Preparátorské studio Michala Fišera je plné kůží a vycpaných zvířat.

Preparátorské studio Michala Fišera je plné kůží a vycpaných zvířat. | foto: Karel PešekMF DNES

Preparuje ulovenou žirafu i domácí mazlíčky. Oči jim kupuje v Německu

  • 3
Lidí, kteří se dokážou uživit jako profesionální preparátoři zvířat, je v Česku jen pár. Jedním z nich je Michal Fišer, který má ateliér ve vesničce Srdov nedaleko Úštěka. Pro radost tam provozuje i zoocentrum, kde si lze pohladit živého jelena, srnku či vzácnou kozu bezoárovou.

Odkud se rekrutují vaši zákazníci? Jsou to především myslivci?
To ani ne, základna je velmi široká. Pracuji pro sokolníky, rybáře, muzea, restauruji školní sbírky. Buduji tu navíc zoocentrum, kde chovám zvířata pro svoji zálibu, a chodí se sem dívat lidi, jezdí sem školní exkurze. Snažím se zajistit si peníze z více stran, abych se ze dne na den neocitl bez příjmu.

Michal Fišer

Absolvoval střední zemědělskou školu v Roudnici.

Preparovat zkoušel od studentských let, nejprve ptáky, o které se zajímal.

Později si kupoval za tisíce korun vycpaná zvířata, aby je rozpáral a zjistil, jak jsou udělaná.

Když se zdokonalil, sbíral zkušenosti v preparátorské dílně v Německu.

Svým koníčkem se živí od roku 1998, kdy ho srazilo auto a chtěl si přivydělat k nemocenské. Během čtvrt roku se mu na inzerát rázem sešla práce za dvě stě tisíc korun.

Dostanete se s takovým rozptylem i k preparování exotických zvířat?
Ano, je to ale velmi nárazové. Třeba dva roky není žádné, pak 20 najednou. Nosí mi je lidé, kteří si jezdí zastřílet do Ruska, Afriky, Severní Ameriky. Ať se to někomu líbí či ne, legální lovecká turistika je prostě forma cestovního ruchu. Teď zrovna tu mám legálně ulovenou a dovezenou žirafu z Namibie.

Aby zvíře působilo dokonale, musí mít věrné oči. Kde je sháníte?
Vyrábějí se v Železném Brodě, tam je to ale už na ústupu, a pak se dělají v Německu. Existují katalogy, kde je asi 600 druhů očí. Každý druh zvířete má své typické oko, specifický tvar zřítelnice, je nutné to dodržet.

Je pořízení oka drahé?
Teď už docela ano. Když jsem začínal, stálo desetikoruny. Dnes dáte za velké oči třeba žirafy i tisícikoruny.

Chodí k vám i lidé, kteří si chtějí nechat vypreparovat svého uhynulého psa či kočku?
Moc jich není. Loni jsem dělal tři psy, letos jednoho. Nedávno jsem ale mluvil s paní, která žije v Bavorsku. Dělal jsem pudla, kterého měla 20 let. A říkala, že v západní Evropě už je dost běžná věc dát si své miláčky tímto způsobem zvěčnit. Pravděpodobně to sem také dojde.

Na kolik vypreparování takového psa vyjde?
Je to podle velikosti a pracnosti. Jezevec vyjde na pět tisíc. Když je pes zhruba ve velikosti jezevce, stojí to také tolik. Preparování vlka vyjde na patnáct dvacet tisíc. Když je pes velký jako vlk, blíží se tomu i cena. Pracnost je téměř stejná.

Které zvíře je nejsložitější na vypreparování?
Jsou to ptáci. Vyžaduje to nejvíc praxe a spousta preparátorů také ptáky vůbec nedělá. Je potřeba cvik a znalost ptactva. Každý druh je totiž jiný, jeden pták má křídla posazená níž, jiný výš, jedni skládají křídla nad ocasem, jiní zase pod ocasem. To všechno člověk musí znát. A když to nedodrží, vznikne nakonec úplně jiný pták, což rozpozná na první pohled i laik.

Zmínil jste, že si budujete zoocentrum. Jak funguje?
Spolupracuji ze záchrannou stanicí na záchraně srnčat, muflončat či daňčat. Jeleny a kozy jsem si pořídil pro svou radost. Firmy zabývající se pěstováním dřeva a údržbou krajiny bohužel nyní razí obchodní heslo, že zvěř nepatří do lesa, aby neokusovala palubky nastojato, takže ji z přírody uměle vytěsňují. Pořídil jsem si tak jeleny, protože se mi líbí a bojím se, že v naší přírodě brzy nebude jelen, muflon či daněk kromě národních parků vůbec žít. Kromě jelenů sika Dybovského a muflonů mám také srnčí a daňčí zvěř a kozy bezoárové. Ty v současnosti nechová žádná česká zoologická zahrada.