Skutečný původ Ploskovického potoka odborníci odhalili nikoli v terénu, ale u monitoru při geomorfologických analýzách Třebušínské kotliny.
„Ukázalo se, že průběh toku neodpovídá spádovým poměrům regionu. Jediným vysvětlením bylo, že jde o umělý tok. Když jsme se na něj přijeli podívat, potvrdilo se to,“ přibližuje okolnosti objevu Vladimír Fárek z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
To, že do ploskovického zámku voda teče umělým náhonem, není novinka. Vědělo se to však jen o posledním úseku od křížení s Těchobuzickým potokem.
„Z modelace ale vyplynulo, že tok je umělý od začátku do konce, tedy skoro sedm kilometrů. K jeho vybudování došlo patrně roku 1720, kdy velkovévodkyně Anna Marie Toskánská stavěla zámek, pro který potřebovala dost vody,“ říká Fárek. Dodává, že vybudování potoka zapadá do kontextu velkých barokních krajinářských úprav.
Velkovévodkyně Toskánská účty zlikvidovala
Informace o vzniku potoka se podle odborníků vytratila ze dvou důvodů. Velkovévodkyně Toskánská totiž likvidovala všechny účty od stavby potoka i zámku, který si stavěla jako únik z nešťastného manželství.
„Druhým důvodem je poválečný odsun původních obyvatel. Odnesli s sebou i tuto informaci, která se mezi nimi mohla tradovat. Poslední zmínka o původu potoka se objevuje ve vlastivědné publikaci J. R. Tesaře z roku 1926,“ doplňuje Fárek.
Přesto lze i dnes v terénu poznat, že potok neteče přirozeným způsobem. „V okolí Chudoslavic je krásně vidět, jak dlouhá hráz potoka osázená stromy kopíruje vrstevnici jižně k Ploskovicím, zatímco všechna voda by měla téci na východ dolů do Chudoslavického potoka,“ upozorňuje Fárek.
Dílo by šlo využít i v současnosti
Hydrologové soudí, že začátkem díla je kratičký potůček, který míří ze Staňkovic svahem právě do Chudoslavického potoka. Jenže v místě, kde dodnes stojí staňkovický mlýn, se potůček nepřirozeně odkloní do pravého úhlu a pokračuje po vrstevnici až k zámku, kde napájel tamní rybníky, fontány a hospodářství.
Poslední stovky metrů pozoruhodného díla však nabízejí nehezký pohled. Potok je svedený do trubek, které popraskaly, a voda se vsakuje. Odčerpávají ji i zahrádkáři, řada z nich má do potoka vyspádované septiky.
Celé vodní dílo lze přitom dobře využít i v současnosti. „Zámek trpí nedostatkem vody, rybník má malý průtok a hnije. Když naopak přijde velká voda, tak jsou Ploskovice zatopené, protože zanesený potok vodu neodvede. Stačilo by přitom za nevelký peníz koryto vyčistit,“ podotýká Fárek.
