Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman.

Ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Na vysokou se má chodit hlavně z gymnázií, ne odborných škol, míní ředitel

  • 71
Gymnázium v Teplicích patří mezi nejlepší školy v kraji. Přesto muselo v minulých letech bojovat se svým zřizovatelem, Ústeckým krajem. „Je paradoxní, že byť mám ke komunismu zásadní výhrady, tak nejlépe se naší škole žije, když kraji vládnou právě komunisté,“ říká ředitel gymnázia Zdeněk Bergman.

Jak se to projevuje?
Třeba tak, že vedení kraje schválilo projekt opravy oken na hlavní budově gymnázia, po které jsem volal už 15 let! Okna jsou stará 112 let, netěsnila a měli jsme velké úniky energie. Kraj zaplatí výměnu všech 364 oken za 18 milionů korun.

Předchozí vedení kraje, tedy za ČSSD a ODS, byla k vašim projektům hluchá?
Přesně tak. Bylo to zřejmě tím, že jsem měl spory s bývalým náměstkem hejtmanky Pavlem Koudou. Bylo to až otevřené nepřátelství, vždy jsem se s ním na setkání ředitelů škol dostal do konfliktu. Když ho pak odsoudili (za machinace s projekty v ROP Severozápad dostal tříletou podmínku – pozn. red.), tak jsem si říkal, že naše gymnázium u něj mělo asi černý puntík, protože nám na kraji neprošel projekt ani jeden. Vycházely nám jen projekty, které jsme podávali do Prahy.

Teď jste tedy s krajem zadobře, navíc jste už podruhé ovládli soutěž Dobrá škola Ústeckého kraje. Co to pro vás znamená?
Do soutěže se hlásí asi polovina z 60 škol zřizovaných krajem, takže konkurence je na počet škol velká. Pravidla jsou ale nastavena tak, že nahrávají velkým školám. Malé školy s dvěma sty žáky nemají šanci posbírat tolik bodů za aktivity studentů jako naše gymnázium, které má téměř 800 studentů. Nepomůže ani koeficient, kterým se počet bodů přepočítává podle velikosti. Zrovna tuto soutěž bych proto nějak nepřeceňoval.

A co další ukazatele úspěšnosti školy?
Rád bych zdůraznil například program Excelence středních škol vyhlášený ministerstvem, kde se hodnotí školy z celé republiky podle výsledků ve vybraných soutěžích a za odbornou činnost studentů. Předloni jsme byli na 16. místě, loni na 12. místě. V Ústeckém kraji jsme jasně první. Tento program opravdu vypovídá o kvalitě výkonů.

Máte bezmála 800 žáků. Jde o stabilní počet, nebo zaznamenáváte i výkyvy?
Výkyvy tu jsou, ale způsobují je administrativní zásahy. Náš zřizovatel, a v tomhle s ním nesouhlasím, přijal například strategii, že na jedno gymnázium má být jedna prima. Měli jsme tři třídy, pak dvě a teď máme primu jedinou. Přijmeme tak jen třetinu těch, kteří se k nám hlásí z pátých tříd. Vidím v tom nespravedlnost vůči občanům Teplic. Máme spádovou oblast asi 80 tisíc obyvatel a z tohoto počtu se má vygenerovat jediná prima? V jiných městech je to třeba jen z 10 tisíc obyvatel. Jinak ale považuji počet žáků na škole za adekvátní, co se týče organizace a zázemí. Nikoli však co se týče tuzemského systému vzdělávání.

Jak to myslíte?
Na gymnázia teď chodí necelá čtvrtina z každého populačního ročníku, asi 23 procent. A to je málo. Vysoké školy totiž otevřely svou náruč tak, že přijímají 70 procent populace. Takže zatímco dříve bylo posláním gymnázií to, že připravovala na další studium, tak dnes jsou hlavním dodavatelem studentů na univerzity střední odborné školy. A to podle mě není v pořádku. Střední odborné školy mají učební programy postavené tak, že připravují na povolání, na praxi. Samozřejmě jsem pro, aby ti nejlepší z odborných škol chodili na školy vysoké, ale tím hlavním zásobovatelem mají být gymnázia.

Neklesne tím úroveň gymnázií?
Pokud bude na gymnáziích polovina populace, tak se to projeví na jejich úrovni. Ale to není špatně. Studenti by stejně šli na vysokou školu z odborných škol a učilišť s maturitou. Když ale budou na gymnáziu, dostane se jim lepší přípravy, kromě toho budou mít větší výběr, protože gymnázium není specializované.

Učitelem jste od roku 1983. Jak se za tu dobu změnili studenti?
Nepatřím k těm, kteří by si stěžovali, že je to se studenty horší. Zvládají ohromné množství informací, které se jim dostávají z mimoškolního prostředí. Týkají se moderní techniky, počítačů, komunikace... I to je přece vzdělávání, které jim pak pomůže k orientaci ve světě nebo v zaměstnání úplně stejně jako odborná znalost získaná ve škole. Trendem této doby je, že se spousta informací dostane k žákům, ale i dospělým, jiným způsobem než cestou organizovaného vzdělávání.

Měla by se tomu přizpůsobit i škola?
Škola by měla být takovým stabilizujícím prvkem. Měla by udržovat a v dětech pěstovat tradiční hodnoty, jako je slušnost, čest, spravedlnost. Takové, které stojí za to, aby je sdíleli všichni, tedy celá společnost. Na encyklopedických znalostech učených nazpaměť záleží už méně, protože děti si je dovedou najít během pár vteřin na Googlu.

K hodnotám, které ctíte, patří zřejmě i tolerance. Loni jste se zastal muslimské studentky, po jejímž vyloučení volali xenofobové. Soud také nedávno řešil nošení muslimského hidžábu, vy s ním ale ve škole problém nemáte, že?
Já už tohle téma nemám moc rád. Máme tu více muslimských studentek a šátek nezakazujeme. Nic se ale nemá přehánět. Šátek ano, zakrytá tvář už ne. Zároveň by to však mělo být otázkou společenské zvyklosti a nikoli zákona, který by určoval, jak má kdo chodit oblečený, co smí a nesmí nosit. To je pro mě přílišné zasahování do svobody člověka. Na druhou stranu by se ale měl člověk snažit vyhovět společnosti, ve které žije. Neměl by zbytečně provokovat a být jiný za každou cenu, což se u mladých lidí občas stává.

Další aktuální téma. Ministerstvo školství zvažuje, že omezí zakládání dalších neveřejných škol. Co na to říkáte?
Pokud jde o soukromé, potažmo církevní školy, tak jsou u nás dvojího druhu. Na jedné straně jsou elitní a často velmi drahé školy pro děti nadané nebo velmi movitých rodičů. Na druhé straně existují soukromé školy, které jsou pravým opakem, tam se uchylují ti, kteří by na normální škole měli problém. A to je záležitost hlavně regionů. Ty jako velký přínos pro vzdělávací soustavu nevnímám.

Pak je tu ale ještě třetí druh škol, a to různých alternativních směrů, kam své děti dávají rodiče, kteří z nějakého důvodu nedůvěřují školám veřejným.
Takovým školám fandím. Státní a veřejné školy jsou příliš zkostnatělé. Předpisy jim nedovolují, aby používaly alternativní metody vzdělávání, jsme svázáni tím, že škola musí být organizována do tříd, vyučovacích hodin a podobně. Zkoušíme aspoň to, co můžeme, například tandemovou výuku, kdy jsou ve třídě naráz dva učitelé, doplňují se a rozdělují si třídu. Na naše gymnázium zatím žáci z alternativních škol nepřišli, ale nebojím se toho.

Z jakých základních škol máte nejvíce úspěšných uchazečů?
Na Teplicku je 30 základních škol, žáci k nám chodí ze všech. Nejvíce nás ale zásobují dvě školy, a to škola Buzulucká a Metelkovo náměstí. Otevíráme 4 třídy pro uchazeče z 9. tříd a tyto dvě školy nám zaplní dvě třídy.