Jak to celé začalo? Kde vás únosce kontaktoval?
Šli jsme se projít za město. On kolem nás nejdříve dvakrát projel na kole, vyhlédl si nás. Pak jel potřetí. Najednou zastavil a zeptal se, kam jdeme. Odpověděl jsem, že se jdeme projít. Vytáhl bouchačku a řekl, že nemáme dělat blbosti a máme ho poslouchat. Nejdříve jsem si myslel, že si dělá srandu. Vzal nás k vodě, kde je to zarostlé, abychom nebyli vidět. Čekali jsme do večera, než se setmí. Začal si s námi povídat. Já měl spoutané ruce za zády, J. je měla spoutané před sebou. Měl jsem i pásku přes pusu, abych nemohl volat o pomoc. Pak nás naložil do auta s tím, že nás vezme do nějakého bytečku, že se podíváme, jak to vypadá, když si člověk buduje bydlení. A pak že nás hned pustí. Abych byl upřímný, věřili jsme mu to. Místo toho jsme ale jeli do té garáže. Byl úplně bezprostřední. Řekl o sobě, že je pedofil a prozradil nám, kde bydlí. To jsem se začal hodně bát. Myslel jsem si totiž, že když nám o sobě něco takového poví, tak nechce, abychom přežili. Jinak by nám přeci takové věci neříkal.
Byl v té garáži s vámi?
Nejdříve nás jen chodil kontrolovat a nosil nám jídlo. Poslední tři noci tam i spal.
Takže jste měli dostatek jídla a pití?
Jo, to měli. Bylo tam toho hodně. Měl tam spoustu čínských polévek, barely s vodou. I limonády.
Jak se choval, když tam s vámi byl?
Někdy si s námi povídal. Vyprávěl, co má rád a ptal se, co máme rádi my. Povídali jsme si i o hrách. A hráli jsme karty. Koupil je. A pořád se smál.
Dovoloval si něco intimního?
Říkal, že J. miluje, že mi ji závidí. Sahal jí na ruku, když ji v noci vyváděl ven z garáže na procházku. Já tomu říkám vyvenčit. Takhle nás bral ven, vždycky na střídačku jednoho po druhém. Chvíli byl s námi vždycky venku.
Pozornost tedy věnoval hlavně dívce?
Já chtěl, aby ji pustil. Ptal jsem se ho, proč ji nepustí, jenže jemu šlo hlavně o ni.
Za předchozí únosy si věznitel odseděl jen půlku |
Jaký byl váš vztah k J.?
Chodili jsme spolu. Teď jsme si ale řekli, že si dáme pauzu. V kontaktu ale jsme. Píšeme si. Jsme hodně dobří kamarádi. V té garáži jsme se navzájem drželi nad vodou. Oběma nám hodně pomohlo, že jsme byli dva. Udělal bych pro ni v tu chvíli cokoli, aby byla v pořádku.
Policie pachatele obvinila i z šíření pornografie. Pouštěl vám porno?Pouštěl ho J., vzal si ji vždy kvůli tomu stranou. Ona zavírala oči, nechtěla to vidět. Říkal jí, že sex je dobrý.
Vy jste únosce neznal? Byli jste prý z jedné vesnice...
Říkal mi, že ho určitě znám, ale není to tak. Neznám ho. Nevím o tom, že bych ho někdy viděl.
Jak vás napadla možnost vložit do dopisu indicie, kde se nacházíte? Nebál jste se, že po vás bude dopis kontrolovat?
Na přípravu dopisu jsme měli dva dny. Už když nám řekl, že nám je dovolí napsat, napadlo mě, že bych tam mohl něco takového doplnit. A fakt jsem to udělal, jenže jsem se bál, tak jsem to radši úplně přeškrtal a nakonec to tam zakomponoval na druhý pokus. Museli jsme napsat, že jsme u kamarádů a že jsme v pořádku. Chtěl tím určitě dosáhnout toho, aby nás už tak nehledali. Já jsem škrtl slovo kamarádi a také větu, že tu máme všechno. Tím jsem chtěl vyjádřit, že je to naopak. Když pak dopis kontroloval, řekl jsem, že tam ještě potřebuji něco dopsat a napsal jsem tam: Střekov nad poliklinikou garáže.
Jak jste věděli, že jste na Střekově?
On sám nám řekl, že nás tam veze. A polikliniky jsme si všimli.
Když únosce vedli od soudu, kde rozhodli o jeho vazbě, měl pod okem modřinu. To jste mu udělal vy?
Druhý den jsme se chtěli dostat ven. Vzal jsem hrnec a schoval jsem se za roh. Když přišel, praštil jsem ho do hlavy. Jenže to nedopadlo tak, jak jsme si představovali. Byl pak hodně vzteklý. Nadával mi a křičel, že mě zabije. Vytáhl paralyzér, ale J. mu říkala, ať ho dá pryč. Pak se zklidnil a začal se ošetřovat. Všechno jídlo, co tehdy přinesl, bylo potom od krve.
Snažili jste se na sebe nějak upozorňovat okolí?
Asi třetí den jsme slyšeli zvuk vrat z vedlejší garáže. Proto jsme zabouchali a ozvalo se bouchání zpět. Radovali jsme se, že nám někdo pomůže. Začali jsme křičet, ale asi to nebylo slyšet. A pak už přišel on.
Ráno 7. září vaši rodiče identifikovali garáž díky puštěné hudbě. Tu jste pouštěli proto, abyste o sobě dali vědět?
Pouštěl ji on. Hrála skoro celou dobu, co jsme tam byli. Měl rádio mezi dalšími dveřmi, co tam udělal. Nám říkal, že je to kvůli zlodějům, ale já si myslím, že tím chtěl docílit, aby nás nebylo slyšet při křiku.
Policisté řekli, že když tam o den dříve večer byli, žádná hudba nehrála...
To už tam byl zřejmě s námi. Vždycky, když přišel, tak hudbu vypínal.
Co k němu cítíte?
Nenávist. Tohle nemůže udělat normální člověk. Prý mu hrozí osm let. Podle mě je to málo. Jsem každopádně hodně rád, že je ve vazbě a že my už jsme doma.
Jak jste na tom po psychické stránce?
Doporučovali nám policejního psychologa a pak ještě jednoho. Říkal jsem, že to zvládnu, ale další den po vysvobození jsem se zhroutil. Přišla těžká chvilka. Pak jsme nakoupili uklidňovací čaj a už je to lepší.
Kdy se vrátíte do školy?
Až mi začne praxe, protože při ní je méně lidí a mám tam ty nejlepší. Těm to chci říct nejdříve.
