Hasiči zkoumají místo, kde se zahrada propadla do dolu Glück Auf (Zdař Bůh)...

Hasiči zkoumají místo, kde se zahrada propadla do dolu Glück Auf (Zdař Bůh) založeného v roce 1871. Kráter má tvar obráceného trychtýře, takže na povrchu je vidět jeho nejužší část. Hasič do ní kouká z položeného žebříku, aby se lépe rozložila jeho hmotnost (29. října 2013). | foto: ČTK

V Horním Jiřetíně se propadla zahrada do uhelného dolu z 19. století

  • 30
V Horním Jiřetíně na Mostecku se už podruhé v letošním roce propadla země. V jedné ze zahrad ve Slepé ulici se v neděli vytvořil kráter, který má metr v průměru a asi osm metrů do hloubky. Propad nejspíš souvisí s hlubinnou těžbou uhlí v 19. století.

"Bylo to na soukromé zahradě, takže nějaké nebezpečí tam potenciálně bylo," komentoval místostarosta Vladimír Buřt skutečnost, že se při propadnutí zeminy nikomu nic nestalo.

Na místo okamžitě vyjeli profesionální hasiči z nedalekého Litvínova i místní sbor dobrovolných hasičů. Díru v zemi zkontrolovali a vytyčili páskou zákaz vstupu na plochu o rozloze 20 krát 20 metrů.

Kráter má tvar obráceného trychtýře, takže na povrchu je vidět jeho nejužší část.

"Nejbližší budovy jsou od trhliny vzdáleny 30 a 80 metrů, ty ohroženy nejsou," poznamenal mluvčí hasičů Lukáš Marvan.

Během středy by měli díru zakrývat pracovníci mostecké báňské záchranné služby, kteří se na místo rovněž přijeli podívat už o víkendu. S vedením obce se dohodli, že propad zasypou směsí zeminy a popílku. Postup tedy bude stejný jako v lednu, kdy se ve stejné lokalitě země propadla také. Tehdy byla díra ještě větší, průměr jámy byl kolem šesti metrů (o lednovém propadu zde).

Že se sešly dva propady v jediném roce je podle místostarosty spíš náhoda. "Propady nejsou nijak časté. Je pravda, že letos došlo už ke druhému, ale předtím se nic nestalo několik let," upozorňuje Buřt.

Radnice si nechá udělat průzkum

Země se opakovaně propadla v lokalitě, kde se v 19. století hlubinně těžilo uhlí v dole Glück Auf. S tím souvisí také současná pravidla pro výstavbu domů, které nesmí vznikat v místech, kde kdysi bývaly štoly, a proto jsou nad nimi jen zahrady.

Horní Jiřetín chce nyní objednat podrobný geologický průzkum horní části obce, v jejíž blízkosti se těžilo. Pomoci by v tom mělo i ministerstvo životního prostředí, a to jak v zajištění průzkumu, tak v jeho financování.

Průzkum by mohl mít pro obec i další význam. Vedle zmapování případné hrozby dalších propadů by mohl naznačit, kolik je skutečně pod obcí uhlí a zda tak má skutečně cenu neustále řešit prolomení limitů, které by pro Jiřetín znamenalo zánik.

"Čísla o zásobách uhlí, která těžaři uvádějí, jsou podle mě zavádějící a nadhodnocená. V minulosti už se tady právě hlubinnou těžbou uhlí vybralo," tvrdí Buřt.