V době, kdy byl zámek ještě vojenskou tvrzí, býval v místech sklepů hradní příkop. „Ale asi moc účinný nebyl, protože hrad byl i několikrát do roka dobyt,“ říká kurátor zámeckých sbírek František Šuman.
Tehdejší majitelé Thunové pak na konci 17. století z hradního příkopu vybudovali vinný sklep. Dodnes se tu dochovaly i kamenné kolejnice, na nichž ležely sudy.
„I když tu víno Thunové skladovali, brzy zjistili, že ho zde nelze uchovávat dlouho. Sklep je totiž moc teplý,“ líčí Šuman.
Na děčínský zámek proto mířily menší, zato častější dodávky vína. „Kdo by se domníval, že v sudech bylo víno ze zdejší vinice, ten by se mýlil. Thunové vlastnili vinice v okolí Žernosek na Litoměřicku a víno sem vozili. Zámecká vinice sloužila spíše na okrasu, stejně jako je tomu dnes,“ přibližuje Šuman.
V další části sklepení, pět metrů pod nádvořím, ústí zámecká studna. Vede k ní úzká neosvětlená chodbička.
Sklep tesaný přímo ve skále se ale svažuje ještě hlouběji. V pískovci je vidět každý zásek majzlíku, jak se horníci skálou několik let prokutávali. I schody jsou vytesané do pískovce.
Kdo a proč reliéfy vytesal, není jasné
Nejnižší část sklepení je deset metrů hluboko pod zámkem. V nejzazší místnosti je na jedné stěně vytesaná hlava muže, na protilehlé hlava osla. Kdo a proč tam v 17. století reliéfy vytesal, není známo. Možná to byli horníci, kteří tak oslavili konec práce.
Vojenský zámek Thunové museli z finančních důvodů zámek prodat v roce 1932 československému státu, který jej nechal adaptovat na kasárna. Postupně se v jeho zdech vystřídala československá, německá, československá a v letech 1968 -1991 sovětská armáda. |
„Jedna novodobější historka pak říká, že zámečtí páni sem vodili návštěvy a tvrdili jim, že když přiloží své ucho k uchu reliéfu muže, uslyší Labe. Zvědavec tak učinil a nic samozřejmě neslyšel. A když se pak otočil, uviděl osla, tedy znak toho, že naletěl,“ vypráví Šuman.
Ze sklepení návštěvníci zatím mohou vidět jen strmou chodbu, kterou se vyváděli koně z konírny před tím, něž pro ně Thunové postavili mostek vně zámku, aby měla zvířata pohodlnější cestu. Dál už turisté nesmějí.
„Rádi bychom lidem ukazovali i tato místa, ale existuje řada nejrůznějších bezpečnostních nařízení, která nejsme schopni dodržet. Není tu odvětrávání nebo dostatečné světlo, a navíc sem zatéká ze špatně odizolovaného nádvoří,“ říká Šuman.
Nádvoří by se mělo dočkat rekonstrukce a odvodnění letos, pak by se podle Šumana mohlo začít uvažovat i o zpřístupnění části sklepení.
