Pocházíte z Litvínova, poslední roky žijete v Ústí, jinými slovy nikdy jste neopustila Ústecký kraj. Co vás tu drží?
Před lety jsme se vraceli z dovolené u Baltu, a když se na cestě od Petrovic otevřel pohled na Ústecko s Českým středohořím v pozadí a valem Krušných hor vpravo, věděla jsem, že to je ono. Doma. A vše to další k tomu: těžkosti a nesnadnosti, inverzní mlhy nad řekou, těžcí lidé, možnosti.
Ústí platí za těžce zkoušené město, které v sobě propojuje svébytnou poetiku a současně jistou odpudivost. Divadelní režisér Filip Nuckolls o něm prohlásil, že je jako krásná žena s ošklivou jizvou na tváři. Sdílíte tento pohled?
V té míře patetičnosti s Filipem souhlasím. Ale není to jenom o vzhledu, že. Ústí má podivný potenciál. Možná ten nás nejvíc všechny nutí tady zůstávat. Tohle město má energii, která je jako láska až za hrob. Trochu zombie, ale nemůžete si pomoci.
Ústí stejně jako celý kraj trpí tím, že ho opouštějí mladí a inteligentní lidé. Vy mimo jiné učíte na zdejší univerzitě. Jak byste studentům vysvětlila, aby tu po škole zůstali?
Příklady táhnou. Myslím, že se všichni snažíme, aby bylo Ústí zajímavé. A to, že po škole odcházejí, ještě neznamená, že se nemůžou vrátit. A vracejí se. Takže jako důležité vidím dělat ve městě něco, co má smysl a co bude unikátní a speciální, vytvořit prostor, který bude přitahovat. Ostatní nějak bude.
Jste ředitelkou Galerie Emila Filly. V čem podle vás tkví její hlavní smysl a daří se ho naplňovat?
Fillovka se dlouhodobě snaží prezentovat aktuální trendy současného výtvarného umění. A protože to není lehká oblast, klademe důraz na komunikaci s divákem a připravujeme pro návštěvníky řady dalších aktivit. Ale asi nejdůležitější je otevírání nových prostorů, myšlenek, způsobů. A myslím, že se nám to daří.
Co se naopak zatím nedaří, je budovat dobrou image kraje, který se těší patrně nejhorší pověsti ze všech regionů v zemi. Řekla byste, že je ta pověst zasloužená?
Asi je to o tom, jestli nějakou pověst přijmeme a chováme se podle toho. Jestli se litujeme, nebo nějak bojujeme. Jestli zůstáváme na místě, nebo zda se dokážeme povznést.
Pohybujete se mezi studenty, umělci a tvůrci. Myslíte, že právě tato skupina lidí může být tou hlavní, jež potáhne Ústí vzhůru a učiní z něj zajímavé místo k žití?
Budu se opakovat: Ústí je zajímavé. Myslím, že je důležité si to začít připouštět. Zdá se mi, že máme občas tendenci spíše být kritičtí a „hejtovat“ ze zásady. Ale to, co se zde, především v kulturní oblasti, daří uskutečňovat, je přeci skvělé. Musíme být více sebevědomí, ale také zodpovědní. Brát věci s nadhledem a udržet si jistý esprit. Tady je to dobré.
