Toto číslo navíc pravděpodobně nebude konečné, protože pro uchování autenticity historických budov je období po povodních možná riskantnější než vlastní přírodní katastrofa. Hlavním problémem je promáčené zdivo a konstrukce budov, které je třeba vhodným způsobem nechat vyschnout nebo vysušit tak, aby další škody nezpůsobily zimní mrazy.
Naštěstí hrady a zámky samotné zasaženy nebyly. Problémem jsou ale jejich podmáčené historické parky, u nichž se skutečná škoda projeví až později. Již nyní je vyčíslena na dva miliony korun.
"Vinou bleskové povodně na zámeckém potoku byly poškozeny jeho břehy, cesty, mostky zámku v Krásném Dvoře. V Libochovicích bylo zaplaveno čtyřicet procent parku, na Jezeří arboretum a zahrada, ve Stekníku se propadla odvodňovací štola, v Doksanech vichřice a déšť poškodily střechu pivovaru," vypočítává Jana Hessová z Národního památkového ústavu v Praze.
Nejhůř ale dopadly památky v Křešicích na Litoměřicku. Třeba dům č. p. 44 a usedlosti č. p. 48 a 74 byly zatopeny do výše 2 metrů.
"Poutní kostel Navštívení Panny Marie, jehož autorem je Octavio Broggio, pak dokonce do výše čtyř metrů," přiblížila Věra Brožová z územního odborného pracoviště NPÚ v Ústí.
Slavný barokní architekt poutní kostel postavil v letech 1708 až 1712 a později ho rozšířil do dnešní podoby. Bohužel stojí nad pramenem a v úžlabině souběžné s řekou Labe. Proto byl již několikrát vyplaven, nejvíce v roce 2002.
Nejvíc povodeň odnesly měšťanské domy
Voda zatopila i kostel sv. Vojtěcha v Počaplech, kostel sv. Kateřiny v Libotenicích, kostel sv. Jana Nepomuckého a dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem nebo sakrální památky ve Hřensku.
Nejdelší je ale seznam poničených měšťanských domů a usedlostí. "V Počeplicích byly čtyři venkovské usedlosti zatopeny do výše 1,5 metru," popsala Brožová.
Podobný osud potkal domy například v Roudnici nad Labem nebo Litoměřicích. Zdejší dům číslo popisné 7 na Lodním náměstí je zasažen natolik, že odborníci čekají problémy s jeho statikou. To se týká i filmaři oblíbeného Dolského mlýna u Jetřichovic.
Škody se nevyhnuly ani technickým památkám, jako například silničnímu mostu v Děčíně, vodnímu mlýnu v Kamenické Stráni nebo lodnímu přístavu ve Vědomicích.
"Ten byl dlouho zatopen prakticky v celém přízemí a lze předpokládat, že to může mít negativní vliv na jeho technický stav," přiblížila obavy památkářů Brožová.
Terezín tentokrát zkáze unikl
Naštěstí se před velkou vodou podařilo ochránit většinu památek a objektů v Terezíně. Na rozdíl od tragické situace v roce 2002 došlo během letošních povodní pouze k zatopení opevňovacího systému - kotlin, valů, části opevnění včetně vnitřních chodeb - a části Národního hřbitova, krematoria se hřbitovem a sklepů některých obytných domů v památkové rezervaci.
"Bohužel byl částečně poničen i objekt retranchementu číslo 5, který v současné době prochází náročnou rekonstrukcí," sdělila Věra Brožová.
V porovnání se situací v roce 2002 ale letošní povodně napáchaly na památkách méně škod než před 11 lety. Tentokrát voda sice přišla rychleji, ale také rychleji odtekla.
"A po roce 2002 byly na našich objektech aktualizovány povodňové plány, takže se nám podařilo včas vše zajistit a předejít škodám například na technice či mobiliáři. To by však nebylo možné bez obrovského osobního nasazení zaměstnanců správ památkových objektů," sdělila Jana Hessová.
