Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Politici na severu Čech nejsou horší než jinde, říká politolog Novotný

  8:01aktualizováno  8:01
Politolog z ústecké univerzity Lukáš Novotný objasňuje, co může za současnou politickou deziluzi na severu Čech i jinde. Vysvětluje také to, proč není velkým příznivcem nedávno vzniklých politických hnutí, k nimž patří třeba PRO! Ústí.

Politolog Lukáš Novotný. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Lukáš Novotný sice vyučuje na katedře politologie a filozofie v Ústí, ale žije střídavě v Praze a Karlovarském kraji. Jeho vztah ke zdejšímu regionu ilustruje i to, že když o něm mluví, říká zásadně „tam“.

Jeho odstup je užitečný v tom, že se na společensko politickou problematiku regionu může dívat z pohledu, který ten místní může obohatit.

Všímá si třeba, že pověstný nezájem zdejších lidí o politiku není výjimečný. „Politika hrubne a odcizuje se lidem i v jiných krajích,“ upozorňuje Novotný.

Proč jste se nikdy nepřestěhoval do Ústí? Žít tu by pro vás byla nepřekonatelná překážka?
V uvozovkách - na vině je i velmi solidní spojení do Ústí, které mě k tomu dosud nenutilo. Kromě toho nejsem jediný, kdo v rámci univerzity takhle pendluje. To je obecně specifikum regionálních univerzit. Týká se to třeba i Plzně nebo Pardubic. Jinak žít v Ústí by pro mě nebyl nepřekonatelný problém, ale jsem prostě zakořeněný jinde.

Profil Lukáše Novotného

  • působí na katedře politologie a filozofie filozofické fakulty ústecké univerzity
  • jeho obory jsou politologie, mezinárodní vztahy, Německo a politická sociologie
  • magisterský a doktorský program absolvoval na univerzitách v Německu, kde pak také externě působí jako pedagog

Ústecký kraj platí za region, v němž je politika nejvíce propojena s podnikatelským, případně kriminálním prostředím. Proč je toto propojení tak silné právě tady?
Politika hrubne a odcizuje se lidem zde stejně jako i v jiných krajích. To je možná i můj benefit, že jsem schopen na území tohoto kraje pohlížet jinak než jen malým místním okem. A to, co vidím tady, se děje i jinde. Určitý problém představuje to, že tento kraj je velmi různorodý a že je pořád trochu vykořeněný. Nicméně přesnou odpověď vám nemohu dát. Já totiž k tomu, o čem mluvíte, žádné speciální predispozice nevidím. Ani si nemyslím, že komunální nebo krajští politici by byli horší než je tomu jinde. Samozřejmě ústecký region má velmi specifickou skladbu obyvatelstva, která generuje i výrazně větší inklinaci k levici a třeba i k extremismu. Ale že bych kvůli tomu, že je zde silná levice, musel říci, že kraj je vedený špatně, to říct nelze.

Do jaké míry myslíte, že úroveň našich krajských či komunálních politických představitelů odpovídá úrovni lidí, kteří zde žijí? Je to skutečně obraz nás samých?
Myslím si, že takovým obrazem nejsou. Věc, kterou vidím jako problém v Ústeckém kraji, jež se odráží na kvalitě politiky, je velmi specifická skladba obyvatelstva, sociální a vzdělanostní. To se projevuje na nižším zájmu občanů o politiku, což je možné dokázat na nižší volební účasti. Ale že by se tam generovali o něco horší politici než jinde, toho si nejsem vědomý. Specifikem je tam silná komunistická strana, to je fakt. Ale musíme si uvědomit, že žádný jiný region v zemi neprochází tak silnou ekonomickou transformací jako právě Ústecký kraj. Nikde jinde kromě Ústeckého a Moravskoslezského kraje nenaleznete tolik lidí, kteří musí „z gruntu“ měnit své základní pracovní návyky a přejít na úplně jiný typ práce. To vyvolává určitou míru dezorientace, která se pak může projevit ve změně politických preferencí.

Jak jste naznačil, Ústecký kraj je pokaždé na konci všech statistik o volební účasti. Nechci se vás ptát, proč to tak je, to už jsme si v zásadě řekli. Spíš by mě zajímalo, jak to změnit k lepšímu?
To se nedá změnit. Mávnutím proutku nemůžete navýšit volební účast, to je zkrátka součástí našeho celkového přístupu k politice a naší politické kultuře. Obojí máme zakořeněné už z dob komunismu. Ví se, že tam, kde regiony vykazují dobré ekonomické výsledky, je větší zájem o politiku a vyšší volební účast. A ví se, že v regionech, které dlouhodobě vykazují špatná socioekonomická čísla, panuje výrazně větší apatie vůči politikům. Představa, že by se to dalo rychle změnit tím, že by se tam objevil nějaký superpolitik, není možná. Je to naopak běh na dlouhou trať. Je to o dlouholeté udržitelné politice ve prospěch kraje, která stabilizuje takovou základní věc, jako je zaměstnanost. A která z politiky také učiní důvěryhodné řemeslo.

Celý kraj má za sebou dramatický vývoj politických preferencí. Ještě v minulé dekádě volby vyhrávala pravice. V Ústí dokonce 20 let vládla ODS. Dnes máme komunistického hejtmana, ve volbách boduje levice a pravice je marginální. Kde vidíte hlavní příčinu tohoto obratu?
Nemůžu v tomto mluvit jen o Ústeckém kraji, protože když se podíváte na pravici, ta zažívá obrovskou krizi celkově. Naleznete i jiné kraje, kde se pravicové strany utápí ve svých problémech a v klientelistických vazbách, které měly. Podívejte se na Prahu. A vidíte to i v tak v silných a ekonomicky vyspělých regionech, jako je Plzeň či Liberec. Když se kritika pravice potká s relativně konsenzuálně a udržitelně fungující levicí, v rámci Ústeckého kraje to jsou navíc bohužel komunisté, tak to vytvoří model, jenž občanům může vyhovovat.

Když jsme u změny politických preferencí, lze vyčíst pozitivní trend ve vnímání politiky v tom, že v posledních komunálních volbách uspěla místní hnutí? Mám na mysli hnutí spojující aktivisty jako PRO! Ústí, PRO! Chomutov či PRO! Teplice. Je tohle cesta, jak si mohou lidé vytvořit zdravý vztah k politice?
Mám na to víc pohledů. V současnosti pozorujeme obrovskou krizi politiky, vnímání politiky a obrovský nárůst apatie vůči ní. Není to nic dobrého, protože zde máme mít stabilní politické strany, které rozumí zájmům občanů, dokážou odrážet jejich zájmy a které reálně dokážou být jejich reprezentanty. Jestliže ale tyto strany získávají mezi 10 a 20 procenty, čili žádnými opěrnými body populace nejsou, musí vznikat tato hnutí. Všimněte si, že jsou často spojena s lidmi, kteří vystoupili z etablovaných stran. Je to výraz toho, že občané jsou dezorientováni a zklamáni ze stávajících politických stran. Vede to přitom ke zbytečné fragmentaci systému, k nepřehlednosti, a to není dlouhodobě dobrý výsledek. Ve vyspělém světě se snažíme koncentrovat politické strany a tohle je spíš znak toho, že naše země zažívá určitou politickou krizi.

Čili nevidíte nic pozitivního na vstupu aktivistů do politiky?
Je to sice v pořádku, ale já si kladu otázku, proč nevstupují do etablovaných politických stran? Odpověď je jasná: tyto strany pro ně nejsou důvěryhodné a nechtějí je napomoci reformovat. Namísto toho vytvářejí rychlá a nesystémová ad hoc hnutí a strany s často jepičím životem. Aktivisté si to možná neuvědomují, ale tím skutečně často ještě více komplikují politický život. Podívejte se, jak chaoticky fungovalo PRO! Ústí. Podívejte se, jaké ambice mělo a jak dopadlo. Já je nechci kritizovat, chci jen říct, že správná je cesta politických stran, a ne alternativ k politickým stranám. Tohle nemůže fungovat a všimněte si, že i několikrát kontaminovaná ODS má vyšší udržitelnost než nejkvalitnější lidi v tom „nejkvalitnějším“ politickém hnutí.

Myslíte, že celostátní politická reprezentace projevuje o socioekonomické problémy tohoto regionu dostatečný zájem?
Je to především o tom, jak moc si to dokážou vydobýt sami regionální reprezentanti. Protože proč by to měla dělat celorepubliková úroveň? Ta musí primárně hledět na udržitelnost celé země. Politika funguje jako systém tlaků na celostátní politiky. A pokud bude Ústecký kraj mít ve svém čele, ať už na krajské, či poslanecké a senátní úrovni, lidi, kteří dokážou tlak vyvíjet a dokážou v tom být efektivní, dokážou regionální téma ukázat jako přidanou hodnotu pro celou zemi, tak to může mít výsledky. Ale jinak ne.

Ústecký kraj trpí největšími strukturálními problémy ze všech regionů v zemi. Jakou zodpovědnost za to přičítáte centrálním vládám, které se tu od roku 1989 vystřídaly?
Odpovědnost je relativně velká. Že se například vyčerpá uhlí, to se dá predikovat. Na druhou stranu, když to porovnám s jinými regiony v Evropě, které zažívají podobné problémy, zjistíte, že na tohle nejste schopni se nikdy pořádně připravit. A když nějaký horník fárá přes 30 let v dolech a pak ho chcete na dalších 10 let zaměstnat někde jinde, tak chápu, že jeho motivace je minimální a že je velmi dezorientován. Takže tahle podoba transformace je velmi bolestivá, když se region klasického průmyslu přetváří v region, který bude najednou muset fungovat jinak. Ale centrální vlády k úspěchu této proměny musí přispět. Třeba tím, že zbudují dopravní infrastrukturu.

Podnikaly centrální vlády v tomto ohledu dost?
Samozřejmě nepodnikaly, vždycky je možné toho zlepšit výrazně víc. A je evidentní, že tam jsou deficity. Do Chomutova se třeba nedá dostat po dálnici, D8 pořád není dostavěná. Samozřejmě že vlády nedělaly dost, o tom není nejmenších pochyb.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nové policejní uniformy ze speciálních materiálů
Policisté v Ústeckém kraji chybí, noví většinou neprojdou psychotesty

Na pět desítek policistů schází do plného stavu v Ústeckém kraji. Podle vedení policie noví uchazeči nepřicházejí kvůli nižšímu platu. Podmínky přijetí se ale...  celý článek

Eskorta přivádí Viktora Yanchiho k chomutovskému soudu.
Falešným dolarům se po nákupu auta odlepil roh, kupec dostal tři roky

Na tři roky do vězení poslal chomutovský okresní soud devětadvacetiletého Viktora Yanchiho z Ukrajiny. Loni v únoru zaplatil prodejci za auto falešnými...  celý článek

Exponáty ve venkovském muzeu v Srbské Kamenici
V Srbské Kamenici vybudovali vesnické muzeum v pískovcové jeskyni

Srbská Kamenice na Děčínsku se pyšní novým muzeem. Netradiční je svým umístěním v pískovcové jeskyni. Nese název Venkovské zemědělské muzeum a nachází se na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.