Moderní rovnátka už dávno nejsou ta, která se kdykoliv dají sundat a leckdy se spíše válejí v šuplíku. Nyní jsou zpravidla uchycena pevně na zubech.
Takzvaná fixní rovnátka mohou mít různé barvy, jsou s viditelnými zámečky vpředu nebo těmi ukrytými za zubem, mohou být dokonce neviditelná.
„Změna přišla po revoluci, kdy se otevřel trh a bylo možné pracovat s fixními aparáty. Díky nim se léčba stala efektivnější a kratší,“ vysvětluje ortodontista Vinš.
Lze říci, o kolik měsíců je dnes léčba díky fixním rovnátkům kratší než před lety?
U dětí, které například měly zákus a horní přední zuby jim rostly dozadu za dolní, stačí krátká fixní rovnátka přes horní čtyři zuby a vada se místo roku či dvou srovná v řádech několika měsíců. Zrychlení léčby je několikanásobné. Fixní rovnátka navíc dokážou řešit vady, se kterými si snímací aparáty vůbec neporadily.
Na jaké vady byla například snímatelná rovnátka krátká?
Největším problémem byly asymetrické situace, výraznější rotace, sklony zubů a obecně vady, kdy bylo nutné zuby trhat. Fixní aparáty vše řeší relativně rychle a přesně. Výsledky tak mají výbornou estetiku a dlouhodobou stabilitu. Hlavní nevýhodou snímatelných rovnátek je nezbytná a přesná spolupráce pacienta. Sebelepší snímací aparát v šuplíku fungovat nebude. Výhodou snímacích aparátů je snadné čištění zubů, protože se mohou sundat. U fixních rovnátek musí být hygiena perfektní.
Rovnátka už dávno nenosí jen děti, ale i dospělí. Co nejčastěji potřebují?
Léčba dospělých pacientů je další podstatnou změnou v ortodoncii. Bohužel je stále ještě hluboce zakořeněná představa, že rovnat zuby lze jen v dětství. Měli jsme i devětašedesátiletou pacientku, která chtěla mít v důchodu rovné zuby. Někteří dospělí pacienti hledají estetické úpravy, další přicházejí od svého ošetřujícího lékaře s žádostí o ortodontický zákrok před definitivní protetickou léčbou.
Jak si na rovnátka zvykají dospělí a co je předprotetická léčba?
Máme řadu pacientů mezi 20. až 50. rokem a je pravda, že starší si na rovnátka zvykají hůř. Nejčastější přicházejí pacienti, kteří potřebují úpravu postavení zubů před zhotovením můstku. Ten se plánuje například mezi dolní trojkou a šestkou. Když je ale šestka výrazně skloněná do mezery, napřímíme ji a zhotovení můstku je tak mnohem snazší. Jindy zase překáží výrazně vyčnívající zub, ten můžeme zatlačit zpět do kosti a tím umožnit snadné zhotovení můstku či implantátu v protilehlé čelisti.
Pevných rovnátek je řada druhů, která používáte nejčastěji?
Základní verzí jsou ta s kovovými zámky, která velmi dobře plní svou funkci a dětem a pacientům, jimž nevadí horší estetika, plně vyhovují. Pokud pacient klade větší důraz na estetiku, využíváme bílé keramické zámky. Jsou ale lidé, již nechtějí, aby někdo věděl, že rovnátka nosí. Ti mohou mít neviditelná rovnátka. My používáme fóliový systém Invisalign, který pro posun využívá řadu na sebe navazujících průhledných fólií.
Kromě rovnání nehezkých vyčnívajících zubů nebo rovnání mezer mezi zuby zvládnou pevná rovnátka i závažnější vady?
K nejzajímavější části naší práce patří spolupráce se stomatochirurgy na korekci těžkých mezičelistních vad či po úrazech zubů. Jde třeba o případy, kdy lidé mají výrazně vystrčenou nebo naopak žádnou bradu a v ústech výrazný předkus nebo skus obrácený. Příčina těchto vad je v špatné vzájemné pozici čelistí, nikoliv jen zubů. Jedná se vlastně o plastiku obličeje, kdy se fyzicky posouvá celá čelist i se zuby. Dále s chirurgy řešíme ztrátu zubů nebo zaražení zubů do čelisti po úrazech. Loni jsme u dítěte řešili zaražené řezáky až do spodiny nosu, ortodonticky se vrátily zpět. Velký estetický problém bývá, když jsou vyražené jedničky a dojde ke ztrátě kosti. Pak posuneme dvojky na místo jedniček jako korálky na niti. Samozřejmě pro ideální estetický výsledek je nutné zuby posléze opatřit fazetou nebo dostavět bílou výplní do tvaru původních zubů.
Vy umíte vytvořit kost v čelisti?
Ano, umíme ortodontickým pohybem zubů vytvořit kost. Často se tento postup používá před zavedením implantátů. Například máte chybějící pětku, kde ale chybí i kost vhodná pro implantát, protože mezera po zubu je tam několik let a nezatěžovaná kost se postupně ztrácí. Tak se čtyřka posune na místo pětky. Čtyřka s sebou nese kost jako v batůžku a za posouvajícím zubem se krásně dostaví. A na místě čtyřky, kde je právě vytvořená kost, se dá implantát. Takto vytvořená kost má výbornou dlouhodobou stabilitu a je ideální pro zavádění implantátů. Často se posun zubů používá i v případech, když lidé nemají založené stálé zuby. Je to poměrně časté, že po mléčné pětce nebo dvojce pacientům na jejich místě nic nevyroste a kost začne ubývat. Vedlejší zuby se posunou na místo chybějících zubů a na jejich původní pozice se zavede implantát.
Co je podle vás ve vašem oboru třešnička na dortu, která pacientům může hodně pomoci?
Autotransplantace, kdy vytržený zub přesuneme na úplně jiné místo v zubním oblouku. Pacient přijde a v místě, kam zub potřebujeme, se udělá štola jako pro implantát. Rozřízne se zde dáseň, odhalí se kost a udělá pro něj místo. Pak se zub vytrhne a přesadí. Nejtěžší je zub vytrhnout velmi, velmi jemně tak, aby povrch kořene nebyl nijak poškozený.
Jaké zuby lze autotransplantací měnit?
Typicky se to dělá u horních pětek, jež se dávají na pozici dolních pětek, které často, jak jsem říkal, nebývají založené. Užívá se to i po úrazech, kdy jsou třeba vyražené jedničky. Pokud je to ortodonticky vhodné, pětky se dají na jejich místo, což zprvu vypadá děsivě. Postupně se ale pětky dostaví do tvaru jedničky, zub funguje dál a má to úžasné výsledky.
