Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na stavbě chemičky stačilo ke smrti opřít se o lopatu. Oběti mají pomník

  15:03aktualizováno  15:03
Pamětníci dramatické výstavby chemických závodů v Záluží u Mostu odhalili pomník tisícům lidí, kteří přišli o život při stavbě i následných spojeneckých náletech na tento strategický podnik pro nacistický válečný průmysl.

Pomník tisícům obětí výstavby chemických závodů a následných spojeneckých náletů byl odhalen před areálem Chemparku Záluží. | foto: Unipetrol, a. s.

„Pořád vidím ubité a hladem umírající zajatce i civilisty, kteří tu museli pracovat. K zabití stačilo, když se někdo na chvilku opřel o lopatu či krumpáč,“ vypráví třiadevadesátiletý Miloslav Hrabák, který v chemičce pracoval od roku 1940 do roku 1995 a vznik pietního místa inicioval.

Fotogalerie

Památník má podobu dvou zvlněných železných plátů s nápisem v šesti jazycích. „Zvolila jsem surový stav železa, které časem koroduje, stejně tak se časem mění obraz dějin,“ uvedla autorka památníku, dvaadvacetiletá studentka ústecké univerzity Markéta Oplištilová.

Obří chemička vznikla kvůli výrobě syntetického benzinu z uhlí. Produkce ropných polí v Rumunsku a v Maďarsku totiž nestačila pokrýt německé válečné potřeby. Stavba začala 5. května 1939 a podíleli se na ní civilisté, totálně nasazení a váleční zajatci z celé Evropy. Bylo jich přes 40 tisíc, z toho 25 tisíc Čechů.

Kolik z nich zahynulo kvůli nelidským podmínkám na stavbě či v přilehlém táboře nebo při patnácti náletech, není známo. „Němci se identifikací nezabývali a těla mířila do hromadných hrobů,“ poznamenal Hrabák.

Výroba byla obnovená právě před sedmdesáti lety

Nálety na chemičku začaly v květnu 1944 a byly součástí takzvané bitvy o benzin (více o bitvě o benzin zde). Továrnu před zničením nezachránila ani na tehdejší dobu nejmodernější protiletadlová výzbroj, po náletech zůstala chemička v troskách. Právě před sedmdesáti lety, 3. června 1945, však už vyrobila první litry benzinu pro osvobozené Československo.

„Bez pokynu z centra místní Češi začali s obnovou. Zatímco lidé z vnitrozemí sem do pohraničí přišli krást a rabovat, my jsme budovali,“ dodal Hrabák.

Továrna přezdívaná Hydrák byla později přejmenovaná na Stalinovy závody a poté na Chemické závody československo-sovětského přátelství. Nyní patří koncernu Unipetrol.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústecký neurochirurg Petr Vachata.
Operujeme až deset těžkých úrazů krční páteře ročně, říká neurochirurg

Německý řidič utrpěl při nedávné nehodě v Teplicích vážné zranění páteře. Podobné případy ale lékaři v Ústí nad Labem zvládají. „U velmi těžkých úrazů páteře...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Místo nehody u autobusové zastávky v Hrobu. Díra na boku zdi je po nárazu auta.
V Hrobu řídil bratr patnáctileté, zní z Facebooku. Policie to prověřuje

Vyšetřování úterní nehody v obci Hrob na Teplicku, kde auto srazilo dívku s kočárkem, se zřejmě protáhne. Na sociálních sítích se totiž začaly objevovat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.