U plotu kvetou kosatce, v zahradním jezírku plavou ryby, jahodový záhon zalévá muž v černých teplácích a šedém tričku, smějící se mladíci míří do tělocvičny na fotbal.
Na první pohled to vypadá v areálu věznice ve Všehrdech na Chomutovsku v záři slunečních paprsků idylicky. Ovšem kde se nacházíme, napovídá všudypřítomný žiletkový drát.
Před dvěma lety se provalila údajná šikana ze strany dozorců vůči mladistvým trestancům. Máte opatření, jak tomuto předcházet?
Tato kauza je stále živá a soudní líčení není u konce, proto nebudu předjímat závěry o vině či nevině dotyčných. Ale došlo jak k personálním změnám, ke změnám interních předpisů týkající se preventivních opatření a řešení násilí uvnitř věznice, trávení volného času odsouzených, tak k vylepšení technického rázu, především zlepšení kamerového systému.
Co vám probleskne hlavou, když procházíte branou věznice? Přemýšlíte nad tím, že vy máte možnost volby, ale odsouzení ne?
Po dvaceti letech práce u vězeňské služby je to pro mě rutina. Zpočátku jsem ale nad tím uvažoval a v rámci toho hledal nejvhodnější způsob komunikace s odsouzenými, aby měli motivaci vrátit se domů a zařadit se do společnosti.
Věznice VšehrdyVe Všehrdech je „věznice lehčího typu“ hlavně pro odsouzené za majetkovou trestnou činnost. Aktuálně je zařízení pro 589 trestanců mírně přeplněné. Je tu, podle toho, jak vězni přicházejí a odcházejí, 620 až 630 odsouzených. Rozděleni jsou do několika oddělení, na jedné ložnici jsou čtyři až šest lůžek. |
Ředitelem jste dva roky. Jaký největší problém jste tu řešil?
Neřekl bych problém, ale mimořádnou událost. Nejzávažnější byla sebevražda odsouzeného. Máme postupy, jak takovým událostem předcházet a včas rozpoznat možné příznaky v chování odsouzeného, přesto se to občas stává.
Dobře, tak s jakými mimořádnými událostmi se ještě potýkáte?
Poměrně často se setkáváme se zneužíváním návykových látek. Je to spojeno s tím, že jsme věznicí s vysokou zaměstnaností mimo areál. Denně odchází do zaměstnání 110 až 170 odsouzených. Časté je zneužití drogy přímo na pracovišti.
Snaží se odsouzení pronést drogu i do věznice? Nebo se o to pokouší jejich rodina či známí?
Kontrolní mechanismy máme nastavené dobře, je tak minimální šance, aby drogu pronesly návštěvy nebo aby se sem dostala v balíčku. Spíše se o to pokoušejí sami vězni. Drogu ukrývají v tělních otvorech.
Které drogy jsou mezi odsouzenými nejrozšířenější?
V kraji je nejrozšířenější pervitin a právě s touto drogou se setkáváme nejčastěji. Naopak alkohol není pro odsouzené takovým tahákem jako v minulosti. Lahev by také těžko prošla bezpečnostní kontrolou.
Utekl vám někdy nějaký vězeň?
Za dobu, co jsem ve funkci ředitele, tak přímo z věznice ne. Ovšem máme několik odchodů odsouzených z pracovišť s volným pohybem a zneužití opuštění věznice při přerušení trestu. Ale vzhledem k počtu odchodů, které jsou povolené, je to v řádu promile.
Kvůli čemu jsou u vás odsouzení nejčastěji zavření?
Jedná se z velké většiny o majetkovou trestnou činnost. Nicméně i když jsme věznicí s dohledem a dozorem, tedy lehčího typu, můžeme se tu setkat i s odsouzeným za vraždu. Tito odsouzení, kteří jsou delší dobu ve výkonu trestu, mají možnost zažádat o přeřazení do věznice s lehčím způsobem výkonu trestu.
Jak vypadá běžný den odsouzeného?
Časových rozvrhů je stanoveno víc pro různé skupiny, a to s ohledem na zařazení na pracoviště. Standardně je budíček v 5 hodin ráno. Během dne jsou ti, co pracují, na pracovišti nebo na jiných povinných, vzdělávacích či zájmových programech. Večerka je ve 21 hodin. Jiný režim mají odsouzení pracující v noční směně.
Jak odsouzení hledí na svou trestní minulost? Máte věznici plnou „nevinných“?
Určité procento odsouzených se snaží vytěsnit vinu ze spáchaného trestného činu. Pracujeme s nimi ale tak, aby dokázali svoji vinu přijmout. Pokud to nedokážou, nemůžeme se například bavit o tom, že by mohli být zařazeni na pracoviště mimo věznici. Riziko, že by v trestné činnosti pokračovali, je pak vysoké.
Dokážete odhadnout, který vězeň se po trestu do věznice vrátí?
Vzhledem k praxi mohu říci, že rozpoznám, u kterého je reálný předpoklad, že se k páchání trestné činnosti opět uchýlí. Poznám to z chování odsouzeného, přístupu k minulosti a z životních postojů.
Recidiva kriminální činnosti v Česku dosahuje 70 procent. Není to důkaz, že věznice nedokáží odsouzeného napravit a připravit na život na svobodě?
Vězeňská služba se snaží o to, aby odsouzeného připravila na život mimo věznici, jak nejlépe to lze. Problém tak vysoké recidivy vnímám jako celospolečenský. Pokud je přehlížena ve společnosti určitá činnost, která hraničí s trestnou činností, je to špatně. Odsouzený, který projde procesem nápravy a venku zjistí, že některé činnosti jsou tolerovány, snadno spadne zpět. Týká se to především zneužívání návykových látek, které často vede k majetkové trestné činnosti.
Představa být zavřený je pro mnohé frustrující. Jak se se stereotypem vyrovnávají odsouzení?
Většina odsouzených má zájem mít nějakým způsoben den zaplněný. Proto je pro ně zařazení do pracovní činnosti zpestřením a usilují o to. Prakticky se nesetkávám s postojem „já do práce v životě nepůjdu“. Navíc ze zařazení do práce jim plynou určité výhody - peněžité odměny, možnost získání pochvaly, či dokonce možnost opuštění věznice.
Kolik odsouzených pracuje?
Do procenta zaměstnanosti se zahrnuje jak pracovní činnost, tak zařazení do vzdělávacích programů. Zařazeno máme 72 procent odsouzených. Nepracují ti, co jsou v nástupním oddělení, nebo ti, kteří nemohou ze zdravotních důvodů. Ovšem i tato skupina má denní povinnosti.
Je o odsouzené mezi firmami zájem? A jaké činnosti nejčastěji provádějí?
Zaměstnavatelé si jsou vědomi, že můžeme poskytnout poměrně dobrou a stálou pracovní sílu. Dobré zkušenosti si firmy rychle předaly a nyní zájem převyšuje naše možnosti. Jedná se především o dělnické profese v automobilovém průmyslu, zemědělství či technických službách měst.
Rozšířená představa je, že mezi vězni dochází k šikaně a sexuálnímu násilí. Jaká je realita?
Ročně řešíme mezi 50 až 70 incidenty. Může se to zdát vysoké číslo, ale do statistiky je zaznamenáno každé menší pošťouchnutí či hádka. Za dva roky došlo jen ke dvěma případům, kdy musel být po potyčce následně odsouzený ošetřen lékařem. Některé důvody neshod se mohou zdát úsměvné. Dva vězni se třeba poprali kvůli tomu, že chtěli stejnou pracovní činnost.
Lze předejít šikaně v kolektivu na malém prostoru?
Chování odsouzených sledujeme a máme řadu opatření, abychom konfliktům dokázali předcházet. Jakmile zjistíme, že některý odsouzený se nesnese s jiným, řešíme to přemístěním. V areálu je osm dvoupatrových ubytoven, takže máme šestnáct možností, jak je oddělit. Pokud ani to nestačí, je možné ve výjimečných případech odsouzeného přemístit do jiné věznice.
Trest si tu odpykávají i mladiství? Kolik je nejmladšímu? Dostanou se do kontaktu s dospělými odsouzenými?
Ti pobývají v části ubytovny, kde jsou odděleni od dospělých. Navzájem se mohou setkat jen v rámci vzdělávacího střediska při výuce. V současné době je tu dvacet mladistvých, nejmladšímu je 15 let. Připravujeme projekt rekonstrukce jednoho oddělení, jehož součástí je dvůr, zahrada a sportoviště. Bylo by odděleno od zbylé části věznice a veškerá činnost s mladistvými bude probíhat jen tady.
Rozstřel speciál: V přeplněných věznicích roste agresivita, šikanu vězni tají:
9. března 2017 |
