Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Průzkum památek na Litoměřicku odhalil skrytou židovskou modlitebnu

  11:20aktualizováno  11:20
Odborníci z Národního památkového ústavu a ústecké univerzity dokončili čtyřletý výzkum památek v Milešově na Litoměřicku. Největší překvapení je čekalo v takzvaném vdovském sídle, které nechal vybudovat majitel panství pro svou matku. Objevili v něm zapomenutou židovskou modlitebnu.

Dedikační nápis zřízení modlitebny datovaný do roku 1817 | foto: Kamil Podroužek, UJEP

„Při zaměřování patra zadního křídla zámečku jsme našli místnost, kde pod omítkou prosvítaly nápisy. Když se narosily vodou, tak se ukázalo, že jsou to hebrejsky psané biblické citáty z 20. let 19. století,“ popsal nález Antonín Kadlec z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Fotogalerie

Odborníky na modlitebně překvapilo, že byla skrytá před veřejností. „Běžné je, že vstup do modlitebny je jasně označený. Tady tomu tak nebylo. Dokud nevejdete dovnitř, nepoznáte, jakou funkci měla,“ řekl k nálezu Kamil Podroužek z ústecké univerzity.

Důvodem mohl být fakt, že tehdejší vrchnost sice Židy tolerovala, protože někteří členové komunity uměli vyrábět žíravinu potaš užívanou k výrobě skla, avšak nechtěla je mít příliš na očích.

Milešov mapovalo na čtyřicet vědců mnoha oborů zejména kvůli pestrosti tamních památek. V Milešově se totiž dochovala řada objektů různých typů včetně hradu, zámku, kostela a mnoha drobných památek.

„V rámci svého projektu jsme nejen dokumentovali ohrožené kulturní dědictví severozápadních Čech, ale chtěli jsme si i vyzkoušet jednotlivé technologie a přístupy na reprezentativní lokalitě. A Milešov k tomu byl ideální, navíc nebyl nikdy hlouběji probádán,“ poznamenal památkář Kadlec.

Památkáři otestovali moderní technologie

Zajímavé poznatky získali odborníci díky moderním technologiím, které při výzkumu používali.

„Pracovali jsme třeba s infrakamerami nebo 3D skenery, kdy jsme ověřovali, které přístroje se hodí pro který typ staveb. Prováděli jsme také dendrochronologické průzkumy, kdy se podle stáří dřeva určuje stáří stavby,“ přiblížil Kadlec.

Mapování památek

Projekt Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, jehož byl výzkum Milešova součástí, probíhal na území Ústeckého kraje a částečně i Libereckého a Karlovarského kraje od roku 2012 a potrvá do konce roku 2015.

Jeho cílem je přispět k zachování kulturního dědictví v této oblasti, která je podle Národního památkového ústavu z hlediska historické zátěže a aktuálního stavu regionu jednou z nejproblematičtějších oblastí ČR.

Projekt přišel na 22 milionů korun.

Právě dendrochronologický průzkum ukázal, že došlo k výrazným stavebním proměnám některých staveb.

„Některé dokonce původně vypadaly zcela jinak, než je vidíme dnes. Například vdovské sídlo mělo vyhlídkový pavilon, o čemž jsme neměli ponětí,“ dodal Kadlec.

Moderní technika tak podle něj může znalosti památkářů výrazně znásobit.

„Zkušené oko památkáře třeba předpokládá, že v omítnuté kamenné stěně byly kdysi dveře. Infrakamera to potvrdí, aniž bychom museli sáhnout do zdiva,“ poukázal Kadlec.

Výsledky jsou na výstavě v Ústí

Vědcům během výzkumu výrazně pomohli i místní lidé, kteří jim poskytovali staré snímky či dokumenty, ale i cenné informace. Například o tom, kde leží ztracený podstavec k soše svatého Josefa, kterou historici znali jen z fotografií.

„Kuriozitou je pak to, že jsme vytvořili 3D model zvonice kostela sv. Antonína Paduánského, z níž zbyly jen základy. Podařilo se nám to díky starým fotografiím a také filmu Páni kluci, který se zde natáčel,“ řekl Kadlec.

Výstupy projektu včetně informací o jednotlivých památkách i moderních výzkumných technologiích mohou zájemci až do konce listopadu zhlédnout na výstavě Milešov ve středověku a raném novověku na zámku v ústeckém Krásném Březně.

Lidé se také na stránkách projektu mohou podívat na mapovou aplikaci, která ukazuje proměnu krajiny pod Milešovkou a její kulturní dědictví. Před dokončením je i databáze téměř 300 ohrožených památek severozápadních Čech.

„Práce na této mapové aplikaci nebyla veselá, protože z řady památek zbyla jen torza. Radost nám naopak dělá, že čtyři z objektů, kterým jsme se v Milešově věnovali, prošly nebo procházejí opravou, například kaple se sousoším Kalvárie,“ dodal Kadlec.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stará Škoda 105 S, kterou kvůli nezájmu musely úřady zlikvidovat.
Hlídka honila po poli auto s opilcem, jiný opilý s ním pak zbořil plot

Policie v Teplicích stíhala na poli starou škodovku, ve které jí unikal opilý devatenáctiletý řidič. S autem zajel až k maringotce, kde popíjeli jeho známí, a...  celý článek

Eskorta přivádí Viktora Yanchiho k chomutovskému soudu.
Falešným dolarům se po nákupu auta odlepil roh, kupec dostal tři roky

Na tři roky do vězení poslal chomutovský okresní soud devětadvacetiletého Viktora Yanchiho z Ukrajiny. Loni v únoru zaplatil prodejci za auto falešnými...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.