Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Radioaktivní divočáci jsou i v saských Krušných horách. A mohou přebíhat

  8:59aktualizováno  8:59
Radioaktivní divočáci ze Saska jsou českým hranicím blíž, než se dosud soudilo. Měření z letošního podzimu prokázala jejich výskyt i na německé straně Krušných hor. Radioaktivních jedinců je tam deset procent, jinde na saském území je to čtvrtina až třetina. Zvířata mohou přebíhat i do Česka.
Prase divoké (ilustrační snímek)

Prase divoké (ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Nejhorší situace je v jižní části regionu Vogtland, z 644 kontrolovaných divočáků byl limit 600 becquerelů v kilogramu masa překročen ve 166 případech. Mnohem lepší situace je v sousední oblasti Cvikov a Krušných horách, kde z 325 kontrolovaných divokých prasat byl limit překročen ve 36 případech,“ řekl mluvčí saského Ministerstva životního prostředí a zemědělství Frank Meyer.

Česká měření zatím vysokou radioaktivitu v mase divočáků v Krušných horách neprokázala. Radioaktivní prasata však mohou ze Saska na české území volně přebíhat.

Divočáci v Sasku u českých hranic jsou kvůli jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 stále radioaktivní. Prokázaly to podzimní testy německého Ministerstva životního prostředí. Vyplývá z nich, že každé desáté prase na saské straně Krušných hor je kontaminované a jeho maso by se mělo zlikvidovat.

„U nás jsme zatím žádný takový problém neměli. Divočák ale za noc uběhne i přes 40 kilometrů, nedá se vyloučit, že kontaminované prase se u nás vyskytnout nemůže. Migrují ale jednotlivci a žádného jsme neobjevili,“ řekl ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Přípustná hranice 600 becquerelů v kilogramu masa platí ve všech státech Evropské unie. Je to ale nízká a přísná hladina, takže konzumace takového masa by zdraví člověka neohrozila.

„Není to nic dobrého a zdravého, ale člověk by se takovým masem musel živit ve velkém množství, aby byl ohrožen. Při množství konzumované zvěřiny v Česku by to nikoho neohrozilo,“ poznamenal Pilous.

Radioaktivita se do masa divočáků dostává z podzemních hub

Divoká prasata jsou radioaktivní kontaminací postižena nejvíce. Kromě žaludů či bukvic se totiž živí i kořínky a houbami v zemi. Jejich pochoutkou jsou třeba lanýže a další druhy hub jako třeba jelenka obecná, ve kterých je koncentrace radioaktivních látek vysoká. V půdě se radioaktivní cesium 137, jehož poločas rozpadu je 30 let, drží mimořádně dlouho.

První měření v Sasku proběhlo v září roku 2012. Po zjištění vysokého počtu kontaminovaných divočáků bylo testování rozšířeno i do okresů Cvikov a Krušné hory. Ve Vogtlandu od září loňského roku do letošního srpna z 644 kontrol testy odhalily 166 kontaminovaných divokých prasat.

„Ve Vogtlandu je tak kontrolováno každé zastřelené prase, ve Cvikově a Krušných horách se testy dělají namátkově,“ přiblížil mluvčí saského ministerstva Meyer.

Tak velké rozdíly v kontaminaci divočáků na poměrně malém území souvisí s tím, jak se z Černobylu šířil radioaktivní mrak. „Hodně záleželo na tom, kde pršelo a kam srážky ten radioaktivní prach strhly k zemi. Ta oblast pak může být velmi malá a ve Vogtlandu v té době bohužel pršelo,“ přibližuje ředitel veterinární správy Pilous.

V Česku žijí radioaktvní divočáci na Šumavě

V Česku byly nejvíce zasažené oblasti Jeseníků, Novohradských a Orlických hor, Králického Sněžníku a Šumavy. Náhodné zkoumání na Šumavě ukázalo, že houby tam mají až 2000 becqerelů a borůvky 1500. Právě tady divočáky vyšetřují také, loni ze 73 vzorků povolenou hranici překročilo 55, v roce 2012 ze 61 vzorků neprošlo 45.

Ke konzumentům se takové maso nedostane, protože se likviduje. Majitel honitby či myslivec pak dostává od státu náhradu. To platí i v Sasku. Za kilogram divočáka tam myslivec dostane 3,5 eura, za průměrného stodvacetikilogramového je to 420 eur.

„10,23 eura je náhrada za veterinární vyšetření prasete, 204,52 eura za dospělého divočáka a 102,26 eura za mladého,“ přiblížil Meyer.

Testy divočáků jak v Sasku, tak i na Šumavě budou pokračovat i v dalších letech. Hladina kontaminace se totiž může měnit.

„Je zajímavé, že dřív už tak vysoká nebyla a znova se objevila. Může to být způsobené i tím, že se jeden rok neurodí tolik žaludů, bukvic a kaštanů a divočáci si pak o to víc pochutnávají na houbách,“ míní Pilous.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Masarykova ulice je vedle dálnice druhá hlavní trasa z Teplic do Ústí. Ta je...
Řidiče trápí v Teplicích řada uzavírek, opravy ale skončí v termínu

Dopravní situace v Teplicích stále připomíná chaos. Řada ulic je kvůli rekonstrukci uzavřená a řidiči musí často využívat objízdné trasy. Dobrou zprávou je, že...  celý článek

Opilý řidič u Tvarožné Lhoty nezvládl odbočení a ulomil ze sakrální památky...
Opilý řidič v náklaďáku třikrát boural, trefil se i do kříže s Kristem

Policie v Lounech stíhá řidiče nákladního auta, který v sobotu sedl opilý za volant a celkem třikrát u obce Minice naboural. Nejprve do stromu, pak do dopravní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Servírka upozornila hosta na zákaz kouření, hodil po ní půllitr

V hostinci Mlíkárna v Litvínově napadl host servírku za to, že mu řekla, ať zhasne cigaretu. Když ho žena upozornila na zákaz kouření, muž jí začal nadávat a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.