Když povodeň před týdnem vtrhla do bytu rodiny na Litoměřicku, voda vyplavila i dětský pokojíček. Čtyři děti teď těžce nesou, že přišly o hračky. Dvanáctiletý chlapec se týden po povodních pořád bojí vrátit domů. Voda, která se rychle přihnala, ho hodně vyděsila. Zatímco rodiče již domov opravují, on stále bydlí u příbuzných.
Takové příběhy se vybavují psycholožce Soně Pančochové ze Zlína, která posledních osm dní v Ústeckém kraji psychologickou pomoc ve vytopených obcích koordinovala.
"Pro toho chlapce, který s bojí domů, jsme doporučovali pedagogicko-psychologickou poradnu. Je třeba, aby s ním někdo delší dobu pracoval a nebylo by vhodné, abychom s ním byli my a pak ho předávali někomu dalšímu," říká Pančochová.
Posttraumatický tým se snažil projít všechny vytopené obce na Litoměřicku, Děčínsku a Ústecku, poslední dva dny byl i na Lounsku.
"Máme zkušenost, že pokud je povodeň hodně rozsáhlá, na zatopené obce se zaměří mediální i humanitární zájem. Ale stranou mohou zůstat místa, kde byly vytopené třeba jen tři domy. Jenže jejich obyvatelé byli postižení stejně a kvůli nezájmu pak na tom bývají psychicky hůř než ostatní," říká Pančochová.
Starostové radí, kdo je na tom nejhůř
O lidech, kteří potřebují podporu, se většinou dozvídají od neziskovek, sousedů a starostů.
"Starostové své lidi znají. Od jednoho jsme se dozvěděli o ženě, která prožila jedno trauma, když její manžel spáchal sebevraždu. A nyní prožívá druhé," říká Pančochová.
Členové týmu se lidí nejprve ptají, jak zvládají situaci, jestli jim něco chybí, jestli něco potřebují.
"Oni se pak většinou sami rozpovídají o tom, co se jim stalo. A na nás je, abychom je podpořili, sdělili, že je někdo s nimi a že nezůstali na všechno sami. Třeba tím, když řekneme, že nás posílá starosta, který na ně myslí," přibližuje Pančochová.
Posttraumatický tým nedává jen útěchu, ale i konkrétní rady a také nabízí dobrovolníky na úklid. Někteří lidé, zvláště ti, kteří ještě povodně nezažili, se totiž bojí nebo ostýchají sami říct o pomoc.
Na lidi vše teprve dolehne, obává se starosta Křešic
Psychologicky vyškolení hasiči s pracovníky Červeného kříže byli třeba v Křešicích na Litoměřicku, obci, která patří k nejzničenějším místům v Česku. Tady bude úklid trvat podle starosty Václava Kovaříka ještě měsíc možná dva.
Starosta Kovařík sám o psychickém stavu zdejších lidí mluvit nechtěl. "To je hluboce osobní," řekl.
Obává se ale, že pomoc psychologů v obci ještě bude potřeba.
"Lidé se včera nebo předevčírem vrátili do svých domovů a viděli tu katastrofu. Teď do úmoru pracují, padají, ale vydrží. Jenže až si odpočinou a sednou na lavičku, všechno na ně dolehne," uvažuje Kovařík.
