Ráno bylo v tělocvičně rušno. "Kluci, nechte se," volá pětačtyřicetiletá Jaslová na dva chlapce, kteří se v rohu tělocvičny z legrace pošťuchují. Děti vnímají provizorní bydlení jako zajímavé zpestření. Dospělí jim z domova přinesli míč a dočasná ložnice se změnila na hřiště.
Na lehátkách a matracích městské policie tady přespává 36 lidí, z toho 27 dětí. Dům v Předlicích, kde dosud žili, totiž statik označil za neobyvatelný.
"Je opravdu rozbitý. Když zavřete okno nebo dveře, tak se celý zatřese," říká Jaslová. Zloději kovů, mnohdy sami nájemníci, v této lokalitě kradou všechno železné, včetně důležitých součástí stavby.
Kolem osmé hodiny ráno zůstaly v tělocvičně jen ženy a děti. "Chlapi šli vydělávat," říká Jaslová, kterou ostatní označují za svou mluvčí. Co konkrétně její manžel dělá, ale neříká.
Chodba před tělocvičnou je silně zakouřená, vlevo vedou jedny dveře na toalety, druhé ke dvěma sprchám. "Musíme se tam vystřídat, ale dá se to zvládnout," říká Jaslová.
Tělocvična už sloužila jako noclehárna víckrát
V pondělí večer jim strážníci přinesli sáčky s instantní polévkou. "Jenže tady nemáme vařič. Tak jsme ji šli domů uvařit a přinesli ji sem," vypráví Jaslová.
Na dotaz, jak se jim v hale žije, odpovídají shodně: "Co nám zbývá."
"Historie se opakuje. V roce 1993 nás také město vystěhovalo. Tehdy jsme bydleli ve vedlejší Řeháčkově ulici, ale dům byl také rozbitý," uvádí Jaslová.
Historie se opakuje i pro některé členy rodiny Červeňákových. V tělocvičně nyní přebývají stejně, jako v roce 1993, kdy z Ústí odjeli na Slovensko za lepším životem. Za pár měsíců se vrátili a žádali zpět své byty. Ty ale radnice mezitím opravila, pronajala a Červeňákovi se pak soudili s městem i státem, až vysoudili 900 tisíc korun.
Jaslová bydlí v bytě 2+1, kde má nájemné sedm tisíc korun. "Za byt 1+1 se platí šest tisíc a za jeden pokoj čtyři tisíce," přibližuje tamní přemrštěnou cenovou mapu. S placením nájemného místním pomáhá stát.
Stěhování není jisté, byty jsou malé
"Kdybych mohla říct svůj názor, já bych chtěla, aby město dům od majitele koupilo a opravilo. Mně se z něho nechce. Je to můj domov, prožila jsem tady 19 let," říká.
Magistrát s neziskovými organizacemi se lidem snaží najít nové bydlení. Podle pondělních informací měli získat nové byty ve středu, teď už to ale jisté není.
"Některé vytipované byty jsou 1+1, což je pro osm lidí málo," říká Vít Kučera z organizace Člověk v tísni.
