Historik nabízí ve své knize jiný pohled na Bílou horu a „dobu temna“

  8:04
Výraznému pedagogovi ústecké univerzity Radku Fukalovi, historikovi a autorovi vědecko-populárních knih, nedávno vyšla publikace o událostech po bitvě na Bílé hoře. „Chci nabourat moderní mýtus 19. století, který vytvořil obraz Bílé hory jako národní tragédie,“ vysvětluje Fukala.

Radek Fukala, pedagog ústecké univerzity, historik a spisovatel. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Před 5 lety jste nastoupil na Filozofickou fakultu UJEP. Co vás sem přivedlo?
Univerzitní pracoviště zdejší katedry historie znám už od 90. let 20. století. Vždy jsem věděl, že se jedná o profesně velmi kvalitní skupinu historiků. Mnozí z nich patří k čelným reprezentantům české historické vědy. Není tedy divu, že jsem požádal tehdejší vedení filozofické fakulty o místo vysokoškolského pedagoga. Ústí a jeho univerzita jsou pro mne místa, kde bych mohl nejlépe naplnit to poslání, které je uloženo každému vědci a univerzitnímu profesorovi, totiž působit a vychovávat tam, kde jsou naše slova a myšlenky nejúčinnější.

Radek Fukala

  • postupně působil na univerzitách v Ostravě, v Opavě a Hradci Králové
  • od roku 2011 přednáší na katedře historie Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Ve stejném roce byl jmenován profesorem historie se zaměřením na české a československé dějiny
  • specializuje se na dějiny střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku
  • věnuje se i vojenské historii v období třicetileté války nebo válečným dramatům v Polsko-litevské unii

Jak jste se dostal k historii?
Zajímala mě od dětství. Moje cesta k ní byla ale trochu krkolomnější. Nejdříve jsem studoval hutní průmyslovku a pracoval třeba jako závozník. Až poté jsem se přihlásil na vysokou školu a vystudoval učitelství historie–čeština. Nejdříve jsem učil v Ostravě na základní škole, ale ani tam jsem nedělal historii, učil jsem tělocvik, fyziku, prakticky všechno kromě mého oboru.

Kdy tedy přišla éra historie?
Publikoval jsem pár odborných článků, které mi otiskla Akademie věd. Všiml si jich profesor Milan Myška a požádal mě, abych se přihlásil do konkurzu na nově vznikající katedru historie v Ostravě. Začal jsem tam pracovat jako asistent a při tom dálkově studoval doktorské studium historie v Brně.

Zaměřujete se na dějiny středověku. Na co ještě?
Přesněji na dějiny střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku, na dějiny Polsko-litevské unie, Pruska a kurfiřtskou dynastii Hohenzollernů. Dále na vojenskou historii, zejména v období třicetileté války.

Do Ústí jste se i přestěhoval, líbí se vám tu?
Ano, hlavně okolní kopcovitý terén s Labským údolím a pohled na Větruši. Strašně bych si přál, aby se v městském areálu a okolí drasticky neničily památky a aby se ke zdejší přírodě chovali lidé s citem a ohleduplně. Jinak se mi v Ústí žije jak po osobní, tak po pracovní stránce velmi dobře. Mám zde přátele a kvalitní podmínky pro svou vědeckou činnost.

Radek Fukala, pedagog ústecké univerzity, historik a spisovatel.

Nedávno vám vyšla kniha „Konec zimního království“. Můžete ji více představit?
Knihou se snažím na to poukázat a podat výklad o zajímavých problémech, osobnostech a historických událostech, které provázely obyvatelstvo zemí Koruny české až do roku 1622. Tato bitva (na Bílé hoře, pozn. red.) je dodnes širší veřejností vnímána jako národní tragédie s dalekosáhlými následky. Prohraná bitva nemusela znamenat zhroucení veškerého branného odporu zemí Koruny české a ani neznamenala.

Knihu jste prý chystal velmi dlouho, přes 20 let.
Celkem to zabralo 24 let. Samotný výzkum trval 20 let. Během svého studia a vědeckého působení jsem sbíral informace a zkušenosti. Psaní textu trvalo asi dva roky, ale nejsložitější byl závěr. Po dopsání jsme další dva roky jezdili po různým muzeích a galeriích a snažili se získat vhodné ilustrace. Ambasáda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska mi třeba dovolila nafotit unikátní podobu Fridricha V. Falckého a jeho manželky. Jsem jim za to opravdu vděčný.

Proč zrovna téma Bílé hory?
Byla to bitva, která měla mezinárodní dosah, ale nikdo z účastníků nemohl vědět, že se tím rozpoutá třicetiletá válka. Snažím se klást důraz na evropský kontext, ne jen bohemocentrický a regionální.

Byla vždy Bílá hora vykládána jako národní tragédie?
Jako tragédii ji brali už poražení protestanti, kteří museli uprchnout ze země v čele s Komenským. Ale jako mýtus představující bitvu jako národní tragédii se poprvé objevuje v éře národního obrození. Důležité politikum se to stalo v době vzniku samostatného Československa, kdy se razila hesla „odčinili jsme Bílou horu“, ve smyslu „odčinili jsme národní tragédii“, obhajovala se tím samostatnost republiky a fungovalo to i jako argument proti Habsburkům. Živil se tím onen mýtus, že po Bílé hoře nastala doba temna, kdy se český národ měl už jen špatně. To je samozřejmě pouze představa politická, historici vidí vše v kontextu sociálním, hospodářském a kulturním. Je zajímavé, že například v Praze obdivují turisté barokní stavby, ty však vznikaly až v době pobělohorské, té „temné“ tragické době.

Proč národní obrození zrodilo mýtus Bílé hory?
Tragičnost bitvy přežívala hlavně v lidových vrstvách. Předbělohorskou dobu si vykládaly jako zlatý věk české šlechty, české kultury a češství. Musíme si však uvědomit, že to je spíše iluze, z hlediska jazykového již dlouho před Bílou horou převládala němčina a celkově německý vliv zde byl značný. Ale právě v době národního obrození se začalo hovořit o historických momentech, jako byla Bílá hora, diskutovat na úrovni nejen dějin, ale i politiky, a zde byl nastaven onen mýtus národní tragédie, která ukončila slávu zemí Koruny české.

Vy tedy určitě nepovažujete Bílou horu za tragédii v dějinách?
Ale ano, vidím ji jako tragickou událost. Ne však ve smyslu národním, ale ve smyslu, že česká společnost ztratila mocenské, vědecké a kulturní elity, které musely odejít do zahraničí. Dále došlo k proměně vládnoucích elit. Česká protestantská šlechta byla nahrazena šlechtou katolickou a úřednickou, která ze začátku neměla tak úzké vazby k zemi. V neposlední řadě, jestli to byla tragédie, tak pro obyvatelstvo měst a vesnic, protože to bylo nejvíce zdecimováno. Vojáky, nemocemi a hlavně hospodářsky. Nastal velký úbytek obyvatel, to znamenalo rapidní hospodářský regres a vysokou inflaci. To byla ona katastrofa, na lid byly kladeny mnohem větší pracovní povinnosti a peněžní dávky, které musel odvádět. Občas byly kladené nároky, ať už pracovní, nebo finanční, opravdu neúnosné, což vedlo například k lidovým vzpourám.

Co tedy s Bílou horou?
Nechme si ji jako událost, která se stala na našem území a měla vliv na následující vývoj, ale jako bitvu ji vraťme zpátky do období 17. století.

  • Nejčtenější

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Dvě stě tisíc? Tak nízkou sumu si nechte, odmítla univerzita dar města

22. března 2024  9:54

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) odmítla přijmout příspěvek 200 tisíc korun na podporu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Jak bude vypadat hokejový stadion v Litvínově po přestavbě?

26. března 2024  15:22

Město Litvínov navnadilo hokejové fanoušky vizualizací přestavěného Zimního stadionu Ivana Hlinky....

Zlín porazil Litoměřice a vynutil si v semifinále první ligy sedmý zápas

28. března 2024  20:16

Zlínští hokejisté zvítězili v šestém utkání semifinále play off první ligy doma nad Litoměřicemi...

Vytížení proti odpočatým. Sparta čelí v semifinále Třinci, Pardubice čeká Litvínov

28. března 2024  19:37

Dva nejlepší celky základní části hokejové extraligy si dopřály pauzu na přípravu a od víkendu už...

Litvínovský Jurčík přijde kvůli napadení sudího o úvodní dva zápasy semifinále

28. března 2024  15:41

Litvínovský hokejista Ondřej Jurčík přijde o úvodní dva semifinálové zápasy kvůli disciplinárnímu...

Šotnara podržel tým i fanoušci: Aférky se v basketu po týdnu už neřeší

28. března 2024  14:29

Půjde do Pardubic! znějí nejhlasitější tamtamy o basketbalovém trenérovi Janu Šotnarovi, který dá...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...