Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Při masakru zemřely stovky Němců, Postoloprty výročí nepřipomenou

  6:50aktualizováno  6:50
Postoloprtský masakr ze 4. června 1945 patří k největším hromadným vraždám německých civilistů v Česku. Ve městě bylo postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 Němců včetně pěti chlapců. Přestože od masakru ve čtvrtek uplyne sedmdesát let, Postoloprty si výročí připomínat nebudou.

Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto celkem devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho malého dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. | foto: archiv MF DNES

„K výročí konce války několik vzpomínkových setkání proběhlo, přímo k této události ale žádné nepořádáme,“ uvedl ředitel Kulturního zařízení města Postoloprty Pavel Panenka.

Fotogalerie

Masakr připomněla v únoru přednáška historika Michala Pehra z Akademie věd ČR. V Postoloprtech ji vyslechly zhruba tři desítky lidí.

„Není to tedy událost, která by úplně zapadla. Vnímám pozitivně to, že se o tom začalo otevřeně hovořit již před lety a změnila se reakce lidí. Vyplývá to do značné míry i z toho, že k událostem došlo před sedmdesáti lety a stávají se tak historií, řada lidí a aktérů té doby dnes již nežije. Ale negativum vidím v tom, že je velmi nebezpečné zapomínat na události 2. světové války,“ poznamenal Pehr.

Chlapce postříleli před rodiči

Postoloprty s většinovým německým obyvatelstvem se nacházely na hranici Sudet a druhé, válečné republiky. Na přelomu května a června 1945 byly v tamních kasárnách a bažantnici soustředěny z celého Žatecka stovky zajatých vojáků wehrmachtu, ale i sudetských Němců určených k odsunu.

Odsun Němců

Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945 a 1946.

Podle odhadů byly odsunuty až tři miliony lidí, z nich dvě třetiny do americké okupační zóny, třetina do sovětské.

V takřka vylidněném pohraničí poté zaniklo na tři tisíce obcí.

Hlídala je armáda, takzvané revoluční gardy i jednotky obranného zpravodajství. Ve vypjaté poválečné atmosféře si strážci začali s Němci vyřizovat účty. Mučili je, znásilňovali a mnohé nakonec postříleli. Zabili i pět chlapců, kteří se podle některých pokusili z tábora utéct, další verzí je, že si jen chtěli natrhat v nedalekém sadu ovoce. Hlídka je nejdřív před zraky ostatních zmlátila a poté popravila.

„Vzpomínám si, jak jeden z nich dostal střelu do krku a s posledním úderem srdce mu krev vystříkla jako fontána. Volal svou matku, jeho otec, který seděl tři řady ode mě, to všechno viděl. Jeden z vězňů se pak zbláznil. Vstal a začal tancovat, druhý se začal svlékat,“ popsal MF DNES událost v roce 2007 Peter Klepsch, který čekal v táboře na odsun také.

Kolik lidí v Postoloprtech přišlo o život, se přesně neví. Při exhumaci v roce 1947 bylo v devíti hromadných hrobech nalezeno 763 těl. Podle některých výpovědí ale může být v masových hrobech v okolí města až tisíc dalších.

První vyšetřování masakru v roce 1947 viníky neurčilo. Závěrečná zpráva z vyšetřování zůstala utajena a o masakru se 40 let nemluvilo.

Důstojník se k masakru přiznal, nelitoval ho

Policie se případem začala zabývat v roce 1997, teprve v roce 2009 ale žatečtí kriminalisté označili za hlavní pachatele vražd policejního velitele z Postoloprt Bohuslava Marka a důstojníka Svobodovy armády Vojtěcha Černého, který dával rozkazy ke střelbě. Při vyšetřování v roce 1947 se Černý přiznal i k tomu, že nařídil zastřelení zmíněných pěti chlapců.

Německé oběti odsunu

Vysídlení a pochod asi 20 tisíc Němců z Brna do Rakouska koncem května 1945, zahynulo na 1 700 lidí.

Zavraždění 265 karpatských Němců ze Slovenska v noci na 19. června 1945 u Horní Moštěnice u Přerova.

Masakr v Ústí nad Labem koncem července 1945, 40 až 100 mrtvých.

Při masakru v Postoloprtech bylo postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel, podle některých odhadů bylo mrtvých přes 2 300.

Podle komise česko-německých historiků z roku 1996 se počet německých obětí odsunu pohybuje mezi 20 000 a 30 000, násilnou smrtí zahynulo asi 15 000 lidí.

„Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok,“ vypověděl Černý před vyšetřovací komisí.

Černý i Marek však již zemřeli, takže policie už nyní neměla koho stíhat. Nezodpovězenou otázkou navíc zůstává, zda šlo o jejich osobní iniciativu, nebo jednali s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy už komunisty.

Oběti Postoloprtského masakru připomíná od roku 2010 kříž v bažantnici a pamětní deska na hřbitovní zdi. O zřízení památníku původně požádal krajanský spolek z Německa a chtěl na něj i přispět. Pietní místo nakonec zaplatily Postoloprty samy, zároveň ale z nápisu na desce vypustily slova „masakr“ a „Němci“.

Z textu „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, který krajanský spolek navrhoval, tak zbyl neurčitý nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945“.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Místostarosta Litoměřic zakázal burkiny, využil k tomu web města

Kdyby se náhodou šla nějaká muslimka koupat na litoměřické městské koupaliště, musí mít bikiny nebo klasické jednodílné plavky. Nesměla by mít burkiny -...  celý článek

Pracovnice skanzenu v Březně Karolína Klinecká u kopie pravěkého obydlí. Dům...
Replika pravěkého domu se bortí, řemeslníci ji opraví technikou předků

Nejstarší repliku pravěkého dlouhého domu v Česku čeká rekonstrukce. Čtrnáct metrů dlouhá přízemní stavba v archeologickém skanzenu Březno u Loun má totiž...  celý článek

Loni branami prošlo téměř 200 tisíc lidí. Takhle to vypadalo na Ještědu.
Nezastavitelní míří do Českého Švýcarska, pomoci jim může každý

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.