň, popíjejí tam alkohol, fetují,“ uvedla Sedláčková.
... mohla by města budovat prostory k posezení, míní Šabatová
Na to jí Šabatová navrhla, aby postavili lidem před domy posezení, a aby s nimi začali diskutovat. „Vyhláškou vytváříte barikádu, sezení není trestné,“ reagovala Šabatová. To vyvolalo v sále salvu smíchu a přítomní nechápavě kroutili hlavami.
Z besedy odcházela většina lidí zklamaná.
„Myslela jsem, že nám ochránkyně práv poradí, místo toho jsme se dozvěděli, že nemá na nic pravomoc. Proč sem tedy jezdila?“ říká třeba Ladislava Plechingerová.
A dodala: „Nemáme problém s Romy, kteří zde žijí slušně a pracují, ale s lidmi, kteří se sem přestěhovali odjinud a nedodržují základní pravidla slušnosti. Na ulici klidně vyhodí pytel s odpadky, křeslo, dělají hluk“.
„Nevěřím, že se něco změní. Paní Šabatová se svým týmem je úplně mimo realitu,“ podotkl další návštěvník besedy.
