Marketingový manažer Bílinské kyselky Karel Bašta. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Bílina by mělo znít stejně luxusně jako Vichy, tvrdí manažer kyselky

  • 23
Bílinská kyselka má dobré jméno v cizině, v Česku je vnímána jako ikona socialismu. Většina lahví nyní míří za hranice, podnik chce však víc proniknout na český trh. „I v domech na dohled od našeho areálu žijí lidé, kteří o tomto bohatství Bíliny nic neví,“ tvrdí manažer zřídel Karel Bašta.

„Tento lázeňský pramen, který se využívá v gastronomii i lázeňství, přitom na světě takřka nemá konkurenci,“ vysvětluje Karel Bašta z marketingu Ředitelství zřídel Bílina a Mariánské Lázně společnosti Bohemia Healing Marienbad Waters.

Proč o této kyselce zdejší lidé tak málo vědí?
Pramení to z historie tohoto regionu. Jde o Sudety, u nichž dlouho nebylo jisté, komu vlastně patří. Podstatný byl poválečný odsun většinového obyvatelstva, které mělo ke zdejšímu bohatství osobní vztah. Zapomnění završilo období socialismu, kdy se světový význam pramenů důsledně zatajoval. Region však má toto přírodní bohatství i nadále, ve světě je po něm stále stejná poptávka, ale doma o něm málokdo ví. O tom se přesvědčuji i na exkurzích, které pořádáme.

Co návštěvníky nejvíce překvapuje?
Že tu máme dvě nejlepší vody svého typu na světě – Bílinskou kyselku a Zaječickou hořkou. Tak hovoří odborná literatura a světové encyklopedie už několik staletí. Bílinská je po dobu národní historie vedena jako nejcennější voda Čech, v Evropě má coby alkalická lázeňská voda srovnání jen s vodami vichyskými, které jsou vnímané jako luxus. V L’Oréalu vědí, že kdyby chtěli zvýšit výrobu své kosmetiky Vichy, musejí kontaktovat nás, protože naše voda je s tou vichyskou téměř identická. Bílinská navíc obsahuje přirozené perličky kysličníku. I proto by jméno města Bílina mělo znít stejně luxusně jako Vichy. Ve světě se tak děje, proto byla také Bílinská kyselka oficiální vodou světového golfového šampionátu na greenu Donalda Trumpa v Miami. Podívali se do encyklopedie, kde se dočetli, že jde o historicky nejluxusnější evropskou značku. V Česku jsme naopak byli rádi, že jsme dostali aspoň značku Regionální produkt.

Kolik litrů Bílinské kyselky a Zaječické hořké ročně stočíte?
Zhruba 1,5 milionu litrů, což je oproti nápojářskému průmyslu jen zlomek. Rychlost těžby určuje Český inspektorát lázní a zřídel, průměrná těžba je 33 litrů za minutu, přičemž se blížíme maximu. To musí stačit na celý svět. My jsme se však rozhodli cílit hlavně na český trh.

Ruce vám však svazuje nejen omezená vydatnost pramenů, ale i legislativa, že?
Ano, stáčíme přírodní léčivý zdroj, který nemusíme, nesmíme a ani nechceme doplňovat příchutěmi nebo sladidly. Zatímco ostatní nápojové vody mohou reagovat na trendy a vycházet vstříc chutím zákazníků, my máme hotový a neměnný produkt přírody a lidé ho dostanou takový, jaký je. Ostatní nápojový průmysl téměř vždy upravuje vody odželezněním, odmanganováním a umělým sycením potravinářským kysličníkem uhličitým. My do chuťové soutěže vstupujeme jako nenalíčená modelka. Naší velkou předností jsou ale nejen léčivé vlastnosti nebo přirozené nasycení CO2, ale i to, že Bílinská kyselka je skutečný lázeňský pramen po staletí využívaný v teplickém lázeňství.

Používáte termín lázeňský pramen. Bílinská není minerální voda?
Podle současných platných definic dnes rozeznáváme stolní vody, které musejí být nezávadné a vyrábějí se z nich nápoje, pak existují přírodní minerální vody určené k výrobě potravin a nápojů. Minerální se nazývají proto, že pochází z minerálního prostředí. Ty se většinou upravují odželezněním, sycením potravinářským kysličníkem a ochucují se. Nejvyšší kategorií jsou pak přírodní léčivé zdroje, tedy původní lázeňské prameny, které se podle ministerstva zdravotnictví musí balit neupravované v původní podobě. Lázeňské prameny obsahují minerální látky, které pak slouží při lázeňských kúrách. Bílinská kyselka i Zaječická hořká tedy minerální vody podle definice jsou, pocházejí totiž z minerálního prostředí, ale jsou to výtěžky z přírodních léčivých zdrojů, tedy původní lázeňské prameny.

Zmínil jste, že se chcete soustředit hlavně na český trh. Proč, když je o kyselku v zahraničí takový zájem?
Líbí se nám model, s jakým přišli naši přátelé z Vincentky (vyrábí se v Luhačovicích – pozn. red.). Ti také většinu své vody umístili na domácím trhu. Samozřejmě, že cenu nemůžeme nasadit takovou jako v zahraničí, ale náš cíl je mnohem větší než prodat lahev dráž – chceme, aby naopak svět jezdil sem k nám do českých lázní. Chceme udělat z regionu Teplicka, Bílinska a Mostecka elitní lázeňskou lokalitu, kde turisté utratí všechny peníze, které mají připravené na zážitky z cestování.

Nakolik bylo v minulosti spjaté lázeňství Teplic a Bíliny?
V rámci přípravy Muzea Bílinské kyselky se chystáme vystavit historické dokumenty, které toto spojení dokazují a popisují. Lze říct, že za novodobějším rozvojem Teplic stojí hořká voda ze Zaječic. Když na světě došla anglická epsomská sůl, kterou se lidé ve středověku zbavovali toxinů po těžkých infekcích, tak vznikla zejména z řad šlechty ohromná poptávka po tomto léčivu. Jediný zdroj pravé hořké soli na světě nalezl německý lékař Friedrich Hoffmann v roce 1725 právě v oblasti Zaječic, Korozluk a Sedlece u Mostu. Hoffmann se domluvil s chemiky v teplických lázních, kteří připravili očistné kúry sedleckou solí. Celá evropská šlechta okamžitě začala jezdit do Teplic na detoxikační pobyty. Po mohutném úspěchu těchto očistných kúr se pak v Londýně začala vyrábět napodobenina nazvaná Sedlecké prášky, které však s unikátním složením vody neměly nic společného.

Areál Bílinské kyselky jste před časem opravili za 200 milionů korun. Kolik v něm nyní pracuje lidí?
Ve dvousměnném provozu je to 35 lidí, pokud ale přidáme jednu směnu, mohli bychom se přiblížit počtu zaměstnanců, jaký zde byl v dobách největší slávy na začátku 20. století, tedy 87 lidí. Komplex stáčírny je ale rozlehlý a chystáme i jeho veřejné využití. Vznikne zde muzeum, nikoli firemní, ale spíše národopisné a místopisné. Propagujeme myšlenku založení vysoké školy balneologické v budově bývalých Lázní Bílina, což by bylo přínosné pro rozvoj Ústeckého i Karlovarského kraje.

Vysoká škola v Bílině? Je to vůbec reálné?
Podle mě ano. Akademická obec přislíbila akreditaci, měli bychom i vyučující. V prvních letech by škola sloužila pro rekvalifikaci stávajících pracovníků v lázeňství, pro doplnění jejich odborného vzdělání. V horní části lázeňské budovy by byly učebny a sborovny, v dolní části fakultní lázeňské pracoviště, kde by studenti cvičili léčebné procedury. Teď je zapotřebí, aby se o tomto záměru co nejvíce mluvilo, aby to bylo přání všech a aby se co nejdříve začalo budovat.