Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hlavně ať už rozhodnou, přejí si v Jiřetíně lidé, firmy i obce z okolí

  13:08aktualizováno  13:08
Život ve dvoutisícovém Horním Jiřetíně a sousedních Černicích je kvůli nejistotě o budoucnosti těžebních limitů stále složitější. Řada lidí čekání nevydržela a odešla, ostatní vyčkávají, co bude. Aby už o další těžbě bylo jasno, si přejí nejen oni, ale i místní firmy a okolní obce.

Rypadlo na lomu ČSA, který by při prolomení limitů zničil Horní Jiřetín a Černice. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

Například manželé Böhmovi si na okraji Černic opravují bývalý strážní domek. Je zateplený a má novou fasádu. Ivana Böhmová s manželem jeho opravou strávili patnáct let. „A pořád ještě nejsme hotoví. Děláme to sami, takže to zabere spoustu času,“ říká Böhmová.

Verdikt padne do července

O prolomení, či zachování limitů těžby hnědého uhlí rozhodne vláda v příštích týdnech, nejpozději by to měla udělat do července.

Verdikt souvisí s novou státní energetickou koncepcí, jež počítá hlavně s využitím jaderné energie v kombinaci s uhlím.

Vláda musí rozhodnout, kolik uhlí stát potřebuje a zda je nutné hranice pro těžbu uhlí posouvat.

Jednou z možností je, že k prolomení limitů dojde jen na lomu Bílina, kde těžba neohrožuje lidská sídla. Rozšíření lomu ČSA naopak znamená zánik Horního Jiřetína a Černic.

Uhlí je pro Česko důležité pro výrobu elektřiny i tepla. Kritici prolomení limitů tvrdí, že uhlí z ČSA není potřeba a dvě obce zaniknou zbytečně.

Zastánci posunu těžby zdůrazňují energetickou nezávislost a strategický význam.

Přitom se může stát, že už za pár týdnů vláda rozhodne o prolomení limitů pro těžbu uhlí na lomu ČSA Severní energetické a manželé stejně jako další obyvatelé Černic a sousedního Horního Jiřetína budou muset zvažovat, kam se přestěhují.

„Nad tím ale nemá cenu přemýšlet. I kdyby to tak dopadlo, určitě ještě pár let potrvá, než tady těžba začne,“ říká Böhmová. Proto zatím nemá pocit, že by oprava domku byla zbytečnou prací.

O tom, kam by se manželé případně chtěli stěhovat, proto nepřemýšlejí. „O tom jsme se vůbec nebavili. Neuvažujeme takhle, budeme to řešit, až to přijde. Jestli to přijde. Ani nevíme, jakou by měl náš dům hodnotu,“ přemítá Böhmová.

V případě prolomení limitů by těžaři nabídli lidem z Horního Jiřetína a Černic, buď že jim postaví nové sídlo, nebo že je vyplatí jednotlivě.

Těžaři: Postavíme novou obec, zaplatíme dvojnásobek

„V hrubých rysech se můžeme bavit o něco více než dvojnásobku odhadní ceny za nemovitosti. Nabízíme, že postavíme celou obec. Kdo se bude chtít stěhovat individuálně, ten to bude mít složitější, pak může být kompenzace vyšší asi o půl milionu,“ popsal přibližné náhrady v případě prolomení limitů generální ředitel Severní energetické Petr Kolman.

Fotogalerie

Podle průzkumu, který si v roce 2013 u společnosti STEM objednali těžaři ze Severní energetické, se za „zcela zásadní odpůrce“ těžby považuje 42 procent obyvatel. Dalších 15 procent patří „spíše mezi odpůrce“, ale více než 40 procent obyvatel v posunutí hranic těžby problém nevidí. A většina z této skupiny by domy těžařům prodala.

Mezi ně patří například manželé Lehkých, kteří bydlí 26 let v rodinném domku na okraji Horního Jiřetína a sami si ho postupně opravili. Vladimír Lehký totiž po operacích kolen a kyčlí chodí už deset let o holích a uvítal by proto bezbariérové bydlení.

„Bezbariérově máme upravené jen přízemí domku, přitom ložnice je v patře. Když mě večer rozbolí noha, musím spát tady dole na gauči, protože nahoru se nedostanu,“ říká.

Manželé proto sní o tom, že jim těžaři postaví nový dům třeba vedle Vtelna nebo v nové zóně rodinných domků u jezera Benedikt. „Tam by se nám líbilo, Chtěli bychom samozřejmě mít něco novějšího a lepšího. Líbil by se nám přízemní bungalov,“ říká Miloslava Lehká.

Lidé odcházejí, domy skupují spekulanti

Lehkým navíc postupně ubývají sousedé v ulici. „Někdo dům raději prodal a odstěhoval se, nechtěl žít v nejistotě, co bude. Jedněm známým se odstěhovali sousedé z jedné i druhé strany, tak šli také pryč, protože jim hrozilo, že to buď vedle nich bude chátrat, či se tam nastěhuje někdo problémový,“ poznamenal Lehký.

Domy skupují spekulanti, kteří je buď nechávají prázdné, nebo do nich stěhují problémové nájemníky. „Když občas přijdu do restaurace, jsou tam lidé, které jsem nikdy neviděl. A když některé z nich člověk vidí, mimoděk si překontroluje kapsy,“ říká Petr Leichner, jeden ze zakladatelů sdružení Dialog, jež prosazuje dohodu s těžaři.

Server Aktuálně.cz například nedávno shromáždil desítky kupních smluv, které dokazují, že pětinu domů ve městečku skoupily v posledních pěti letech firmy místního podnikatele a zastupitele Milana Nečase. Jde o více než 120 rodinných domů, okolo 40 staveb, většinou garáží nebo rekreačních chat, a dalších 15 hektarů pozemků. Nečas do nemovitostí podle serveru stěhuje zejména sociálně slabé, kteří inkasují od státu příspěvky na bydlení a platí z nich nájemné.

Podzimní volby v Horním Jiřetíně ale vyhrála uskupení, která likvidaci města a prolomení limitů odmítají. Starosta Vladimír Buřt je proto přesvědčený, že přes 70 procent obyvatel s těžaři vyjednávat nechce (rozhovor zde).

Netoužíme vydělat na ničení města, říká šéf demoliční firmy

V paradoxní situaci je místní firma Cannoneer, která dává práci více než sedmi desítkám lidí. Firma se totiž zabývá demolicemi a recyklací materiálu.

„Teoreticky bychom mohli bourat i sami sebe, ale nikdo z nás netouží po tom, aby vydělával na ničení místa nebo okolí, kde pracuje. Navíc by to nebyla tak velká zakázka, my spíše provádíme demolice velkých průmyslových objektů,“ říká jednatel a ředitel společnosti Cannoneer Zbyněk Ortmann.

Také tuto firmu trápí hlavně nejistota. Neví, jestli má investovat miliony do zateplení a modernizace svých budovy, asfaltových cest v areálu a stavby vrátnice místo provizorní buňky, nebo se připravovat na stěhování do nového areálu.

„My jsme připraveni na obě varianty, ale hlavně bychom už potřebovali nějaké rozhodnutí, ať je jakékoliv. Je to důležité pro investice a další rozvoj,“ poznamenal Ortmann.

Starostové okolních obcích nevědí, na co se připravit

Na rozhodnutí ale čekají i starostové okolních obcí. Očekávají, že pokud by lidé z Horního Jiřetína museli odejít, mnozí by se chtěli přestěhovat k nim.

„Museli bychom se na to připravit, je nutné přetvořit infrastrukturu obce na vyšší počet lidí - rozšířit školku, zajistit svoz odpadu či zásobování. Už se tady někteří lidé z Horního Jiřetína byli i ptát. U nás je výhoda, že se už s některými obyvateli znají. Bydlí tady totiž lidé z jiných zbořených obcí, například z Dolního Jiřetína,“ říká například starosta Vysoké Pece Milan Čapek.

Podle starosty Nové Vsi Davida Kádnera jsou horské obce schopné nabídnout pozemky pro stovky lidí. „Pokud má k prolomení limitů dojít, je logičtější, aby noví obyvatelé oživili horské obce, než aby vznikal nový satelit bez historie,“ míní Kádner.

Vláda bude o limitech jednat nejspíš v červenci. Ministr průmyslu Jan Mládek ve středu při návštěvě Mostecka řekl, že trvá na návrhu částečného prolomení limitů na dole ČSA, což by znamenalo zánik asi 170 domů v nejspodnější části Jiřetína. Návrh přitom odmítají jak těžaři, tak jiřetínská radnice. „Zatím nemám lepší nápad,“ komentoval to Mládek.

Konečné rozhodnutí bude souviset se schvalováním státní energetické koncepce a hlavně s vyhodnocením odborných studií. Ty se nyní tvoří a měly by říct, zda Česko potřebuje, či bude potřebovat uhlí za současnými limity těžby, které platí od roku 1991.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústecký neurochirurg Petr Vachata.
Operujeme až deset těžkých úrazů krční páteře ročně, říká neurochirurg

Německý řidič utrpěl při nedávné nehodě v Teplicích vážné zranění páteře. Podobné případy ale lékaři v Ústí nad Labem zvládají. „U velmi těžkých úrazů páteře...  celý článek

Zámky zamilovaných na mostě přes Čertovku nedaleko Velkopřevorského náměstí.
Zhrzení milenci ničili most u Chomutova, zámky lásky proto zmizely

Ze zábradlí mostu v Bezručově údolí u Chomutova zmizely zámky, které sem připevňovali zamilovaní jako symbol své lásky. Město je nechalo odstranit, protože...  celý článek

Barbora Suchanová s glukometrem, který tým vyvinul. Je velký jako platební...
Klíčem úspěchu bylo poznat soupeře, říká spoluautorka oceněného glukoměru

Trojice českých studentů vytvořila výjimečný měřič cukru v krvi dětí. S vynálezem vyhráli mezinárodní soutěž Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.