Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pravoslavnému kostelu z dílů z Rumunska pomáhají při stavbě zázraky

  14:37aktualizováno  14:37
Řidiče projíždějící kolem Mostu překvapuje vysoká dřevěná věž vyrůstající jakoby z lesíku u silnice. Ona třicetimetrová věž patří vznikajícímu pravoslavnému kostelu sv. Valentina. Staví ho tu šest tesařů z rumunského městečka Brsana, kteří sem přesunuli svou dílnu a budují kostel tradičními postupy.

Ilie Ioan Benta, jehož firma pravoslavný kostel staví. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Podobných staveb je mimo Rumunsko jen několik. Stojí v Caracasu, Paříži, Chicagu a brzy i v Mostě. Sama stavba už přilákala stovky návštěvníků. Dřevěný kostel v transylvánském lidovém stylu doslova září do daleka a vidět na vlastní oči, jak vznikají bez použití hřebíků a skob, jen z dubového, jedlového a smrkového dřeva jeho stěny a střecha, je fascinující zážitek.

bez železa

Základní konstrukce kostela je celá začepovaná bez kovových spojů. Trámy jsou do sebe navázány tak, že se nemají šanci hnout. Podle tesařů pomáhá i jejich váha. První kov, který se v konstrukci kostela objevil, byly hřebíky zatloukané do střešních šindelů.

"Jsme pyšní na to, že tu můžeme kostel stavět. Máme radost, že to lidi tolik zajímá," říká Ilie Ioan Benta, tesařský mistr, jehož firma kostel staví. Je to její osmadvacátý.

Řemeslníci přivezli trámy, šindele a další dřevěné díly ve třech kamionech z Rumunska. V horském kraji Maramureš, odkud jsou, bylo uměním je vůbec naložit. Na místní silničky se totiž prakticky nevejdou a s průjezdem zatáček byl velký problém.

"Mnoho lidí si myslí, že se tu kostel skládá už z hotových dílů. Tak to ale není. Prakticky vše se dodělává až tady. Dřevo se tu opracovává, tvaruje se, aby trámy zapadly do sebe. Tady vznikají i detaily výzdoby sloupů," upozornil Mikuláš Richard Zdzieblo, tajemník pravoslavného metropolity Čech a Slovenska vladyky Kryštofa. Funguje u stavby jako zázemí pro rumunské tesaře.

Stavba pravoslavného kostela v Mostě.

Stavba pravoslavného kostela v Mostě.

Kostel se staví za každého počasí. Řemeslníci jsou na něm prakticky od chvil, kdy je na práci vidět až do setmění. A když se pokládala na loď kostela věž, což se kvůli silnému větru příliš nedařilo, nechali si na práci posvítit světlomety aut přítomných novinářů. Poctivě se tu ale světí neděle. To je den volna.

Při stavbě kostelů se dějí zázraky

I když v úterý dopoledne silně pršelo, byli na věži dva tesaři a přitloukali šindele. Další jim pomáhal ze země vytahovat do výše prkna a potřebné nástroje. Ze střechy se občas ozval zvuk motorové pily. To když bylo nutné nějakou lať z konstrukce upravit.

Pravoslavný kostel v Mostě v sobě nemá žádné kovové spoje.Vidět zblízka v krovu dřevěné oblouky, uchycené krovy nebo šindele z jejich "rubové" strany rozhodně stojí za to. Při prohlídce vyřezávaného, asi dvoumetrového sloupu (jeden řemeslník na něm pracuje zhruba čtyři dny) jsme si všimli na několika místech konstrukce, že mezi trámy jsou i několikacentimetrové mezery.

VIDEO ZE STAVBY SI PROHLÉDNĚTE ZDE

"To je záměr. Potřebujeme dát šanci materiálu, vždyť bude pracovat," naznačil tesařský mistr Benta. "Pracujeme s vyschlým i mokrým dřevem. Navzájem se dobře stahuje a tím stavbu zpevňuje," dodal s tím, že víc tajemství a pracovních postupů z něj nedostaneme.

Jeden z dělníků Ioan Tibel, který staví pravoslavný kostel v Mostě.

Jeden z dělníků Ioan Tibel, který staví pravoslavný kostel v Mostě.

KOLIK KOSTEL bude STát

Celý komplex přijde zhruba na 48 milionů korun. Podílí se na ní rumunský stát a tamní pravoslavná církev, česká pravoslavná církev, soukromí sponzoři a město Most.

Impulsem k výstavbě bylo například to, že v Česku chybí pietní místo pro padlé Rumuny, kteří se podíleli na osvobození Československa za II. světové války.

Podle něj se při práci na kostelech vždy stane nějaký zázrak. Třeba v Mostě to bylo při pokládání věže. Celý den ostře foukalo a práce se nedařila. Když už to vypadalo, že se bude muset usazení věže odložit, vítr ustal a vše se podařilo. Při jedné z předchozích staveb zas pořád pršelo. Ale jen za tmy, když se nestavělo.

Kostel sv. Valentina bude na okraji Mostu stát během dvou týdnů. Pak se pojede do Rumunska pro okna, dveře a ikonostas. A také se bude rozhodovat o interiéru. Buď bude i uvnitř dřevěný s dřevěnou výzdobou, nebo se stěny nahodí, vybílí a malby budou přímo na nich. Ještě do konce roku proběhne takzvané malé svěcení a začnou tu probíhat nedělní bohoslužby. Slavnostní otevření se chystá na jaro.

Dělníci vztyčují věž pravoslavného  kostela v Mostě.

Dělníci vztyčují věž pravoslavného kostela v Mostě. (5. listopadu 2010)

Během následujících dvou let tu vyroste ještě letní modlitebna a malý monastýr se zázemím pro poutníky. Až tu dřevěný kostel bude stát, možná kdekoho zarazí zvláštní nepoměr mezi jeho malou lodí a velmi vysokou věží. I to souvisí s tradicí transylvánského stavitelství, k němuž takové věže patří. "Čím vyšší je věž, tím je kostel krásnější," prozradil tesařský mistr Benta.

"Umění stavět kostely se nedá prozradit, to se pouze dědí"

Ilie Ioan Benta, jehož firma pravoslavný kostel staví.Tesařský mistr Ilie Ioan Benta a jeho dílna má za sebou stavbu 27 dřevěných kostelů ve stylu transylvánské lidové gotiky. Většinu doma v Rumunsku. Jejich originální architektonický kousek ale slouží pravoslavným věřícím i v Chicagu a brzy bude i v Mostě.

Jak jste se vy a vaši lidé k této práci dostali?
Je to tradiční záležitost, která k našemu kraji patří. Je to věc generací, které si předávají zkušenosti. Máme to zkrátka v sobě. Já sám jsem určitě třetí generace v naší rodině, která kostely staví.

A jak jste se to naučil? Máte nějakou školu nebo to je opravdu předávání řemesla z otce na syna?
Od mala jsem pracoval s tatínkem. Chodil jsem i do kurzů a školy. Ty ale pro tuto práci nejsou zas tak důležité. Opravdu nejvíc jsem se naučil od táty.

Jak vlastně práce na výrobě kostela začíná?
Je potřeba správně vybrat dřevo. Ideální je dub, ale jelikož stavba jen z něj by byla velmi drahá, používá se i smrk a jedle. Když se dřevo správně vysuší, opracuje, namoří, vydrží stavba stovky let. Jen asi po šedesáti letech je potřeba vyměnit šindele. Myslím, že z nás, co v Mostě kostel stavíme, se ale té výměny už nikdo nedožije.

Myslíte, že vaše tesařské umění přetrvá ještě další generace? Máte své nástupce?
Stavět kostely je u nás velmi respektované řemeslo. Lidé mají radost, že nové dřevěné kostely stále vznikají. I proto jsou mladí, kteří se chtějí učit. Já jsem vzal do učení šest mladíků, jsou u mě od patnácti a věřím, že budou pokračovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Ústecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Nové policejní uniformy ze speciálních materiálů
Policisté v Ústeckém kraji chybí, noví většinou neprojdou psychotesty

Na pět desítek policistů schází do plného stavu v Ústeckém kraji. Podle vedení policie noví uchazeči nepřicházejí kvůli nižšímu platu. Podmínky přijetí se ale...  celý článek

Primářka ústecké onkologie Martina Chodacká.
Moderní léčba vrací stále víc pacientů do života, říká šéfka onkologie

Ústecké komplexní onkologické centrum má po jedenácti letech od svého vzniku k dispozici špičkové zázemí. „Díky přístrojovému vybavení, novému zázemí a výborné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.