"Jedna měla podlahu vyloženou plochými kameny a byly v ní zvířecí kosti, druhá měla podlahu udusanou z hlíny. Našli jsme tu spousty úlomků keramiky, což znamená, že v budově býval velký provoz," přibližuje Petr Čech, archeolog ze žateckého pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd.
Archeologové mohou část náměstí a okolí kostela sv. Petra a Pavla zkoumat díky tomu, že právě tudy povede horkovodní přivaděč z Elektrárny Ledvice. Výzkum, který potrvá do poloviny října, tak hradí společnost ČEZ Teplárenská.
Z historických pramenů se ví, že na místě dnešního náměstí byla založena na konci 10. století přemyslovská osada. Je otázkou, zda do ní nalezený srub patřil, či zda náhodou není ještě starší. Vědce proto nadchlo, že dřevo srubu je ve výborném stavu, takže budou moci podle letorostů určit rok pokácení stromu, a tedy i pravděpodobnou dobu stavby srubu.
Našly se i předměty z bronzu
"V Bílině je hladina spodních vod říčky Bělé vysoká a díky kyselému vlhkému prostředí se dřevo zachovalo. Takové podmínky na mnoha místech v Česku nejsou," pochvaluje si Čech.
Díky tomu byly objeveny i zbytky tzv. polských plotů, tedy klacků vodorovně propletených proutím. Na druhou stranu kvůli korozi archeologové zatím našli jen dva železné předměty.
"Na to, že jde pouze o jednu usedlost, je tu ale zase spousta bronzových předmětů. Objevili jsme například krásnou opaskovou přezku, kování k opasku nebo jehlu," dodává Čech.
