Státní zástupkyni se podle soudu podařilo dostatečně prokázat, že Diviš žárovky z firmy odnášel v období od prosince 2013 do dubna 2014 a firmě za tu dobu způsobil škodu 420 tisíc korun.
„Co ho k tomu vedlo, je pro mě záhadou. Doposud byl netrestaný, jeho životní úroveň byla dobrá, neměl potřebu si takto přivydělávat. Zřejmě neodolal pokušení a v tomto případě platí rčení Příležitost dělá zloděje,“ uvedla státní zástupkyně Alena Černá.
Podle ní se Diviš nestandardně choval již dříve, což tvrdí i zmocněnec firmy. Ten uvedl, že má indicie, že Diviš celkem odnesl kolem 1800 žárovek za více než 570 tisíc korun. To však soud označil za neprokázané.
Diviš se ke krádeži doznal až u soudu, nesouhlasí však s počtem žárovek, které mu obžaloba připisuje.
„Nesouhlasíme se škodou přes 400 tisíc korun a ani s počtem žárovek. Evidence žárovek ve firmě nebyla dokonalá. Mistři nevraceli plná platíčka zpět do úložného boxu po skončení směny běžně. Již jsme uhradili škodu 174 tisíc korun, kterou přiznáváme,“ uvedl v závěrečné řeči Divišův advokát. Sám Diviš se firmě Koito za své jednání omluvil.
Žalobkyni pomohly i kamerové záznamy, na kterých je vidět, jak si Diviš platíčka se žárovkami schovává pod stůl a před koncem směny dává do igelitové tašky. Předložila i telefonní odposlechy a přepisy esemeskové komunikace mezi Divišem a jedním z obžalovaných, kdy se dohadovali na prodeji tisíce kusů žárovek.
Jiní zaměstnanci parkovali na běžném parkovišti
„Krádeže mu usnadnilo i privilegium parkovat své vozidlo blíže ke vchodu firmy a ne na běžném parkovišti pro zaměstnance. Pokud by parkoval jako ostatní zaměstnanci, snadněji by si tak někdo všiml, že z firmy něco odnáší,“ dodala státní zástupkyně.
Kromě Diviše státní zástupkyně obžalovala další čtyři muže z podílnictví. Od Diviše žárovky kupovali, přestože věděli, že jsou kradené, a dál je pak prodávali na webových portálech. Na jedné žárovce si mohli vydělat až sto korun. Před soudem se hájili, že nevěděli o tom, že jsou žárovky kradené.
„Kdybych věděl, že žárovky pocházejí z trestné činnosti, nikdy bych s nimi neobchodoval,“ prohlásil v závěrečné řeči jeden z nich. Další dva obžalovaní se k přečinu doznali, jeden z nich s policí spolupracoval a i díky němu se podařilo nasbírat proti Divišovi dostatek důkazů.
Diviš si vyslechl nejpřísnější trest, soudce rozhodl o trestu 2,5 roku podmíněně na čtyři roky. Musí také uhradit celou škodu.
Další čtyři odešli s podmíněnými tresty od šesti do 18 měsíců. Jeden z překupníků dostal dokonce nabídku odpykání alternativního trestu prostřednictvím obecně prospěšných prací. Po jejich splnění by tak neměl záznam v rejstříku trestů. Odmítl to se zdůvodněním, že nejspíš půjde pracovat do Německa a neví, zda by na takový trest měl čas.
Rozsudek zatím není pravomocný.
