Waldhauser například pomáhal odkrývat keltskou vesnici s pohřebištěm u Radovesic poblíž Teplic. Vykopávky přiblížily i stravu tamních Keltů.
"Podle opálených a rozštípaných kostiček poznáme, že u Teplic se jedli i tetřevi, žáby, ale třetinu masa tvořilo hovězí," přiblížil Waldhauser.
Na přednášce přiblíží i to, co Keltové pili a poté bude demonstrovat přípravu tehdejších jídel včetně malé ochutnávky.
"V solných dolech v Rakousku se našlo několik lokalit, kde se zachovalo jídlo zakonzervované solí. Třeba kvrdlačka se zbytky jídla. Archeologové studovali kosti a zrekonstruovali, jak se zvěř zabíjela a připravovala. Tím se zjistilo, že nejčastějším jídlem byl hrách se špekem z vepřového nebo kamzičího masa. Nebo že Keltové kuchali prase vleže, ne pověšené jako dnes," říká Waldhauser.
Vnitřnosti z prasete Keltové házeli psům
Keltové při zabijačce nevyužívali celé prase. Jak poznamenala zaměstnankyně muzea Vlasta Tichá, jedli jen maso a vnitřnosti házeli psům.
Přednáška na toto téma zazní v teplickém muzeum poprvé. "Vánoce se blíží a zabijačka je jejich sestra. A tohle je dobrý nápad, jak lidem přiblížit archeologii," poznamenala Tichá.
Waldhauser se účastnil několika mezinárodních projektů, záchranných výzkumů. Je neúnavným popularizátorem Keltů a své působení v oboru zúročil v impozantní Encyklopedii Keltů v Čechách. Loni vydal průvodce Keltské Čechy.
Keltové jsou prvními obyvateli Čech, pro které máme pojmenování. Šlo o velkou skupinu kmenů, která postupně vyspěla v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a náboženstvím. Pak podlehli Římanům. V Čechách prokazatelně žili zhruba od 6. do 1. století před naším letopočtem. Na českém území je podle Waldhausera zhruba 150 keltských lokalit.
