Skleněná rakev s téměř kompletní kostrou mučedníka ze 4. století čeká na své znovuobjevení v přítmí boční kaple kostela.
Fakta
 Chrám Povýšení Svatého Kříže v Teplicích. |
Přestože sem ostatky nechal přivézt knížecí rod Clary-Aldringenů už v 17. století, dosud zůstávaly stranou zájmu místních i turistů.
„To chceme změnit,“ říká Tomáš Jarolím ze sdružení European Initiatory Institute, které se snaží dostat místo do povědomí veřejnosti.
V Itálii lidé stojí fronty, aby se mohli poklonit ostatkům svatých. Svatý Clari ale dlouho ležel mimo pozornost Tepličanů i odborníků, ač ho měli na očích po celé stovky let.
Chystají se oslavy
První kroky už byly učiněny. Ostatky spočívají v novém relikviáři, zatímco ten ze 17. století čeká restaurování.
V kapli přibyly bezpečnostní skleněné zábrany, připravují se informační tabule v kostele i před ním a vlajka s registrovanou značkou St. Clari na kostelní věži.
„Chystáme také důstojnou tradici oslav a poutního dne, který bude 27. září,“ líčí Jarolím. V dalších fázích se budou připravovat poutní trasy, suvenýry a další aktivity spojené s ostatky a poutním místem.
„Třeba i udělování licencí na využití značky a jména St. Clari místním podnikatelům, kteří je budou chtít využít,“ podotýká Jarolím.
Světce uvařili v horkém oleji
Iniciátoři projektu také stále pátrají po podrobnostech ze života světce, který byl podle předávané tradice uvařen pro svou křesťanskou víru ve vroucím oleji a pro svou „horkou smrt“ je patronem „horkého léčení“ neboli lázeňství.
„Spolupracuje s námi i kníže Hieronymus Clary-Aldringen, v jehož rodinném archivu se mohou ukrývat zajímavé informace,“ vysvětluje Jarolím.
Stále také probíhá bádání ve vatikánských archivech a například i v klášteře v rakouském Seckau, kde jako opat působil hraběcí biskup Aldringen, jenž se zasloužil o darování ostatků z Říma do Teplic.
Přestože novému poutnímu místu požehnal nejvyšší představitel pravoslaví v českých zemích vladyka Michal, bude chrám otevřený nejenom poutníkům z pravoslavných zemí.
„Svatý Clari žil a zemřel v době, kdy se křesťanská církev nedělila na východní a západní. Působil navíc v místě dnešní Dalmácie, tedy mezi Konstantinopolí a Římem,“ připomíná Jarolím.
„Zázrak je pro všechny“
„Chceme proto přilákat všechny křesťany, a nejen je. Tento zázrak je tu pro všechny lidi dobré vůle, kteří hledají a ocení hluboký duchovní zážitek,“ poznamenává.
Přínos projektu pro cestovní ruch už mezitím ocenil hejtman Oldřich Bubeníček, který nad novým poutním místem převzal světskou záštitu. „Věřím, že tento projekt obohatí nabídku turistických cílů v našem kraji,“ říká hejtman.
