Krovy v mosteckém přesunutém kostele jsou mohutnou skládačkou. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Přesunutý kostel v Mostě je výjimečný i svými krovy. Zpřístupní je lidem

  • 2
Přesunutý děkanský kostel v Mostě je unikátní kvůli středověké architektuře a též díky svým krovům. Důmyslné konstrukci střechy ze 16. století se nevyrovná žádná stavba ve střední Evropě. Právě střešní krovy teď jako další zajímavost chtějí pracovníci kostela ukazovat zájemcům.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který byl před 40 lety přesunutý z dosahu hnědouhelné těžby, má původní, téměř půl tisíciletí staré krovy. Ukázal to před časem stavebně historický průzkum.

Krovy se mají stát atrakcí nejen pro turisty, ale i „učební pomůckou“ pro odborné školy. „Oslovili jsme jich asi tři stovky, zejména stavebních, a to z celé republiky. A zájem je,“ říká kastelánka Ludmila Klimplová.

Jen na duben se přihlásilo asi deset škol. Kvůli původním krovům se do Mostu chystají i žáci z blízkého Chomutova, ale třeba také až z Karviné.

Krovy v kostele

  • Ve střední Evropě není žádná další stavba, která by se dala se střechou mosteckého kostela srovnat.
  • V Česku je podobný krov k vidění třeba na kostele sv. Jakuba v Prachaticích či na malostranské Mostecké věži, oba jsou ale výrazně drobnější.
  • Velikostí podobná je jen střecha presbytáře dómu sv. Martina v Bratislavě, ale její dvě úrovně zase nejsou tak důmyslně propojené.

Sama kastelánka přitom netušila, že krovy památkově chráněného kostela jsou tak staré. Začala se o ně více zajímat, až když se zúčastnila jednoho setkání pracovníků Národního památkového ústavu, pod jehož správu kostel patří.

Krokve jsou z jednoho kusu dřeva

„Kolegové tam řešili stáří krovů svých památek a já si uvědomila, že vlastně nevím, jak je tomu u nás. Zadala jsem stavebně historický posudek a ten ukázal, že krov kostela je renesanční,“ překvapilo Klimplovou.

Jsou výjimečné v tom, že se sestavovaly metodou, která se tehdy v Čechách ještě nepoužívala a umožňovala stavět mohutné krovy ve dvou patrech.

Kvůli značnému rozpětí kolem 24 metrů a výšce skoro 15 metrů byla ležatá stolice použitá ve dvou úrovních nad sebou.

„Unikátní je založení sloupků druhé úrovně již v první úrovni na vazných trámech,“ líčí kdysi novátorskou konstrukci Michal Panáček, který krov posuzoval.

Pozoruhodné jsou podle něj i jednotlivé části krovu, krokve, jež jsou navzdory délce 20 metrů z jednoho kusu dřeva.