Rok bez protiromských demonstrací. Není to náhoda, říká psycholog

Uplynulý rok byl pozoruhodný z pohledu soužití Čechů a Romů. V Ústeckém kraji se neuskutečnila ani jedna protiromská demonstrace, což se nestalo několik let. Mohlo by se zdát, že pozornost od romského problému jen odvedla uprchlické krize. Důvodů je ale mnohem víc.

„Určitě to není náhoda,“ míní o letošním poklidnějším soužití Čechů a Romů psycholog a soudní znalec Josef Kovářík.

Dříve to bylo pokaždé stejné. Lidé si nejprve stěžovali na krádeže a přepadávání a rostla v nich frustrace z pocitu, že nikdo jejich stížnosti neřeší a neposlouchá. K tomu se přidávaly důsledky vleklé ekonomické krize. Nespokojení se svými životy byli i Romové, kteří končili sestěhovávaní do ubytoven a ghett.

Napětí rostlo v obou skupinách. Pak stačil incident, při kterém Romové někoho napadli, a lidé vyšli do ulic. Právě to se stalo, když v roce 2011 zaútočili Romové v Rumburku na šestici mladíků, v roce 2012 ve Varnsdorfu na muže, jeho partnerku a rodiče, v roce 2013 v Duchcově na manželský pár a loni v Děčíně na hosty baru Calipso.

Protiromská demonstrace v Duchcově v květnu 2013:

29. května 2013

Mnohem rychleji než politici pak zareagovali radikálové, kteří dali lidem falešný pocit, že oni je poslouchají a na jejich problémy hlasitě upozorňují. Demonstrace místním ukradli, aby mohli prohlubovat vášně a prát se s policií.

Letos přišel zlom. „Je to výsledek mnoha faktorů: opatření radnic, městské vyhlášky, působení speciální pořádkové jednotky, zlepšený přístup koordinátorů, kteří pracující v romských komunitách, změny ve výchově... Vemte si, jak ubylo útoků na úřední osoby,“ vypočítává Kovářík.

Problémová rodina se odstěhovala, v Duchcově je klid

Například v Duchcově dělali problémy členové jedné rodiny, která se přistěhovala z Anglie. Situace se uklidnila hned, jak se rodina zase odstěhovala. Radnice se teď snaží, aby se atmosféra znovu nevyostřila. Starosta Duchcova Zbyněk Šimbera vidí hlavní zásluhu v nulové toleranci vůči lidem, kteří obtěžují ostatní, v rozsáhlém kamerovém systému a důsledné spolupráci strážníků, sociálky a policie.

Demonstrace v Ústeckém kraji

• 2011 - V Rumburku a Varnsdorfu neuplynul v srpnu a září týden, aby se nepořádaly demonstrace a pochody k romským ubytovnám. Na Šluknovsko mířily speciální policejní posily, přijížděli ministři i premiér Petr Nečas.
• 2012 - Ve Varnsdorfu se demonstrace pořádaly hned v lednu, další následovaly během roku.
• 2013 - Série protestů v Duchcově v červnu přerostla v bitvy radikálů s těžkooděnci, nepokoje se rozšířily znovu i do Varnsdorfu a Děčína.
• 2014 - Červencové protiromské pochody v Děčíně.

„Když se někde objeví parta výrostků, strážníci hned kontrolují totožnost a zjišťují, odkud jsou a co tam dělají,“ říká starosta.

Pomohla podle něj i vyhláška, která od března zakazuje piknikovat na chodnících a na vybraném veřejném prostranství.

„Když jsme ji vydali, lidé se zlobili, že nemají kde vysedávat. Aspoň jsme je donutili uklidit si dvorky, kde tráví čas dnes,“ uvedl Šimbera.

Úklid a čistota je podle Šimbery stejně důležitá jako pocit bezpečí. „Když to všechno lidi vidí, nemají potřebu demonstrovat,“ doplnil.

Udržet klid v Duchcově pomáhá i místní podnikatel Stanislav Spurný, který skupuje činžáky v odstrčené lokalitě Jižní město, opravuje je a pronajímá slušným lidem. I díky tomu místní přestávají Jižní město vnímat jako ghetto.

Ghetta se proměňují

V Ústí nad Labem se podobně snaží zlepšit život v ghettu „ústecký čert“ Boris Rudý (psali jsme o něm zde). Také on skupuje v Předlicích zničené domy, opravuje je a pronajímá.

Proměňuje se i litvínovské sídliště Janov. Za 150 milionů korun tu samospráva opravila veřejná prostranství, školní budovy nebo hřiště. Nedávno se otevřela nová školka, díky níž mohou janovské děti bez handicapu nastoupit do základní školy. Neziskové organizace pracující s dětmi, nabízejí sociální služby a poradenství.

Problémem Janova zůstává vysoká nezaměstnanost, spolek Libuše proto spolupracuje s úřadem práce, pomáhá s rekvalifikacemi a výběrem lidí pro dotovaná pracovní místa.

Příkladem integrace jsou hlavně Obrnice na Mostecku, kde tvoří Romové asi 40 procent z 2 500 obyvatel. Obrnice platí terénní pracovníky, kteří si získali respekt v romské komunitě, i domovnice, které se v domech starají o pořádek a vztahy mezi nájemníky.

Radnice nabízí aktivity pro mládež a dlouhodobě nezaměstnaným dává práci. Vykupuje ale také byty, aby je nezískali spekulanti a neposlali do obce další chudé lidi, kteří by bez vztahu k obci mohli soužití místních lidí narušit. Zničené prázdné domy zakonzervuje, loni jeden na vlastní náklady nechala zbourat.

Křiklounům poskytla nový cíl uprchlická krize

K tomu všemu dohlíží na pořádek díky posilám více policistů než dřív a pomohla i vyhláška ministerstva životního prostředí, která od 1. března zakazuje sběrnám vyplácet za železo peníze na ruku. Tím ubylo krádeží kovů, které obyvatele severočeských obcí obtěžovaly a zvyšovaly napětí.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Ke zklidnění ale přispělo i to, že agresivním křiklounům, kteří v minulosti jezdili na sever Čech za „zážitkovým násilím“, jak jejich motivaci k protestům označují policisté, si našli náhradní cíl - uprchlíky. Protiislámské akce v Teplicích nebo Ústí ale zlákaly jen nepatrné množství lidí.

Zároveň ale také nedošlo k žádném násilnému incidentu, který rozpoutával reakce a masivní demonstrace v minulých letech. Psycholog Kovářík se však domnívá, že i kdyby se letos stal útok podobný například tomu v Duchcově, lidé už by do ulic nevyšli tak masivně jako dřív.

Podle něj totiž násilné incidenty nespouštěly demonstrace samy o sobě, ale nepokoji vyvrcholily obecné frustrace z dlouhodobě neřešených problémů. „A ty se už řešit začaly,“ dodal Kovářík.