Nová šance pro Benar. Podnikatel v něm plánuje výrobu textilu pro auta

Chátrající areál bývalé textilky Benar v Benešově nad Ploučnicí možná znovu ožije. Od současného majitele ho chce koupit soukromník. Plánuje jej za 390 milionů přestavět a vyrábět v něm textil pro automobilový průmysl. Práci by tu mohlo za dva roky najít až 250 lidí.

Starosta Benešova by takové oživení ve městě s téměř desetiprocentní nezaměstnaností uvítal, záměr však vidí spíše skepticky.

Závod Benar

• hlavní budova někdejšího Benaru leží v bezprostřední blízkosti benešovského vlakového nádraží
• závod za minulého režimu patřil do sítě několika textilních fabrik na severu Čech, další byla třeba v České Kamenici
• textilka patřila k největším zaměstnavatelům ve městě
• v roce 2006 však zkrachovala a od té doby budova chátrá

„Areál bývalého Benaru je velmi zajímavě situovaný k hranicím. Máme zájem tam vybudovat výrobnu,“ potvrdil jednatel firmy Detox Martin Kamrla, jenž o koupi areálu usiluje.

„Výroba se bude týkat textilu, jedná se o věc, která se bude soustředit na automobilový průmysl,“ doplnil Kamrla.

Odbytiště výrobků má podle jeho slov být především v Německu, kde už se dohodl na spolupráci se strategickým partnerem.

Velkorysé plány majitele nevyšly

V roce 2010 objekt koupil podnikatel Jan Šámal (o podnikateli jsme psali zde). Jeho velkorysé plány areál oživit, zřídit v něm pizzerii či umístit na střechu fotovoltaickou elektrárnu však nevyšly.

„Má domněnka byla spolupráce s městským úřadem a možnost získání dotací a jejich využití k opravě a obnově provozu,“ plánoval Šámal. Ovšem neúspěšně.

V současnosti se tak domlouvá s firmou Detox na prodeji areálu. K transakci by mělo dojít do konce roku.

„Od začátku roku 2017 tam chceme začít intenzivně pracovat. Rekonstrukční práce by měly trvat zhruba rok a půl a souběžně s nimi by se tam měla stěhovat první výrobní technologie,“ přibližuje Kamrla.

Vedle výrobních technologií hodlá Kamrla vybudovat i ubytovací kapacity pro zaměstnance. Práci tu chce nabídnout i sociálně slabým.

Práce i pro nepřizpůsobivé

„Máme zájem i o nepřizpůsobivé lidi, kteří zaměstnání těžko hledají. Potřebujeme mít zaručené, že tam pracovník bude a že se nám nebude stěhovat,“ podotkl.

Zhruba dvě třetiny z nákladů 390 milionů korun na uskutečnění ambiciózního záměru hodlá podnikatel pokrýt z dotací.

Zatím je projekt ve stadiu raných příprav. Možná i proto na něj starosta Filip Ušák nahlíží velmi opatrně. „Oficiální informace nemáme,“ řekl.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Pokud by z bývalé továrny vznikly výrobní a ubytovací kapacity, znamenalo by to podle starosty oživení města, které trápí vysoká nezaměstnanost.

„Z pozice vlastníka sousedních pozemků, tvůrce územního plánu i stavebního úřadu budeme pro investora klíčovým partnerem. Zatím ale považuji nápad pouze za teorii a vyčkal bych konkrétních kroků,“ uvedl.