Jaroslav Stejný. | foto: Muzeum čertů

Chystám i labyrint strašidelných pohádek, říká zakladatel muzea čertů

  • 0
Před deseti lety otevřel řezbář Jaroslav Stejný v Úštěku muzeum čertů. Návštěvníky tu neděsí, spíše je baví. Řadu čertů vlastnoručně vyřezal. „Český čert je hodný a spravedlivý, je to asi jedna z nejlepších pohádkových bytostí,“ vysvětluje Stejný, proč si právě čerty zamiloval.

Jak se zrodil nápad otevřít si právě muzeum čertů?
Vymyslel jsem ho před deseti lety, když jsem neměl práci. Jako řezbář jsem s manželkou už dlouho vyráběl různé čerty. Měl jsem jich vyřezaných několik a muzeum čertů tenkrát v Čechách nikde nebylo, tak mi to přišlo jako dobrý nápad.

A jak se čerti dostali do Úštěku?
Sháněl jsem nějaké sklepení a tady mi vyšli vstříc. Jsou tu krásné vytesané gotické sklepy. Je to jedno z nejkrásnějších sklepení, které jsem kdy viděl. Navíc jsem dostal do pronájmu i Pikartskou věž.

Úštěk je městečko, kam jezdí lidé na proslulé jarmarky. Ale co zbytek roku? Jaký byl rozjezd muzea, našli si turisté rychle cestu i k vám?
Začátky byly hodně těžké. Dva roky trvalo, než se muzeum zavedlo. Pak jsem zase měl problém s panem farářem, protože jsem vystavoval velkou sochu čerta s nahým přirozením. Zpráva se dostala i do novin a televize. Pak ale přijela Toulavá kamera, lidé se o mně dozvěděli a začali chodit. Dnes už mám takovou návštěvnost, že jsem si mohl dovolit rozjet i další projekty. Jsem asi jeden z mála lidí v Čechách, kterého něco takového uživí. Zámky jsou většinou dotované, já se musím uživit sám, ale jde to.

Nemají návštěvníci, zejména děti, z pekelných prohlídek strach?
Mám rád, když jsou prohlídky humorné a když lidé odcházejí s tím, že se pobavili. Myslím si, že se u nás nikdo nenudí. Na zámcích někdy zažijete hodinu nudy a jste rádi, když už jste venku. Já se naopak snažím, aby tu byla sranda a bavily se i děti. U nás se nebojí. Dítě je velmi křehké a můžete ho vystrašit velmi lehce. To my ale nechceme. Naším úkolem naopak je, abychom jim dodali odvahu a sílu strach překonávat. Na děti se snažíme být hodní.

Co všechno obnáší připravit takovou zábavnou prohlídku a kolik času vám to zabere?
Provázet jsem se učil dva roky. Vymýšlel jsem vtipy a zkoušel jsem, jak zaberou. Vtipů musíte mít hodně a navíc je musíte dobře rozložit. Potřebujete vtipy pro chytré lidi, ale i pro ty, kteří zas tolik chytří nejsou. Je důležité, aby se pobavili úplně všichni. Spousta lidí třeba nechápe cimrmanovský humor. Čím je v provázené skupině víc lidí, tím je větší legrace. Mám rád návštěvníky, se kterými se dobře komunikuje.

V muzeu vystavujete „peklém“, co to je?
Chomutovský amatérský řezbář Josef Fiala, který vyráběl betlémy, mi udělal čertovský „peklém“. Je tam Lucifer a figurky čertů, které se hýbou – mučí hříšníky a hrají karty. Divácky je to velice vděčná atrakce.

Provázíte sám, nebo máte nějaké čertovské spolupracovníky?
Průvodkyně mám vždy jen v sezoně. Hodně mi také pomáhají študáci na brigádách. Přes zimu je muzeum zavřené, otevíráme pouze okolo Mikuláše. To k nám vždy přijede 30 až 40 zájezdů. Řada z nich se objednává už teď na jaře.

Pořádáte v muzeu i nějaké jiné akce než prohlídky?
V létě sem tam uděláme i živé čerty. Spolupracuji na nich s učitelkami z Jílového a s divadlem HRAjeto z Nového Boru.

Když se vrátíme v čase, co jste dělal, než jste začal s muzeem?
Deset let jsem dělal kastelána na Jezeří. Byl to jeden ze zámků, který byl určený k likvidaci, ale nám se ho podařilo zachránit. Dalších deset let jsem kastelánoval na Červeném Hrádku u Jirkova. To byla těžká práce, protože předtím tam byla léčebna dlouhodobě nemocných a lidé se mu vyhýbali. Za deset let se nám ale podařilo vrátit tam život. Pak ale přišla neshoda s úřadem a já odešel. To byla těžká doba. Bylo mi padesát a nevěděl jsem, co budu dělat. Když někam přijdete a řeknete, že jste dobrý kastelán, tak vás také hned nevezmou.

Takže vás zachránilo, že jste už tehdy rád pracoval se dřevem a měl jste vyřezané ty čerty.
Jsem řezbář samouk. Musel jsem se to sám naučit. Měl jsem to složitější, protože jsem „buržoazního“ původu. Děda byl zavřený, táta musel k černým baronům a my děti jsme nesměly studovat. Vystudoval až nejmladší bratr, když táta drsně poznal, s kým má tu čest, a přestal se raději proti režimu angažovat.

Zmínil jste, že kromě čertovského muzea máte ještě další aktivity. Které to jsou?
V Kadani jsem založil muzeum čarodějnic, kde pracuje manželka Věra. A teď jsem si na sebe ušil ještě další bič. Dostal jsem do pronájmu jedno křídlo zámku v Doksech. Tam chci vybudovat labyrint strašidelných pohádek. Otevřen by měl být od června.