Projektová manažerka a zástupkyně ředitele litoměřické knihovny Zora Čuchalová. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Knihovna roku je v Litoměřicích. Porotce zaujala akcemi, které pořádá

  • 0
Knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích dostala prestižní cenu za to, jak širokou a kvalitní škálu akcí nabízí vedle půjčování knih. Porotci ocenili autorské večery, besedy, výstavy i víkendové workshopy, které knihovna organizuje.

„Vítězství v soutěži Knihovna roku 2016 nás mile překvapilo, zvláště když letos slavíme výročí 70 let existence,“ říká manažerka a zástupkyně ředitele knihovny Zora Čuchalová.

Porota vysoce hodnotila i to, jak tu působí Klub aktivního stáří a dva literární kluby. „Je to celkové hodnocení i za přístup knihovníků ke čtenářům a přívětivý interiér naší knihovny,“ je přesvědčena Zora Čuchalová.

Jak soutěž a hodnocení probíhají, čím jste porotu zaujali?
Ocenění nám udělil Svaz knihovníků a informačních pracovníků, který spadá pod Národní knihovnu. Hodnocení má dvě části. V první etapě se hodnotí statistické údaje knihoven, třeba kolik mají návštěvníků, jaké pořádají aktivity či jak se kupují knihy do fondu. Poté lidé z Národní knihovny i dalších knihoven navštívili jednotlivá místa. Šlo o osobní poznání, jak to kde funguje. Už loni nám vítězství uniklo o několik málo bodů, letos jsme v kategorii měst od 20 do 50 tisíc obyvatel vyhráli.

Vaše knihovna připravuje bohatý kulturní program. Jak jste s tím začali?
Na odpoledních projektech a aktivitách pro rodiny pracujeme už dlouho. Když jsme začínali, šlo to pomaličku a ztěžka. Dříve nebylo zvykem, aby lidé přicházeli v podvečer do knihovny na nějaké aktivity. Rozhodli jsme se začít od malých dětí. Ačkoli se dnes říká, že děti čtou málo, k nám přichází opravdu hodně dětských čtenářů.

Vaše programy jsou ale často zacílené na celé rodiny...
Jsme raději, když děti do knihovny chodí s rodiči. Proto jsme rozjeli rodinné aktivity, pořádáme odpolední tvořivé dílny nebo sobotní workshopy. Často se stává, že dopoledne přijdou děti se školou a tak se jim tu zalíbí, že vezmou mamku nebo taťku za ruku a přitáhnou je sem i odpoledne. To je pro nás největší odměna.

Fakta o knihovně

  • Litoměřická knihovna byla založena v roce 1946. Její zárodky lze však najít již v 60. letech 19. století, kdy v Litoměřicích vznikl čtenářský spolek.
  • Knihovna eviduje 3,5 tisíce čtenářů, kteří si ročně vypůjčí 200 tisíc titulů knih, periodik a CD.
  • V roce 2015 knihovna uspořádala 347 kulturních akcí, výstav a tematických výstavek, 10 víkendových workshopů a 2 výlety pro návštěvníky.

Mnoho programů připravujete i pro seniory. Co bylo na počátku této práce?
Vše začalo dobrovolnictvím. Přišla za námi paní Kateřina Minková, že by jako dobrovolnice chtěla pracovat se seniory. Vytvořila Klub tvůrčího psaní, který je velmi oblíbený. Pak nás oslovila druhá dobrovolnice Helena Učíková Lendacká, která chtěla se seniory cvičit trénování paměti. Dnes se senioři také učí angličtinu a okolo šedesáti jich podniká procházky po Litoměřicích s historikem Oldřichem Doskočilem.

Ti nejmladší a nejstarší k vám chodí v hojném počtu, co další věkové kategorie?
V posledních letech se pokoušíme oslovit mladé studenty, pro které jsme vytvořili program tvůrčího psaní. Sami středoškoláci si pro něj vytvořili název Psí sádlo. Tento workshop provází naše knihovnice a vystudovaná pedagožka Iva Červinková. Jediné, co nám mezi návštěvníky a čtenáři chybí, je věková kategorie 30 až 45 let. Tito lidé jsou velmi zaměstnaní. Pouze vběhnou do knihovny, když něco potřebují, jinak ale na čtení moc času nemají.

Jak zjišťujete, co lidi zajímá?
Tipy na témata a přednášející nám hodně dávají sami návštěvníci. Po besedách si povídáme o tom, co je zajímá. Vedle toho máme Krabičky přání, kam mohou vhodit své náměty.

A o která témata je největší zájem?
Vždycky mě to překvapí, ale opravdu nejvíc lidí přitáhnou besedy o zdraví. I na cestopisných přednáškách míváme plný sál. Poslední dobou se snažíme pořádat přednáškové cykly. To se návštěvníkům velmi líbí, protože když je přednáška zaujme, přijdou i na pokračování. Zajímavé přednášející se přitom snažíme hledat hlavně v našem regionu.

Které knihy si lidé nejčastěji vypůjčují?
V poslední době je obrovský zájem o fantasy literaturu. Začíná to dětskými čtenáři, ale týká se to i dospělých. Hodně se čtou také ženské romány a detektivky. V hudebním oddělení se pak nejvíce půjčuje mluvené slovo.

Na co byste k vám čtenáře v nejbližší době pozvala?
Určitě na besedu se spisovatelem Josefem Formánkem, která se bude konat 25. listopadu od 18 hodin. A protože pan Formánek vydává novou knihu, bude beseda spojená také s autogramiádou.