Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Při masakru zemřely stovky Němců, Postoloprty výročí nepřipomenou

  6:50aktualizováno  6:50
Postoloprtský masakr ze 4. června 1945 patří k největším hromadným vraždám německých civilistů v Česku. Ve městě bylo postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 Němců včetně pěti chlapců. Přestože od masakru ve čtvrtek uplyne sedmdesát let, Postoloprty si výročí připomínat nebudou.

Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto celkem devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných, včetně pěti žen, jednoho malého dítěte a pěti chlapců ve věku od 12 do 15 let. | foto: archiv MF DNES

„K výročí konce války několik vzpomínkových setkání proběhlo, přímo k této události ale žádné nepořádáme,“ uvedl ředitel Kulturního zařízení města Postoloprty Pavel Panenka.

Fotogalerie

Masakr připomněla v únoru přednáška historika Michala Pehra z Akademie věd ČR. V Postoloprtech ji vyslechly zhruba tři desítky lidí.

„Není to tedy událost, která by úplně zapadla. Vnímám pozitivně to, že se o tom začalo otevřeně hovořit již před lety a změnila se reakce lidí. Vyplývá to do značné míry i z toho, že k událostem došlo před sedmdesáti lety a stávají se tak historií, řada lidí a aktérů té doby dnes již nežije. Ale negativum vidím v tom, že je velmi nebezpečné zapomínat na události 2. světové války,“ poznamenal Pehr.

Chlapce postříleli před rodiči

Postoloprty s většinovým německým obyvatelstvem se nacházely na hranici Sudet a druhé, válečné republiky. Na přelomu května a června 1945 byly v tamních kasárnách a bažantnici soustředěny z celého Žatecka stovky zajatých vojáků wehrmachtu, ale i sudetských Němců určených k odsunu.

Odsun Němců

Masová deportace Němců z Československa probíhala v letech 1945 a 1946.

Podle odhadů byly odsunuty až tři miliony lidí, z nich dvě třetiny do americké okupační zóny, třetina do sovětské.

V takřka vylidněném pohraničí poté zaniklo na tři tisíce obcí.

Hlídala je armáda, takzvané revoluční gardy i jednotky obranného zpravodajství. Ve vypjaté poválečné atmosféře si strážci začali s Němci vyřizovat účty. Mučili je, znásilňovali a mnohé nakonec postříleli. Zabili i pět chlapců, kteří se podle některých pokusili z tábora utéct, další verzí je, že si jen chtěli natrhat v nedalekém sadu ovoce. Hlídka je nejdřív před zraky ostatních zmlátila a poté popravila.

„Vzpomínám si, jak jeden z nich dostal střelu do krku a s posledním úderem srdce mu krev vystříkla jako fontána. Volal svou matku, jeho otec, který seděl tři řady ode mě, to všechno viděl. Jeden z vězňů se pak zbláznil. Vstal a začal tancovat, druhý se začal svlékat,“ popsal MF DNES událost v roce 2007 Peter Klepsch, který čekal v táboře na odsun také.

Kolik lidí v Postoloprtech přišlo o život, se přesně neví. Při exhumaci v roce 1947 bylo v devíti hromadných hrobech nalezeno 763 těl. Podle některých výpovědí ale může být v masových hrobech v okolí města až tisíc dalších.

První vyšetřování masakru v roce 1947 viníky neurčilo. Závěrečná zpráva z vyšetřování zůstala utajena a o masakru se 40 let nemluvilo.

Důstojník se k masakru přiznal, nelitoval ho

Policie se případem začala zabývat v roce 1997, teprve v roce 2009 ale žatečtí kriminalisté označili za hlavní pachatele vražd policejního velitele z Postoloprt Bohuslava Marka a důstojníka Svobodovy armády Vojtěcha Černého, který dával rozkazy ke střelbě. Při vyšetřování v roce 1947 se Černý přiznal i k tomu, že nařídil zastřelení zmíněných pěti chlapců.

Německé oběti odsunu

Vysídlení a pochod asi 20 tisíc Němců z Brna do Rakouska koncem května 1945, zahynulo na 1 700 lidí.

Zavraždění 265 karpatských Němců ze Slovenska v noci na 19. června 1945 u Horní Moštěnice u Přerova.

Masakr v Ústí nad Labem koncem července 1945, 40 až 100 mrtvých.

Při masakru v Postoloprtech bylo postříleno a pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel, podle některých odhadů bylo mrtvých přes 2 300.

Podle komise česko-německých historiků z roku 1996 se počet německých obětí odsunu pohybuje mezi 20 000 a 30 000, násilnou smrtí zahynulo asi 15 000 lidí.

„Němci udělali tolik zla, že jim to nikdy nemůžeme odplatit, i kdybych prováděl exekuce každý den. Jestliže německý národ dovedl odpravit 25 milionů lidí, je těžké jednati jinak, chceme-li s nimi držet krok,“ vypověděl Černý před vyšetřovací komisí.

Černý i Marek však již zemřeli, takže policie už nyní neměla koho stíhat. Nezodpovězenou otázkou navíc zůstává, zda šlo o jejich osobní iniciativu, nebo jednali s tichým souhlasem vojenské tajné služby ovládané tehdy už komunisty.

Oběti Postoloprtského masakru připomíná od roku 2010 kříž v bažantnici a pamětní deska na hřbitovní zdi. O zřízení památníku původně požádal krajanský spolek z Německa a chtěl na něj i přispět. Pietní místo nakonec zaplatily Postoloprty samy, zároveň ale z nápisu na desce vypustily slova „masakr“ a „Němci“.

Z textu „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, který krajanský spolek navrhoval, tak zbyl neurčitý nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945“.





Hlavní zprávy

MONEST, spol. s r.o. - Zdeněk Košan
Projektant/ka

MONEST, spol. s r.o. - Zdeněk Košan
Ústecký kraj
nabízený plat: 18 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.