Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi z Banátu mizí, stýská si učitel, který tam vozí studenty na pomoc

  9:16aktualizováno  9:16
Do rumunského Banátu, kde žije česká komunita, pořádá studentské expedice učitel historie Jiří Řehák z teplického gymnázia. V rozhovoru pro MF DNES vypráví, jak česká stopa z Banátu mizí, protože lidé utíkají za lepším, a že Banát tak, jak jej známe dnes, už brzy přestane existovat.

Teplický učitel Jiří Řehák, který jezdí spolu se studenty pomáhat Čechům do Banátu. | foto: archiv Jiřího Řeháka

Už posedmé letos vyrazila expedice teplického gymnázia do Banátu. Studenti pod vedením kantora Jiřího Řeháka ale do svérázné oblasti na pomezí Rumunska a Srbska nepřijeli jen polykat kilometry zdejší přírodou.

Fotogalerie

Jako vždy se tu setkali i s českou komunitou, jež tuto krajinu obývá už téměř 200 let. „Budoucnost Čechů v Banátu vůbec není růžová. České vesnice, jak jsme je ještě nedávno znali, nevratně zanikají,“ upozorňuje učitel Řehák.

Proč jste pro gymnaziální výpravy před lety zvolili právě Rumunsko a Banát?
Sám do Rumunska a tamních hor jezdím od roku 1992 a země mi přirostla k srdci. Když proto před lety přišla nabídka, zda bychom tam nechtěli uspořádat školní expedici, neváhali jsme. Chtěl jsem ukázat studentům Balkán takový, jaký je, ale až zpětně jsem si uvědomil, že to má spojitost i s češtinou, biologií, historií. Dnes už jezdím po republice a přesvědčuji ředitele ostatních gymnázií, aby tam své studenty také vyslali, a Banátu tak pomohli.

Jak konkrétně studentské expedice Banátu pomáhají?
Jedna rovina je materiální pomoc. Vozíme například počítače do tamních škol, jízdní kola nebo pomůcky pro výuku češtiny. Znalost prostředí mi dovoluje namířit pomoc konkrétně. Pomáhají mi ale i studenti, jedna dívka třeba navrhla, že bychom tam mohli dovézt lékárničky, které prošly ze zákona, ale nikoli datem expirace. Dokázali jsme tak zásobovat tři vesnice pomocí, která byla opravdu potřebná. Druhou rovinou pak je, že expedice přiveze do Banátu peníze. Studenti zaplatí za nocleh a nakoupí zboží, celkově tam za sezonu přivezeme půl milionu. Máme zpětnou vazbu, že se podařilo pozastavit exodus z některých vesnic. Lidé tam zůstali.

Je úbytek obyvatel z českých vesnic opravdu tak hrozivý?
Naprosto. Vesnice se vylidňují. Ještě před pěti lety jsme vozili do školy v Rovensku počítače, škola teď neexistuje. Podobně i v jiných vesnicích. Odcházejí hlavně rodiny s dětmi, a populace v Banátu proto výrazně stárne. Zůstávají lidé, kteří nejsou otevření změnám. Mohli by třeba jen udělat v domě sprchu a pronajmout pokoj, turisté by jim utrhli ruce. Nemůžeme jim to ale mít za zlé. Tuto šanci prostě neumějí nebo nechtějí využít a kvůli turistům naopak ztrácejí poslední zbytky klidu. Dlužno ale dodat, že sezona tam není dlouhá. Začíná na konci května a trvá do září.

Banát

  • oblast zvaná Banát leží z větší části v Rumunsku, z menší pak v Srbsku a Maďarsku
  • v rumunské části je šest českých vesnic: Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibentál, Šumice. V srbské části založili Češi Krušici a Češko Selo
  • Banát byl ve středověku součástí Uherského království, později byl pod nadvládou Turků. Po jejich vytlačení za Dunaj se řídce osídlené území stalo součástí habsburské monarchie
  • zejména hornatou jižní část Banátu se dlouho nedařilo kolonizovat, proto sem byli vylákáni přesídlenci z Čech, kterým se tu říká Pémové (z německého Böhm – obyvatel Čech bez ohledu na národnost)
  • v roce 1992 žilo v Rumunsku 5 800 osob české národnosti, v roce 2002 to bylo 3 900 osob a podle dosud posledního sčítání v roce 2011 už jen asi 2 500 osob. Z toho zhruba 80 procent v župách rumunského Banátu

Kam lidé z Banátu odcházejí?
Míří do měst jak v Rumunsku, tak i v Česku. Banát je ve skutečné krizi. V panelácích v ústeckém Krásném Březně dnes žije daleko více lidí z Banátu než v rumunském Eibentálu. Odešli sem za prací, protože tady ji dostanou. Dřou za 11 tisíc v nějaké montovně a žijí raději v ghettu. Jejich děti teď jezdí po Ústí na kolech, která jsme jim před lety do Banátu přivezli. Nemáme však právo přesvědčovat je, aby v Banátu zůstali. Nejbližší střední škola je tři hodiny cesty, takže když jdou jejich děti studovat, musí na internát a zpřetrhají se vazby. Dojezd sanitky? Opět tři hodiny. K tomu komplikované klima, hodně sněhu, špatné cesty...

Osídlenci z Čech, takzvaní Pémové, odcházeli do řídce osídlené krajiny Banátu v první půli 19. století. Na co je tehdy lákali?
Protože se pohybujeme v letech 1826–43, tak šlo primárně o ekonomické důvody. Slibovali jim, že se budou mít líp. Že dostanou půdu, budou osvobozeni od roboty nebo daní. Nejprve do Banátu vyrazili vyslanci, kterým tu namazali med kolem huby, a ti se pak vrátili pro ostatní. Brzy ale přišel šok. Život v Banátu byl zcela jiný, než jim bylo naslibováno. Byl extrémně těžký, a část vesnic proto zanikla. Když mluvím s místními, kteří ještě pamatují vyprávění předků, tak toho všichni litují a dodnes se cítí podvedení. Jistý dřevopodnikatel Magyarly, který první vlnu osídlení zpunktoval, je stále synonymem pro ďábla a lháře. Když se chtěli po válce vrátit do Čech, nešlo to, ač jsme byli společně součástí východního bloku. Po roce 1989 toho ale hromada lidí využila.

Jak dnes naši krajané v Banátu vnímají Českou republiku?
Velmi si ji idealizují. Mají pocit, že je to země parádních možností. Kdo sem odešel, ten hned dostal práci, ač špatně placenou. My se jim snažíme namítat, že Rumunsko se nám hospodářsky přibližuje, ale nepomáhá to. Občas jim to ale dávají sežrat takoví ti jednodušší čeští turisté, kteří se tam chovají jako barbaři. Ničí jim čtyřkolkami prastaré cesty, fotí si vesničany jako atrakci. Čím více se obě komunity potkávají, tím realističtěji se navzájem vnímají.

Stává se, že se českým turistům v Banátu zalíbí natolik, že se tu usadí?
Ano, to se stává. Jde už o desítky lidí, většinou alternativních a ekologicky smýšlejících. Jeden můj kamarád tam sbírá lanýže, jiný do Banátu odjel z Prahy psát knížku. I mě samotného to tam silně táhne. Usiloval jsem dokonce o místo učitele v tamní škole, ale skončil jsem druhý ze 13 adeptů.

Co vás na Banátu tak fascinuje?
Banát nabízí to, co hledá člověk mezi čtyřicítkou a padesátkou. Trochu klidu, ale zároveň atraktivní oblast v českém balení. Je tam úžasná příroda, otevření lidé, pro které je host skutečným hostem, který se stává součástí jejich příběhu. Stačí tu strávit tři čtyři dny a kouzlo Banátu se vám dostane pod kůži. Stejně tak i kouzlo archaické češtiny, která je tu zakonzervovaná ve své podobě z 19. století.

Jak dlouho ale bude toto kouzlo ještě působit? Hovořil jste o exodu místních lidí...
Velká část kouzla této oblasti, která je výjimečná etnograficky i jazykově, se podle mě už během tří čtyř let ztratí. Je to nevyhnutelné, z Banátu odcházejí stovky lidí ročně. Například Svatá Helena je s nadsázkou dnes už rumunskou vesnicí s českým osídlením. Typicky české vesnice jsou už pouze v horách a i ty jsou ohroženy odchodem místních obyvatel do měst. Podle mě se Banát změní v letoviskovou oblast, kam budou lidé jezdit za agroturistikou, jeskyněmi, bikovými terény. Teď například jednáme s ochranáři o vyznačení lezeckých tras. To by mohlo přilákat více turistů, o které by se mohli místní starat. Když tu budou mít obživu, tak je to nebude lákat pryč.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kurátor aktuální lounské výstavy Martin Vostřel.
Výstava ukazuje dějinné katastrofy a pohromy, které pustošily Louny

Požáry, povodně, morové rány, ale i arktické mrazy a tornádo pustošily v minulosti město Louny. Kalamity, kterým lidé museli čelit, představuje aktuální...  celý článek

Aktivisté vnikli do dolu Bílina na Mostecku (24.6.2017)
Za vniknutí do lomu Bílina hrozí aktivistům pokuta až 15 tisíc korun

Aktivistům, kteří v sobotu pronikli do lomu Bílina u Braňan na Mostecku, hrozí pokuta až 15 tisíc korun. Police v areálu zadržela 133 lidí, většinu z nich už...  celý článek

Nácvik ochrany proti útočníkovi  na 18. ZŠ v Mostě.
Pan Králík, do ředitelny! Školáci v Mostě se učili bránit teroristům

Městská policie v Mostě nacvičovala na nejrozsáhlejší základní škole ve městě ochranu před terorem. Reagovala tím na útoky na školy v celém světě. Za poslední...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.